Šéf Vodafone: Využívání mobilních dat ještě poroste

Generální ředitel musí být člověk, z něhož sálá energie a umí ji předávat dál do firmy. Tvrdí to absolvent Ekonomicko-správní fakulty MU Jiří Báča, který od jara šéfuje společnosti Vodafone, a sám to potvrzuje i svým chováním.

Není to tajemný šéf zavřený v kanceláři, ale snaží se se zaměstnanci potkávat. Na atmosféře v pražské centrále je pozitivní naladění poznat. „Máme tady odlišnou kulturu než v jiných firmách, přemýšlíme o tom, jak věci udělat, a ne, proč to nejde,“ říká Báča, který dřív působil v bankovnictví.

Byl mimo jiné generálním ředitelem mBank nebo řídil komerční bankovnictví v GE Money Bank. K mobilnímu operátorovi přešel před pěti lety na pozici viceprezidenta pro péči a prodej.

V bankovnictví jste začal působit ještě za studií, co vás k němu táhlo?
Je to krásná disciplína, kterou se musíte dlouho učit. Pro mě to byla jasná volba, která spojuje analytické myšlení a umění komunikovat s ekonomií a financemi. Dotýká se velkého množství aktivit a života milionů lidí.

Proč jste se vlastně rozhodl studovat ekonomii?
Je to podle mě jedna z nejhezčích věd, která velmi sofistikovaně popisuje dění okolo nás. Může pomoci zorientovat se v každodenním dění, v tom, co se stalo, i v tom, co s největší pravděpodobností nastane v budoucnu.

Pro banku i telekomunikace je to jistě klíčové. Jaké jsou rozdíly mezi těmito oblastmi?
Hlavní odlišnost vidím v tom, že bankovnictví je silně zaměřeno do minulosti, zatímco telekomunikace do budoucnosti. Ty se soustředí na inovace a technologie, zatímco banky budují to, čemu říkám institucionální důvěra, a ta v dnešní době přestává fungovat. Roste totiž sdílená ekonomika a ta je založena na decentralizované důvěře, v níž bankovnictví ztrácí pozici. Naopak telekomunikační služby jsou pro takové změny v ekonomice a chování lidí vlastně oběhovou soustavou.

Na důvěře je ale založeno i podnikání v telekomunikacích. Pokud by vám zákazníci nevěřili, odešli by jinam...
Odlišnost je v tom, že v bankovnictví spíše nedůvěřujete a postupně důvěru budujete a prohlubujete. A pokud banka důvěru ztratí, a to může být ze dne na den a stačí k tomu málo, může úplně skončit. Pokud jí lidé nevěří, nesvěří jí své peníze a banka pak nemůže fungovat. Telekomunikace jsou v tomto mnohem uvolněnější. Musíme fungovat technologicky, zajistit, že se lidé dovolají v situacích, kdy jde třeba o život.

Přesto vyměnit mobilního operátora je pro lidi většinou jednodušší než změnit banku. Jsou přesuny mezi telekomunikačními firmami výrazné?
Samozřejmě k nim dochází a regulace se snaží zabezpečit, aby transakční náklady byly pro zákazníky co nejmenší. Zákazníci musí být spokojení, aby vám platili za služby. Pro nás je jedním z hlavních pilířů fungování špičková zákaznická zkušenost. Máme historicky nejvyšší hodnoty ve výzkumech, kdy se klientů ptáme, zda by nás doporučili jiným lidem. Za poslední čtyři roky jsme v této oblasti hodně pokročili, měříme každou jednotlivou interakci a naši zaměstnanci jsou částí mzdy na spokojenosti zákazníků závislí.

Jak se nárůst spokojenosti zákazníků projevuje?
Jsme jediný operátor, kterému v posledních letech narůstá tržní podíl. Máme 3,6 milionu zákazníků, což v České republice není málo. Jsme součástí největší globální telekomunikační firmy a ve většině zemí, kde působí, je Vodafone největší či druhý největší operátor, v Česku jsme trojka a chceme to změnit.

Dojde i na snižování cen? V okolních zemích jsou tarify nižší, proč u nás nejsou telekomunikační služby levnější?
Podmínky, které vytváří stát pro oblast telekomunikačních služeb, jsou v Česku jedny z nejsložitějších, což se dlouhodobě projevuje i v cenách. Například poplatky za užívání frekvencí jsou vyšší než v jiných zemích. Přitom v uplynulých letech jsme byli tlačeni do toho, abychom vytvořili špičkovou infrastrukturu. Dnes je tak téměř na celém území republiky dostupný nejrychlejší mobilní internet, zato v pevné síti, kterou nikdo neřeší, je průměrná rychlost připojení až třikrát nižší než v mobilech. Navíc některé příklady ze zahraničí nejsou porovnatelné, neomezená data za nízké ceny v Polsku například zas tak neomezená nejsou, když překročíte určitou hranici gigabajtů, klesne rychlost připojení téměř na nulu.

O Česku se mluví jako o zemi, kde v podstatě není žádná konkurence na trhu mobilních služeb. Jak to vidíte?
S tím nesouhlasím. V našich týmech panuje vůči konkurenci opravdu bojovná nálada. Pokud tady v Česku mám ukázat na problém s konkurencí, musím zmínit sdílení sítí mezi O2 a T-Mobile, kteří mají na trhu podíl ve výši 75 procent, rozdělili si republiku napůl, každý má síť jen ve „své“ polovině a v té druhé je plně závislý na síti toho druhého. Nemají tak motivaci mezi sebou skutečně soutěžit. Toto sdílení zásadně omezuje úroveň soutěže, povede k omezením jejich investic a inovací a v důsledku poškozuje spotřebitele. My přicházíme s odlišnou strategií a cenami, nabízíme největší porci dat. A změny budou pokračovat. Budeme se nadále zaměřovat na posilování datových služeb.

Mluvíte o cenách a rychlostech připojení. Co běžné telefonování či zprávy, využívají je lidé?
Hodně se to posunulo, hlasové služby a SMS jsou dnes poskytované prakticky bez omezení a lidé jednoznačně přecházejí na datové služby. Se změnou v cenách roamingových služeb vidíme i změnu chování lidí v zahraničí. Ten posun k využívání dat je obrovský a s rozšiřováním chytrých telefonů ještě poroste.

Měníte často telefony?
V řádu měsíců a nikdy nemám jen jeden. Neměním je proto, že bych to potřeboval, ale jsem zvědavý na změny, kvalitu, jejich fungování v naší síti. Měřím u nich spoustu věcí, je to určitý druh posedlosti.

Ocitnete se někdy mimo signál?
Nikdy. I když jsem na dovolené, jsem pořád na příjmu a kolegové vědí, v jakých případech mě mají kontaktovat. Nemůžu být z dosahu, protože zajišťujeme infrastrukturu kritickou pro fungování státu. Pro případ nouze mám tedy například i telefon, který funguje na jiném principu, abych byl dosažitelný i při výpadku sítě.

Masarykova univerzita | Masaryk university