Bek: Nové logo jsme vybrali dobře. Soudu času se nebojím

Vyjádření rektora Mikuláše Beka k novému logu a jednotnému vizuálnímu stylu Masarykovy univerzity.

Vážené kolegyně a kolegové,

záměrně jsem vyčkal se svým vstupem do diskuse o novém vizuálním stylu Masarykovy univerzity, aby mohly bez rektorského ovlivňování vykrystalizovat postoje a názory. Jsem samozřejmě potěšen, kolik je na naší univerzitě kolegů, kteří se považují za znalce grafického designu a arbitry dobrého vkusu, a také potěšen tím, kolik lidí se zapojilo do virtuální diskuse na sociálních sítí.

Je totiž dobře známo, že na všech univerzitách po světě vyvolávají největší diskusi právě otázky vkusu při volbě vizuální identity, v tom se jim vyrovnají jen otázky kvality univerzitního stravování, menz a bufetů. Jen se tak potvrzuje v češtině pozapomenutá etymologická spřízněnost pojmů vkus a chuť, mnohem zřejmější ve francouzském výrazu goût nebo anglickém taste. Daleko pozadu pak zůstávají všední a méně „chutná“ témata jako jsou kvalita výuky, excelence ve vědě nebo odměňování zaměstnanců. Tak to prostě je.

Byl jsem na to připraven. Jako muzikolog se otázkami vkusu vědecky zabývám celý život a byl jsem také prorektorem pro vnější vztahy, který měl v prvním funkčním období Petra Fialy před více než deseti lety na starosti první pokus o změnu našeho vizuálního stylu. Vše probíhá podle mých očekávání.

Svá rozhodnutí ve věci nové vizuální identity Masarykovy univerzity považuji za zcela jasná a logická. Shrnu premisy svého rozhodování takto:

1) „De gustibus non est disputandum“, o vkusu nelze diskutovat, praví staré úsloví. Je mu však třeba správně rozumět tak, že o vkusu se samozřejmě vždy vášnivě a občas nevkusně diskutuje, ale podstatné je to, že otázky krásy nelze rozhodnout, na rozdíl od otázek o pravdivosti, racionálními argumenty. Byl si toho dobře vědom už Voltaire, který napsal památný výrok: „Zeptejte se ropuchy, co znamená krása, opravdová krása, to kalon. Odpoví vám, že ji představuje samička jejího rodu se svýma krásnýma kulatýma očima, které vystupují z malé hlavy, se svým širokým a zploštělým hrdlem, žlutým břichem a hnědými zády. Zeptejte se černocha z Guineje: krása podle něj tkví v lesklé černé kůži, vpadlých očích, zploštělém nosu. Zeptejte se ďábla: řekne vám, že krása, to jsou dva rohy, čtyři rozeklaná kopyta a ocas.“ Proto chápu, že jsou i lidé, kterým se staré logo univerzity líbí, a nehněvám se na ně. Mně se ovšem nelíbí. Ale obojí je stejně nepodstatné. Důležitější je to, čemu logo, tedy vizuální značka, slouží.

2) Primárním účelem vizuální značky není to, aby se líbila alespoň 51 % akademické obce naší univerzity, nýbrž to, aby nás podle ní rychle a snadno poznali lidé mimo naši univerzitu, především klíčové cílové skupiny, tedy budoucí studenti, jejich rodiče, ale i široká veřejnost. V tomto ohledu bylo staré logo katastrofální. Loga mnoha českých univerzit, naši nevyjímaje, totiž vznikala na počátku devadesátých let pod vlivem historické a dokonalé značky Univerzity Karlovy, pečeti Karla IV. Kruh, bez vykroucení hlavy nečitelného latinského textu (kdo mimo historiků by také věděl, co to znamená „brunensis“?), svírá stísněná písmena M a U, která nelze číst jinak než em ú, aby nezaznělo jako zabučení jednoslabičné „mú“. Pro vnější pozorovatele je výsledek prakticky k nerozeznání podobný mnoha dalším logům stejně postižených univerzit. Z tohoto grafického hororu byla pak odvozena i podobně nečitelná loga fakult. Je také třeba říci, že toto historizují logo z počátku 90. let vyvolává zcela kontraproduktivní symbolické konotace středověké instituce místo toho, aby vyjadřovalo modernost, která je pro naši univerzitu základní hodnotou. Máme „vzkvétat v ušlechtilém závodění se starší sestrou pražskou“, ne se po ní opičit.

