„Marina C. Putnu znám osobně ze stávkového výboru z roku 1989. Jeho odborná i občanská angažovanost z něj činí osobnost, která by měla být příkladem toho, kdo má dostat profesorský titul. Jsem navíc přesvědčený, že prezident má v takových záležitost respektovat odborné stanovisko grémií univerzit. Dlouhodobě jsem zastáncem odstátnění profesorských řízení a zavedení funkčních míst, která by nás ochránila před podobnými politickými zásahy,“ uvedl Bek.

Vysokoškolský zákon podle ČTK s nejmenováním profesora vůbec nepočítá. V paragrafu o jmenování profesorů stojí pouze to, že "profesora pro určitý obor jmenuje prezident republiky na návrh vědecké rady vysoké školy podaný prostřednictvím ministra". Ministerstvo školství nechce do sporu jakkoliv vstupovat.

LN Pacienti dnes chtějí zdravotnické informace z internetu konzultovat se svými lékaři. Je vůbec v podmínkách dnešního zdravotnictví reálné, aby se jim takto individuálně věnovali?
Je to téměř nereálné a je jen poměrně malá skupina lékařů, která si může dovolit ten komfort, že provádí konzultace v rozsahu, jaký si představuje pacient. Vývojově to samozřejmě není dlouho udržitelné. Obrat k lepšímu však vidím teprve za situace, kdy se lékařům nabídne protislužba. Pokud má lékař dělat věci navíc, musí vědět, že jsou přínosné pro pacienta i pro něj samotného. A právě internet nabízí lékařům snížení některých repetitivních výkonů. Mohou to být opakující se dotazy, na které budou pacienti nacházet odpovědi na stránkách spravovaných odborníky, využívání sociálních médií ze strany odborníků, které může pacientům přinést aktuální, kvalitní a věrohodné informace, či snaha automatizovaně poskytovat individualizované informace, například u chronicky nemocných pacientů.

LN Zdaleka ne za všemi zdravotnickými informacemi ale stojí univerzita nebo lékař. Existuje nějaká „pojistka věrohodnosti“, která by platila pro všechny publikované informace?
Čeští odborníci tento problém řeší, ovšem v zahraničí jsou už o kousek dál. Zvláště v USA, kde jsou velmi aktivní lékařské knihovny. Vznikly specializované organizace zabývající se kvalitou zdravotnických informací, tématu se věnuje i Světová zdravotnická organizace. Ze specializovaných organizací bych zmínil HON (Health on the Net Foundation), jež si vzala za úkol vytvořit systém, který tvůrcům i konzumentům internetového obsahu pomůže rozlišit kvalitu informací, a zároveň nabídla tvůrcům obsahu stránek možnost řídit se určitou metodikou. Když ji dodržují, mají právo používat na svých stránkách značku této organizace. Pro čtenáře velice důležitou, protože logo HON je zárukou, že dané stránky splňují základní požadavky kladené na kvalitu informací o zdraví.

LN Říkáte „základní požadavky“, znamená to, že ani logo tohoto kontrolního mechanismu úplnou správnost informací uživatelům nezaručí?

>> více