Krontorád: Čerství absolventi se bojí riskovat

Petr Krontorád je jedním z prvních zaměstnanců brněnské pobočky firmy NetSuite, která patří mezi světovou špičku v oblasti vývoje finančních systémů. Mladý absolvent fakulty informatiky vede rozvíjející se pobočku IT firmy s téměř 300 zaměstnanci. Spolu s dalšími dvanácti úspěšnými absolventy Masarykovy univerzity získal začátkem května zlatou medaili u příležitosti oslav 95. výročí založení MU.

Co je za tím, že firmy jako NetSuite jdou do Brna?
Když NetSuite dosáhl určité kritické velikosti, začal hledat lokaci pro své druhé velké vývojové centrum. Vítězství Brna pomohly pobídky od vlády a Evropské unie, ale rozhodující bylo, že se zde v poměrně malém městě a v malé zemi koncentruje tolik talentovaných a motivovaných lidí v oblasti IT. Řekl bych, že termín zlaté české ručičky v našem oboru nabývá nového významu. Lidé tu totiž často chtějí nejen mít dobře placené zaměstnání, ale záleží jim i na tom, aby práce jimi odvedená byla kvalitní a poskytla jim pocit profesního uspokojení. Takovým lidem pak nemusíte stát za zády a honit je do práce. Naopak šikovní zaměstnanci často tlačí na zaměstnavatele, aby inovoval a umožnil jim dělat jejich práci co nejlépe.

Co cena pracovních sil?
To je samozřejmě další důležitý parametr. Americký inženýr se stejnými zkušenostmi bude stát i pětkrát více než ten český. NetSuite navíc sídlí v Silicon Valley, kde je velice těžké při náboru zaměstnanců konkurovat velkým firmám, jako je Google, Apple nebo Facebook. Často nemusí nabízet tak atraktivní pozice jako my, ale lidé motivovaní značkou jdou raději tam. Tady to tak znatelné není, i když NetSuite samozřejmě není zdaleka jediná dobrá IT firma, která objevila kouzlo Brna.

Jak se člověk tak rychle dostane na poměrně vysokou pozici, jakou máte vy?
Byl za tím trochu risk, ale jinak nic až tak nestandardního. V určitou chvíli jsem se rozhodl, že chci změnit práci, a dozvěděl jsem se, že do Brna přichází nová firma, která bude úplně od nuly budovat svoji pobočku. Přišlo mi zajímavé být u toho.

Proč to byl risk?
NetSuite není žádná obecně známá firma a navíc tu zpočátku víceméně jen opatrně našlapovala. Nebylo to tak, že bychom v roce 2010 plánovali nabrat 300 lidí, které máme dnes. Postupně jsme se zapojovali do chodu firmy a respekt, který dnes máme, jsme si museli vybudovat. Růst do dnešních rozměrů je tedy podepřen úspěchy z předešlých let. I moje pozice se postupně utvářela, a i když dnes může vypadat lákavě, v době, kdy jsem ve firmě začínal, zdaleka tak atraktivní nebyla.

Jste dnes už spíš manažer? Není na to ve vašem věku ještě brzo?
V naší společnosti neplatí zaběhnutá definice manažera. Máme tu hodně technickou kulturu a jen manažer tu není v podstatě nikdo. Manažeři, případně lídři týmů, jsou technicky zapojeni do práce společně se svými podřízenými, často bývají dokonce ti nejlepší v týmu. I já minimálně polovinu dne strávím programováním. Myslím si, že v našem oboru je to velice efektivní. Dost často se řeší problémy, u kterých musíte být přímo, abyste vůbec věděl, o co jde a v čem je problém. Odpadne tím složitá fáze, kdy vývojáři musí velice složitý problém přeložit do manažerského jazyka, často za cenu ztráty na informační hodnotě. Stát se jenom manažerem je podle mě nebezpečná past. Do roka nebo dvou z IT práce úplně vypadnete a začnete mít nerealistické představy. Snažím se tedy držet se nohama na zemi.

Co je klíčové pro to, aby se student jednou stal dobrým vývojářem a neskončil jako pěšák-programátor?
Absolventi Fakulty informatiky MU mají celkem slušnou výhodu v tom, že dostali solidní teoretický základ. Nevnímám proto úplně pozitivně, když se tlačí na to dělat studium praktičtější. Takzvaně „praktické“ jsou často vědomosti, které se člověk může docela dobře naučit ve svém volném čase a stejně se mění tak rychle, že než dorazíte do praxe, je všechno úplně jinak. Teoretické základy ale zůstávají víceméně stejné řadu let. Studentům bych tedy radil získat co největší rozhled a nevynechávat přednášky jen proto, že nevidí přidanou hodnotu. Ve dvaceti letech člověk stejně nemá tušení, co bude přesně dělat. Sám dnes lituji pouze toho, co jsem se během studia nenaučil; rozhodně mi dnes nevadí pár hodin strávených na přednášce, kterou jsem tehdy nepovažoval za nutnou.

Takže absolventy vám fakulta informatiky dodává kvalitní?
Můžu srovnávat i s vývojáři z USA, kteří za sebou mají třeba Stanford, a nemůžu říct, že by v něčem byli výrazně lepší než ti naši. Rozhodně jsou ale cílevědomější a dovedou se prodat. Masarykova univerzita je rozhodně skvělá škola, jen mám zpětně pocit, že na nás byla v některých ohledech moc mírná a nenutila člověka k tomu, aby byl víc aktivní.

Co máte na mysli?
Obecně český vzdělávací systém člověka moc nevede k tomu, aby něco zkoušel, trochu riskoval a chyboval. A tím nemyslím, že neuděláte zkoušku, protože jste se nenaučil, to je vaše blbost. Myslím tím možnost vyzkoušet si třeba od A do Z realizovat nějaký nápad, studentský projekt a poznat, jaké to je neuspět. Vysokoškoláci tuhle šanci nevyužívají a je to škoda. Výsledkem je, že lidé jsou pohodlní, mají pocit, že nesmí neuspět, protože česká společnost má nízkou toleranci k omylům. Například zakladatel firmy NetSuite uspěl až se svým třetím podnikatelským záměrem.

Není to kulturně podmíněné?
Na to se nemůžeme vymlouvat. Určitě se dá změnit fakt, že naši čerství absolventi jdou často raději do zavedené firmy na pohodlné místo se středně dobrým platem a lehkou prací, i když mají možnost nastartovat kariéru někde, kde místo pohodlí dostanou příležitost se rozvíjet a učit. Kdy jindy jít do rizika než těsně po škole, kdy člověk ještě nemá takové nároky a závazky. I z pohledu délky pracovní kariéry nemá smysl se v prvních letech někde pohodlně usadit. Možná by pomohlo, kdyby na školu chodili lidé z praxe a tohle studentům vysvětlovali. Pak s tím třeba něco uděláme.

Masarykova univerzita | Masaryk university