3) Naše univerzita používá od počátku své internetové éry v devadesátých letech doménu muni. Řečtináři (je jich mezi námi stále méně) sice od té doby pláčou nad významem toho slova v řečtině, ale sami Řekové si nikdy nestěžovali. Už dvacet let ho máme každý v e-mailové adrese, na webové stránce a na vizitce. Mnoho studentů také slovo „muni“ dávno používá jako zkrácené jméno Masarykovy univerzity v běžném hovoru. Dnešní komunikace s vnějším světem probíhá primárně elektronicky, proto je značka „muni“ již teď nesmírně silná díky internetové viditelnosti univerzity, i když staré logo pracovalo se zkratkou MU. Nová vizuální identita posiluje internetovou identitu univerzity a naopak. Proto je zkratka „muni“ základem nového řešení, které je tak z hlediska zapamatování externími uživateli jednodušší a přehlednější. Místo dvou zkratek máme nyní jednu. Novou značkou univerzity je však především samo písmo, které lze použít také v minimalistické variantě pouhého dekorativního „M“ nebo v plném názvu Masarykovy univerzity.

4) O žádných univerzitních záležitostech nikdy nerozhodovaly a dokud budu rektorem, nebudou rozhodovat nějaké plebiscity či referenda akademické obce. Zákon o vysokých školách a Statut univerzity v této věci hovoří jasně. Dávají zcela konkrétní rozhodování do rukou konkrétních orgánů, ve vyjmenovaných případech kolektivních (senátu, vědecké radě), v ostatních je svěřují rektorovi či děkanům. Rozhodnutí o vizuální identitě je rozhodnutím rektora. Dávám přednost osobní odpovědnosti před kolektivní neodpovědností.

5) Otázkou samozřejmě je, jak správně rozhodnout o otázce, která kromě funkcionální roviny (efektivita fungování vizuální identity vůči cílovým skupinám) má také dimenzi estetickou, vkusovou (o níž, jak víme, se racionálně závazně rozhodnout nedá)? No nejlépe tak, jako je to pro akademické prostředí přece normální, standardní a nejobvyklejší. Na bázi odborného názoru specialistů, na bázi peer review. Dokud budu rektorem, budou o kvalitě vědecké práce chemiků rozhodovat primárně chemici, nikoliv muzikologové, a o kvalitě práce grafických designerů specialisté na grafický design a marketingovou komunikaci, nikoliv chemici. Profesor Damborský nechť promine, ale není pro mne autoritou ve věci kvality loga, při vší úctě k jeho vědecké erudici a výsledkům výzkumným. Jmenoval jsem proto výběrovou komisi složenou ze špičkových odborníků na grafický design a marketingovou komunikaci, převážně externích. Sám jsem jejím členem nebyl. Odborníky jsem doplnil dvěma zástupci obou komor Akademického senátu, aby měl senát, jako vrcholný samosprávný a kontrolní orgán univerzity, vhled do procesu výběru. A jmenoval jsem do komise dvě členky vedení univerzity, jež mají rozsáhlou zkušenost s univerzitním marketingem. Komise rozhodla a já za jejím názorem stojím a budu stát.

6) Nejsem diktátor, byť mne z toho někteří obvinili. Proto jsem po prvním kole výběrového řízení testoval výsledky na těch, kteří spolu s rektorem nesou za univerzitu největší zodpovědnost, tedy na děkanech fakult. Zaregistroval jsem jen projevy nadšení či souhlasu. Pokračujeme s děkany v diskusi o směru dopracování vizuálních identit fakult a očekávám, že výsledné řešení bude umožňovat i značnou míru fakultní flexibility v akcentování specifických rysů. Po druhém kole výběrového řízení byl vítězný návrh prezentován Akademickému senátu. Jsem ve vedení univerzity třináct let, za tu dobu poprvé senát spontánně, dlouho a nadšeně tleskal. Také vnější reakce, od rektorů a dalších kolegů z mnoha českých univerzit, od novinářů či umělců, jsou vesměs kladné.

7) Logo se samozřejmě nemůže líbit všem, nikdy to tak v žádné instituci nebylo a nebude. Všechny úspěšné modernizace vizuální identity univerzit z posledních let – vzpomeňme MENDELu, VUT nebo nejnověji JAMU – čelily podobným diskusím, ale kráčí zřetelně směrem od historizujícího výtvarného jazyka počátku 90. let k větší modernosti, jednoduchosti a přehlednosti. Vnímání, zejména jeho rychlost, se v době virtuální reality změnily. Mění se i mnohé značky firem. Pokud chceme být úspěšní v prezentaci naší univerzity vnějšímu světu, musíme změnit razantně naši viditelnou značku a vizuální prezentaci. A známe také případy neúspěšných pokusů o modernizaci vizuální identity na některých univerzitách. Hlavní příčinou neúspěchu byla nízká odborná kompetence výběrových grémií a malé odhodlání vedení univerzity. Nic takového nebudu opakovat, odpískaný pokus o inovaci loga je ještě horším marketingem než původní špatné logo. Vybrali jsme dobře, jsem si tím zcela jist a soudu, který přinese čas, se nebojím.

Přeji Vám krásné vánoční svátky.

Autor je rektorem Masarykovy univerzity.

Masarykova univerzita | Masaryk university