online.muni.cz Přejít na hlavní obsah

Od vzniku ČSR k zákonu o druhé české univerzitě

Pořadové číslo zákona 50 ukazuje na naléhavost zřízení univerzity, které mělo symbolický význam.

V širokém povědomí brněnské akademické obce je, že Masarykova univerzita vznikla v lednu 1919. Ne každý si vzpomene na přesné datum a už jen málokdo si dokáže vybavit číslo příslušného zákona. Pro osvěžení paměti: MU byla zřízena zákonem č. 50 z 28. ledna 1919. Obraťme pozornost právě k číslu zákona.

Je obvyklé, že parlament nového státu vydává zákony velmi rychle: v roce 1918 tak Národní shromáždění československé schválilo 94 zákonů během přibližně šesti týdnů své činnosti. Ale není obvyklé, že mezi klíčové zákony pro chod státu se dostane také norma ustavující instituci vysokého učení. Číslo 50 tak ukazuje na naléhavost této záležitosti, připomeňme, že zákon o zřízení bratislavské univerzity z roku 1919 má číslo 375.

Proč ono „zpoždění“ bratislavské univerzity za brněnskou? Zřízení školy na Slovensku bylo pro nový stát také velmi naléhavé, snad i politicky důležitější než univerzita v Brně. Ale na východě probíhala válka s Maďary a čekalo se na verdikt mocností Dohody; naopak na Moravě byla situace vcelku konsolidovaná.

Rychlé, v pravdě revoluční ustavení školy v Brně lze vysvětlit dvěma hlavními faktory. Vznik druhé české univerzity měl silný symbolický význam. Brněnská univerzita stála na průsečíku dvou paralelně vedených zápasů a právě vítězství v nich z roku 1918 měl její vznik vyjádřit. Prvořadý význam náležel zápasu o českou politickou samostatnost.

Český národ se během 19. století dokázal vyspělým evropským národům vyrovnat téměř ve všech oblastech – jen v politických zápasech se politické vedení národa nemohlo pochlubit velkým úspěchem. Zápas o českou autonomii v rámci habsburské říše uvázl a stal se traumatem, jehož částí byla také frustrace z mnoho let trvajícího a neúspěšného vyjednávání o zřízení české univerzity na Moravě. Rakouský stát dobrou vůli v této věci měl, ale narážel na odpor německého obyvatelstva říše. Porážka Rakousko-Uherska a Německa ve světové válce podlomila sílu němectví a dala Čechům možnost uskutečnit cíle dříve nedosažitelné: vlastní stát a k němu českou univerzitu v Brně.

Druhý symbolický význam univerzity vyjadřovalo dobově velmi oblíbené heslo: „Po Vídni Řím!“ Tedy že skutečného osvobození Češi dosáhnou ve chvíli, kdy se zbaví jařma Habsburků a také strhnou okovy, kterými je prý přinejmenším od časů Bílé hory poutala římskokatolická církev.

Nikoliv náhodou se ve skladbě fakult nové univerzity v Brně neobjevila tradiční a podle tradice symbolicky první fakulta, totiž teologická. Vznik univerzity byl chápán jako symbolické završení kulturního boje s „římanstvím“, tedy jednak s mocí římského papeže, ale také s „římanstvím v nás“: Češi měli roku 1918 nastoupit cestu pravdy a svobody v podobě, jakou si prezident Masaryk spojoval s husitskou tradicí.

Vítězové se pochopitelně domnívali, že spěch se zřízením školy je na místě a že jejich triumf má definitivní ráz. Číslo 50 ale může také symbolizovat skutečnost, že se na řadu důležitých přípravných kroků zapomnělo. Především revoluční elán poslanců se zřízením školy nesdílela v dalších letech pražská vláda, která nedokázala brněnskou univerzitu dostatečně materiálně vybavit k tomu, aby mohla plnohodnotně plnit své poslání. Spory o finance a budovy zabraly dalších dvacet let.

A nezapomínejme také, že univerzita vznikla jako symbol triumfu Čechů nad Němci, aniž by bylo její ustavení s německou politickou reprezentací konzultováno a umírněným silám v německém táboře byly nabízeny kompenzace. S radikalizací němectví a s nástupem nacismu ve 30. letech se naplno projevila touha nemalé části německého obyvatelstva Brna a Moravy po revizi otázky univerzity, což měla škola tvrdě pocítit v době nacistické okupace.

Autor je profesorem Historického ústavu Filozofické fakulty MU.

Masarykova univerzita | Masaryk university