online.muni.cz Přejít na hlavní obsah

Mohou psychedelika pomoct nemocným? Absolvent psychologie zjišťuje jak

Foto: Lenka Kožuchová / CC-BY

Na začátku vědeckého směřování Vojtěcha Viktorina byl zájem o neurovědy a terapii. Chtěl navázat na výzkumy psychedelických látek, které v Česku probíhaly v 60. letech. „Existují důkazy, že psychedelika mohou působit léčivě nejen v šamanském pojetí, ale i v západní medicíně. Kvůli zákazům činnosti se ale výzkum nedotáhl do konce,“ vysvětluje mladý psycholog.

Před třemi lety proto Vojtěch spoluzakládal Českou psychedelickou společnost, která mimo jiné zprostředkovává veřejnosti poznatky o výzkumu léčebného efektu psychedelik. Díky svojí činnosti navázal kontakty s pracovníky pražského Národního ústavu duševního zdraví, kteří se výzkumem těchto látek zabývají.

Právě tam vedly po skončení magisterského studia psychologie na Fakultě sociálních studií MU jeho první kroky. Dnes se nejen že na plný úvazek angažuje ve dvou výzkumech, ale coby doktorand na pražské lékařské fakultě provádí i svůj vlastní výzkum.

„Jedním projektů na národním ústavu je výzkum psilocybinu, látky obsažené v takzvaných houbičkách,“ líčí Vojtěch. „Jeho cílem je zjistit, jak na psilocybin reagují zdraví jedinci. Dalším krokem bude výzkum efektu této látky na farmakorezistentní depresi, tedy depresi, na kterou nezabírá běžná farmakologická léčba,“ doplňuje psycholog.

Výzkumu se mladý vědec účastní coby tzv. sitter. „Provázíme dobrovolníky stavem intoxikace. V místnosti jsme vždy dva, lékař a psycholog. Podílím se na měření EEG a sbírání dalších dat. Celý proces trvá asi šest hodin, dobrovolníci jsou nejdříve psychologicky a psychiatricky vyšetřeni, vyplňují dotazníky, odebírá se jim krev a moč,“ vysvětluje Vojtěch.

Pak se jim podá látka – oni nevědí, zda psilocybin, nebo placebo a následně se snímá EEG, při čemž účastník leží pohodlně na gauči. Pouští se relaxační hudba, místnost je hezky zařízená, jsou tam svíčky a deky, aby se cítili příjemně.

„Pouštíme jim videa nebo zvuky do sluchátek a u toho zkoumáme jejich mozkovou aktivitu. Celou dobu jsme u nich, aby se cítili bezpečně, stavy intoxikace jsou velmi křehké. Když si chtějí povídat, povídáme si s nimi, ale proces je sám o sobě dost zajímavý a lidé si většinou řeší svoje věci uvnitř sebe. Po sezení probíhá integrační rozhovor, kde nám sdělují své zážitky, “ líčí psycholog.

V rámci svého doktorského studia Vojtěch ještě prostřednictvím zkoumá, jak reaguje mozek na zvukovou stimulaci. To by v budoucnu mohlo soužit jako diferenciálně diagnostický nástroj rozlišující mezi jednotlivými duševními onemocněními.

„Do sluchátek pouštím zkoumaným jedincům zvukovou stimulaci o frekvenci 40 Hz. Zároveň měřím EEG a dívám se tak, jak jejich mozek na stimulaci reaguje. Z předchozích výzkumů vyplývá, že odpověď mozku na tuto frekvenci by mohla být tzv. biomarker některých duševních poruch. Protože je zvuk rytmický, mozek se u zdravých jedinců s frekvencí synchronizuje. Synchronizace u psychiatricky nemocných lidí je však narušená. Mě konkrétně zajímá, jestli je rozdíl mezi synchronizací mozku u deprese a bipolární poruchy,“ říká Vojtěch.

Jeho cílem do budoucna je praktikovat psychedeliky asistovanou terapii. „Psychiatrie potřebuje reformu, je potřeba do ní vnést nové prvky léčby. Přístup k psychedelikům je jiný než ke klasickým léčivům, nedají se brát denně ve formě pilulek, vyžadují asistovanou terapii. Ale mohla by být zajímavá pro pojišťovny, může být totiž levnější než jiná farmakologická léčba,“ spekuluje psycholog. Hlavní motivací je pro něj pomocí psychedelických látek jednou pomáhat lidem, kterým nepomáhá tradiční psychiatrie.

Masarykova univerzita | Masaryk university