Naději chápu jako jeden z důležitých klíčů ke šťastnější budoucnosti. Tak jako před námi zůstávají dveře zavřené, když ztratíme klíč, podobně můžeme zůstat uzavřeni v nepohodě a bezmocnosti, ztratíme-li naději.
Mnozí z nás možná naději v běžném životě nepřikládají větší význam, zvláště pokud máme to štěstí a žijeme poklidný, vcelku pohodlný život. Kdybychom však ráno nevstávali spíše s pozitivním očekáváním, že nároky nového dne dobře zvládneme, kdybychom nevěřili, že naše plány do budoucna mohou vyjít, a kdybychom silně pochybovali o tom, že můžeme dosáhnout svých cílů – kvalitu našeho života a spokojenost s ním by to významně poznamenalo. I za tím, co někdy bereme jako samozřejmé a běžné, tedy rozpoznáváme sílu naděje.
Pravdou však je, že naděje obvykle přichází naplno ke slovu ve chvíli, kdy se něco pokazí, kdy něco významně ohrožuje naše hodnoty, plány a představy o spokojeném životě, kdy se pod tlakem okolností začínáme cítit beznadějně nebo bezmocně. Pak je to právě naděje, která nás může jako pomyslné světlo majáku vyvést z bouřlivých období našeho života.
O naději lze uvažovat několika způsoby. Můžeme vnímat naději spíše v podobě emocionálního prožitku (zda cítíme naději), anebo ji chápat spíše ve smyslu nadějného myšlení (nakolik přemýšlíme cílesměrným, na budoucnost orientovaným způsobem). O naději lze uvažovat také jako o povahové vlastnosti nebo ji vnímat spíše jako důležitou součást spirituality a víry.
Ať již tedy čerpáme naději z jakéhokoli zdroje, ukazuje se, že má úzkou souvislost s naší životní spokojeností a úspěchem. Naše štěstí a spokojenost nesouvisí vždy pouze s tím, co se kolem nás děje, ale spíše s tím, jak o sobě, o lidech, o světě a své budoucnosti v něm přemýšlíme. V dnešní době, kdy o naši pozornost volají většinou negativní zprávy vyvolávající pocit nespokojenosti, zklamání či obav z budoucnosti, je udržování a pěstování naděje velmi důležité. Neztrácejme tedy naději a víru, že mnoho z toho, oč se snažíme, se může podařit a zlepšit a že lidé jsou také poctiví a dobří a že o mnoho věcí má smysl usilovat.
V současnosti přibývá výzkumů, které přinášejí podrobnější důkazy o souvislostech a účincích nadějného přístupu. Jedním z nich je mezinárodní výzkum Naděje 2015, do něhož se nyní prostřednictvím psychologického ústavu filozofické fakulty zapojila i Česká republika. Abychom lépe porozuměli síle naděje, prosíme: zapojte se. Výzkum je anonymní a přístupný do konce listopadu.
