V polovině října se na brněnskou kulturní scénu vrátilo kino Scala. Biograf s bezmála devadesátiletou tradicí a pověstí instituce, kam se chodilo na filmové trháky.
V místech, kde se v těchto dnech obnovuje provoz univerzitního kina, se začalo promítat už koncem roku 1929. „Kino zahájilo provoz jako zvukové, nebylo ale prvním takovým v Brně. O měsíc dřív začalo s promítáním se zvukovou aparaturou kino Univerzum, pozdější Morava na Palackého třídě,“ přibližuje Pavel Skopal z Ústavu filmu a audiovizuální kultury Filozofické fakulty MU.
To, že Scala vůbec vznikla, bylo tak trochu i důsledkem změn, jimiž Brno v té době procházelo. Už před první světovou válkou se město modernizovalo a rostl význam průmyslu. Po válce se trochu ztratilo vnímání Brna jen jako předměstí Vídně, město se stalo druhým největším v nově vzniklé republice a úměrně tomu rostlo jeho sebevědomí a politický a kulturní život. S tím pak souviselo i budování nových premiérových kin a menších kin předměstských.
Dnešní jméno však Scala nenesla od začátku své existence. Původně se jí říkalo Dopz. Lidé si totiž osvojili zkratku pro Družstvo obchodních a průmyslových zaměstnanců, které vlastnilo dům, v němž se kulturní instituce nacházela. „Kino však provozoval Masarykův fond na podporu studentstva vysokých škol na Moravě a ve Slezsku,“ doplňuje Skopal.
Název Scala se v dobových programech brněnských kin objevuje v roce 1935. „Údajně byl změněn proto, že ten předchozí až příliš evokoval sociálně-demokratickou stranu a mohl odrazovat část diváků,“ říká Skopal a přidává další důležitou informaci. „Po zvýšení počtu sedadel v roce 1931 se stala Scala největším kinem v Brně, měla kapacitu 1 012 míst.“ Bio Dopz či později Scala fungovalo nepřetržitě až do roku 2011, pouze s několika drobnými přestávkami.
Od stejného roku, kdy se kino stalo největším v Brně, se v něm konala promítání film-foto sekce avantgardního uskupení Levá fronta, které přinášelo sovětské filmy Dovženka, Ejzenštejna nebo Vertova a německou avantgardu. „Kromě tohoto příkladu ale kino žádnou avantgardní nebo alternativní dramaturgii rozhodně nemělo, bylo to velké premiérové kino, které uvádělo filmové hity v závislosti na zájmu diváků,“ podotýká muž, jenž se podílí na projektu Filmové Brno dokumentujícím dějiny uvádění filmů ve městě.
Po válce byla Scala stejně jako jiné instituce zestátněna a po únorovém převratu došlo na třetí přejmenování. V říjnu 1948 dostala název Moskva. „K přejmenovávání docházelo u kin, jejichž název upozorňoval na prvorepublikovou tradici. Po okupaci v srpnu 1968 se z evidentních důvodů vrátil název Scala, ale v září 1969 už se kino znovu jmenovalo Moskva,“ dodává Skopal. Na vzkříšení dnešního pojmenování došlo až po revoluci, kino ho nese od roku 1991.
