Přejít na hlavní obsah

Odborníci volají po větší prevenci rakoviny tlustého střeva a konečníku

Screening rakoviny tlustého střeva a konečníku u více lidí nad 50 let požadují odborníci. Pak je možné nemoc včas odhalit a léčit.

John Dalli, evropský komisař pro zdraví a spotřebitelskou politiku, Robert Kotzian, první náměstek primátora města Brna, a Leoš Heger, ministr zdravotnictví ČR. Foto: Archiv IBA.

V České republice v současné době běží tři onkologické screeningové programy, které mají za cíl vyhledávat v cílové populaci méně pokročilá a tedy snadněji léčitelná stadia nádorových onemocnění. Informační podporu, tedy sběr dat, jejich analýzu a hodnocení, těmto programům poskytuje Institut biostatistiky a analýz LF a PřF MU.

Především kolorektální screening však navzdory solidnímu medicínskému a informačnímu zázemí bojuje s nízkou účastí veřejnosti a vysokým podílem onemocnění diagnostikovaných v pokročilé fázi. Jedním z impulsů k obrácení tohoto trendu byla i konference Evropské dny kolorektálního karcinomu, která se konala 4.–5. května 2012 v Brně.

Rakovina prsu, děložního hrdla a tlustého střeva a konečníku patří mezi diagnózy s vysokou incidencí v české i evropské populaci. Zároveň ale lze tyto nemoci úspěšně odhalovat v raném či dokonce prekancerózním stadiu, kdy jsou dobře léčitelné. Proto mnohé země – Českou republiku nevyjímaje – zavedly u těchto diagnóz na doporučení Rady EU z roku 2003 organizované screeningové programy, jejichž účelem je vyhledávat u zdravých lidí v rizikovém věku méně pokročilá nádorová onemocnění, výrazně zvyšovat naději na vyléčení a v konečném důsledku tak snižovat úmrtnost.

To, že je screeningový program organizovaný, mimo jiné znamená, že je velmi pečlivě sledována jeho kvalita a bezpečnost. Tento dohled probíhá na několika úrovních, od údajů z jednotlivých zdravotnických pracovišť, která preventivní vyšetření provádějí, přes data zdravotních pojišťoven až po informace na populační úrovni, která poskytuje Národní onkologický registr. Data ze všech těchto úrovní zpracovává pro Ministerstvo zdravotnictví a zainteresované odborné společnosti Institut biostatistiky a analýz LF a PřF MU (IBA MU). Mezi nejdůležitější informace vyplývající z prováděných analýz patří pokrytí cílové populace, tedy kolik procent lidí se na vyšetření dostavilo, kvalita péče poskytované jednotlivými pracovišti i dlouhodobé vlivy screeningu na incidenci a mortalitu jednotlivých diagnóz.

„Každý ze screeningových programů má trochu jinou historii a organizaci zapojení klientů,“ vysvětluje doc. Ladislav Dušek, ředitel IBA MU. „Zatímco cervikální screening je součástí preventivní gynekologické prohlídky, u dalších dvou se jedná o samostatné vyšetření, ať už mamografické u karcinomu prsu nebo kolonoskopii či test na okultní krvácení do stolice u karcinomu kolorektálního. A zatímco u mamografie existuje velmi silná osvěta a informovanost žen, u nádorů tlustého střeva a konečníku tomu tak není. Výsledkem je velmi rozdílné pokrytí cílové populace: zatímco mamografický a cervikální screening dosahují přibližně 50% účasti cílové populace, u kolorektálního je to necelých 23 %. Přitom právě u kolorektálního karcinomu je největším problémem velký podíl nádorů diagnostikovaných v pokročilém stadiu, což znamená méně úspěšnou a nákladnější léčbu.“

Co tedy udělat pro to, abychom dosáhli vyšší účasti cílové populace, tedy mužů a žen nad 50 let, v kolorektálním screeningu a v dlouhodobém horizontu snížili mortalitu rakoviny tlustého střeva a konečníku? Především spojit síly a prostředky při informování veřejnosti a zvaní na vyšetření. Stimulem k intenzivnější spolupráci mezi lékaři, politiky a pacienty byla i konference Evropské dny kolorektálního karcinomu, která se konala začátkem května v Brně. Konferenci pořádanou Asociací evropských lig proti rakovině, Institutem biostatistiky a analýz Masarykovy univerzity a Evropskou gastroenterologickou federací zaštítili a v jejím programu i vystoupili mj. i evropský komisař pro zdraví a spotřebitelskou politiku John Dalli, ministr zdravotnictví ČR doc. Leoš Heger a poslanec Evropského parlamentu Pavel Poc.

