Aktuality z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity

Na čísle 13 se nakonec zastavil nejnižší odhadovaný počet jedinců, kteří leželi v hromadném hrobu odkrytém v létě u Dobronína na Jihlavsku. Vyplývá to z výsledků expertizy, kterou před několika týdny dokončil tým antropoložky Petry Urbanové z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.

Nejen filozofickou fakultou hýbe v posledních měsících případ anonymních e-mailů, které měl dostávat v letech 2008 a 2009 profesor na katedře filozofie Jaroslav Hroch. Případ už řeší Městský soud v Brně, obviněným v kauze je Hrochův kolega Břetislav Horyna, kterému hrozí až jeden rok vězení. Podle obžaloby měly výhružné e-maily přijít z Horynova domácího počítače. Obžalovaný však tvrdí, že je nevinen.

Původně to byla právě Masarykova univerzita, která přijala v roce 1990 vzniklou Rakouskou knihovnu pod svá křídla. Byla tak první v České republice a třetí vůbec. Dnes fungují Rakouské knihovny ve více než 55 zemích po celém světě. Oslavy 20. výročí založení knihovny v Brně se konaly na konci listopadu.

17. listopadu 1939 byly v Protektorátu Čechy a Morava uzavřeny všechny české vysoké školy. Ve stejný den letos v podvečer vyrazilo do ulic několik stovek studentů, vybavených svíčkami a lampiony, aby si události připomněly.

Skvělou příležitost vyzkoušet své teoretické znalosti v praxi dostali studenti jazykových kateder Filozofické fakulty MU. Pro druhý ročník mezinárodního festivalu Cinema Mundi, který se v Brně uskuteční na začátku března, překládají titulky k filmům z celého světa od Itálie až po Čínu.

Zcela novou zkušenost zažila v létě tohoto roku antropoložka Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity Petra Urbanová. Součástí její běžné práce je zkoumání kosterních pozůstatků. Totéž dělala i v létě. Jen za velké pozornosti médií. Urbanová totiž dostala na starost prostudování ostatků Němců, které se našly v masovém hrobě u Dobronína na Jihlavsku. Podle policie šlo o tamější obyvatele, kteří měli být odsunuti na konci druhé světové války.

I když 25 let znamená v lidském životě teprve překonání prahu dospělosti, v životě časopisu je to už pořádná doba. Právě takového milníku letos dosáhl v současnosti zřejmě nejvýznamnější český literární časopis. A skutečně má něco za sebou. Z předrevolučního samizdatu se přes formát sborníku a posléze revue stal literárním měsíčníkem s nákladem kolem 1 400 výtisků.

„Tak nějak jsem se rozmáchl a blesklo mi hlavou, že to úplně stačí, že takhle bych se sám mohl stát kapelou,“ popisuje Petr Váša, jak začala jeho cesta k tomu, že se stal jedním z nejoriginálnějších umělců české alternativní scény. Coby absolvent dějin umění na Filozofické fakultě MU se Váša už více než dvacet let živí jako umělec na volné noze a vychází mu to. Fascinované publikum za sebou zanechává na vystoupeních po celém světě, na která vyráží sólově i s kapelou Ty Syčáci.

Kateřina Tučková (1980), spisovatelka a kurátorka, patří mezi mladé absolventy Masarykovy univerzity, kteří si jdou cílevědomě za svým snem. Už jako studentka dějin umění na Filozofické fakultě se rozhodla být kurátorkou a její organizace Arskontakt dnes patří mezi výrazné pořadatele výstav současného výtvarného umění, její odborné texty o umění publikuje řada periodik. Ovlivněná svým druhým oborem, kterým je bohemistika, se také stala spisovatelkou a letos v září vyšla už její druhá kniha, Vyhnání Gerty Schnirch, vyprávějící o osudu mladé Němky po druhé světové válce odsunuté z Brna.

Profesor Dušan Šlosar je jednou z nejvýraznějších osobností české lingvistiky posledního půl století, ale také člověkem, který sehrál klíčovou roli v prvních dnech sametové revoluce v Brně. Vedle své vědecké práce v oblasti historické mluvnice a dialektologie, o kterých skoro celý život učil na Filozofické fakultě, proslul také jako autor tří popularizačních knih o jazyce. Dnes už, jak říká, má na fakultě jen vejměnek, ale kromě bohatých vzpomínek na dobu minulou má také vyhraněné názory na současnost.

Strana 34 z 35