Aktuality z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity

Zcela novou zkušenost zažila v létě tohoto roku antropoložka Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity Petra Urbanová. Součástí její běžné práce je zkoumání kosterních pozůstatků. Totéž dělala i v létě. Jen za velké pozornosti médií. Urbanová totiž dostala na starost prostudování ostatků Němců, které se našly v masovém hrobě u Dobronína na Jihlavsku. Podle policie šlo o tamější obyvatele, kteří měli být odsunuti na konci druhé světové války.

I když 25 let znamená v lidském životě teprve překonání prahu dospělosti, v životě časopisu je to už pořádná doba. Právě takového milníku letos dosáhl v současnosti zřejmě nejvýznamnější český literární časopis. A skutečně má něco za sebou. Z předrevolučního samizdatu se přes formát sborníku a posléze revue stal literárním měsíčníkem s nákladem kolem 1 400 výtisků.

„Tak nějak jsem se rozmáchl a blesklo mi hlavou, že to úplně stačí, že takhle bych se sám mohl stát kapelou,“ popisuje Petr Váša, jak začala jeho cesta k tomu, že se stal jedním z nejoriginálnějších umělců české alternativní scény. Coby absolvent dějin umění na Filozofické fakultě MU se Váša už více než dvacet let živí jako umělec na volné noze a vychází mu to. Fascinované publikum za sebou zanechává na vystoupeních po celém světě, na která vyráží sólově i s kapelou Ty Syčáci.

Kateřina Tučková (1980), spisovatelka a kurátorka, patří mezi mladé absolventy Masarykovy univerzity, kteří si jdou cílevědomě za svým snem. Už jako studentka dějin umění na Filozofické fakultě se rozhodla být kurátorkou a její organizace Arskontakt dnes patří mezi výrazné pořadatele výstav současného výtvarného umění, její odborné texty o umění publikuje řada periodik. Ovlivněná svým druhým oborem, kterým je bohemistika, se také stala spisovatelkou a letos v září vyšla už její druhá kniha, Vyhnání Gerty Schnirch, vyprávějící o osudu mladé Němky po druhé světové válce odsunuté z Brna.

Profesor Dušan Šlosar je jednou z nejvýraznějších osobností české lingvistiky posledního půl století, ale také člověkem, který sehrál klíčovou roli v prvních dnech sametové revoluce v Brně. Vedle své vědecké práce v oblasti historické mluvnice a dialektologie, o kterých skoro celý život učil na Filozofické fakultě, proslul také jako autor tří popularizačních knih o jazyce. Dnes už, jak říká, má na fakultě jen vejměnek, ale kromě bohatých vzpomínek na dobu minulou má také vyhraněné názory na současnost.

Byl 17. listopad 1989. Pokojná pražská demonstrace u příležitosti 50. výročí studentských manifestací v Protektorátu Čechy a Morava v roce 1939 skončila násilným zásahem policie. To vyvolalo odpor vůči komunistickému režimu a vyústilo v jeho pád. Změny, které nastaly, se týkaly i vysokých škol. Na Masarykově univerzitě sehrála významnou roli v jejich prosazování Filozofická fakulta a její studenti.

Akce Brněnský listopad, kterou připravili studenti z organizace Inventura demokracie k připomenutí výročí sametové revoluce, přivedla na půdu Fakulty sociálních studií mnoho zajímavých osobností souvisejících s převratnými událostmi podzimu 1989.

O tom, jak probíhala Sametová revoluce na pražských školách, v ulicích, divadlech a kavárnách, ví téměř každý. Co se ale v té době dělo v Brně a na Masarykově univerzitě? V krátkém rozhovoru přibližuje atmosféru revolučních dnů i porevoluční kocovinu jeden z tehdejších studentských vůdců, dnes vedoucí Ústavu filmu a audiovizuální kultury na FF Jiří Voráč.

Strana 36 z 36