V jednom sále se tak sešli zástupci klíčových organizací a institucí, které jsou nějakým způsobem zapojeny do prevence a diagnostiky rakoviny tlustého střeva a konečníku: lékaři, politici, plátci zdravotní péče, pacientské organizace. To vše na národní i evropské úrovni. „Chceme spojovat odborníky, kteří mají znalosti a informace, a manažery a politiky, kteří mají moc něco udělat. Chceme budovat pomyslné mosty mezi různými subjekty zapojenými do nádorové prevence,“ zdůvodnil hlavní motivaci Pavel Poc. „Právě sdílení informací je největší devízou Evropské unie.“

Rakovinou tlustého střeva a konečníku onemocní v ČR každý rok přes 8 tisíc osob, 4 tisíce za stejnou dobu na tuto nemoc zemřou. V EU zaznamenáme asi 334 tisíc nových případů a 149 tisíc úmrtí ročně. Mnozí účastníci konference dávali tato čísla do kontextu s počty obětí válečných konfliktů či přírodních katastrof. Navzdory tomu je této nemoci stále věnována nedostatečná pozornost ze strany médií a veřejnosti.

Přitom screeningový program je v ČR podložen velmi komplexním zázemím: test na okultní krvácení získá pacient u svého praktického lékaře nebo gynekologa, existuje síť kontrolovaných gastroenterologických pracovišť pro kolonoskopii, byl zaveden program informační podpory a hodnocení kvality. A to navzdory tomu, že do této oblasti nebyly investovány žádné finanční prostředky z centrálních nebo z evropských zdrojů, které spravuje ministerstvo zdravotnictví. „Je to tak trochu opakování příběhu národ sobě,“ říká doc. Ladislav Dušek. „Snažíme se udržet rozsáhlý program datové podpory screeningů vlastními silami již několik let, významně pomáhají sponzoři, ale velkou část nákladů platíme sami, resp. Masarykova univerzita. Celý systém je tak ukázkově zabezpečen, nicméně funguje hluboko pod svým potenciálem.“ Připravenost zázemí českého screeningového programu ostatně při své návštěvě ocenil i eurokomisař Dalli: „Byl jsem skutečně překvapen vašimi kapacitami pro screening a tím, jak obrovské investice tu již proběhly. Jste připraveni,“ zhodnotil svůj dojem.

Úspěch kolorektálního screeningu je tak momentálně závislý na jediném faktoru – vyšší účasti klientů. Na tom se dlouhodobě shodují všichni zainteresovaní a brněnská konference nebyla výjimkou. Shodují se i na tom, jak to udělat: prakticky jedinou cestou k vyššímu pokrytí cílové populace je cílené a adresné zvaní všech lidí, kteří dosáhli 50 let. Zdánlivě jednoduchá věc ale naráží na otázku, kdo by to vlastně měl systematicky dělat. Nejlepší podmínky pro takovou akci mají podle odborných lékařských společností zdravotní pojišťovny, které mohou komunikovat jak se svými pojištěnci, tak s lékaři. Tuto aktivnější roli však plátci zdravotní péče dosud nepřijali. Na druhé straně ale nelze opomíjet ani osobní zodpovědnost každého člověka za své zdraví, tedy zdravý způsob života a pravidelné preventivní prohlídky u praktického lékaře.

Právě adresné zvaní však může účast ve screeningu značně zvýšit a zachránit v zemi o velikosti ČR i tisíce životů ročně. Ukazují to zkušenosti ze zahraničí; např. ve Finsku či Slovinsku fungují tyto programy ukázkově a je tedy na co navazovat. „Významným faktorem pro úspěch našeho programu je centrální řízení,“ poznamenala prof. Maja Primič-Žakelj, prezidentka Asociace evropských lig proti rakovině a zároveň jedna z představitelek slovinského screeningového programu.

Výsledkem důsledné prevence ostatně nejsou jen zachráněné životy, ale i šetření nákladů na zdravotní péči, neboť léčba rakoviny v raném stadiu stojí řádově méně než v pokročilém. „Německému zdravotnickému systému ušetří každá provedená screeningová kolonoskopie 216 eur,“ prohlásil v této souvislosti prof. Reinhold Stockbrügger z Evropské gastroenterologické federace.

Z celoevropského srovnání však nevychází v žádném případě špatně ani český screeningový program. Ten bezesporu funguje, jsou do něj dostatečně zapojeny všechny potřebné lékařské odbornosti s dostatečnou kapacitou a využívá citlivých a bezpečných diagnostických metod, jak potvrzují informace prezentované zástupci našich praktických lékařů a gastroenterologů. Jak již ale bylo řečeno, poněkud pokulhává motivace a propagace na straně veřejnosti a zdravotních pojišťoven. A to navzdory faktu, že kdybychom zvýšili pokrytí cílové populace v ČR na 50 %, zachránili bychom ročně život cca 800 občanům.

Uvedená čísla jsou dostatečnou motivací, abychom se prevencí a screeningem kolorektálního karcinomu zabývali důkladněji. Konference Evropské dny kolorektálního karcinomu 2012 a další aktivity a kampaně směrem k veřejnosti jsou však pouhými epizodami na dlouhé cestě k tomu, abychom křivky incidence a mortality na toto onemocnění ohnuli směrem dolů.

Podrobné informace o českém národním programu screeningu kolorektálního karcinomu jsou publikovány na portálu www.kolorektum.cz.

Autor působí v Institutu biostatistiky a analýz Masarykovy univerzity.

Hlavní novinky

Události

Věda

Student