online.muni.cz Přejít na hlavní obsah

Pracující mámy jsou v práci produktivnější

Foto: CanStockPhoto

Těhotenství a mateřská dovolená jsou velkým zlomem v kariéře vědeckého pracovníka. Po zjištění první změny stavu mě přepadla lehká panika, co bude dál s mojí prací, závazky, rozdělanými projekty. Nebylo lehké přinutit hlavu k celkové a totální změně myšlení, kdy jsem se měla místo sekvencí DNA, studentů a projektů s nejen domácími kolegy brzo soustředit pouze na plíny, krmení a spánek v nekonečném kolotoči.

První půlrok v tomto procesu intenzivně napomáhají hormony, nicméně touha vrátit se ke své práci, mluvit v celých větách či přemýšlet i nad věcmi nesouvisejícími s miminkem byla silná, takže po důkladném zvážení situace jsem se v 18 měsících věku dcery s radostí vrhla zpět do víru práce. Dcera byla nadmíru spokojená v jesličkách, takže výčitky z brzkého návratu do práce rychle pominuly.

Návrat na stejnou pozici nebyl náročný, hlava si naštěstí hodně věcí pamatovala a díky flexibilitě vedoucího i celkového přístupu zaměstnavatele se dala péče o dítě skloubit s prací. Paradoxně během mateřské dovolené jsem měla jedno z nejplodnějších publikačních období, jelikož projekty dobíhaly a díky hodnému a často a dlouho spícímu dítěti se dařilo v domácím prostředí finišovat články, zpracovávat sekvence či analyzovat datasety kolegů.

Nevím, zda si to někdo kromě matek s malými dětmi uvědomuje, ale pracující máma je často mnohem produktivnější i výkonnější (v přepočtu na čas strávený prací) než svobodní kolegové bez závazků (nic ve zlém), protože si uvědomuje, že na tu práci má prostě jen určitý počet hodin a pak si musí jít pro dítě do jeslí. Takže efektivně využije čas bez dítěte, který jí je dán.

Na druhou stranu (a to byl můj případ) kvůli časové stísněnosti přichází o důležitou sociální stránku pracovního poměru. Pokud si nesežene hlídání, nemůže na večerní grilovačky, zahajování semestru, zajímavé přednášky pozdě odpoledne, terénní cvičení přesahující dva dny a podobně.

Ale jak se říká, nemůžeme mít všechno. Co mně ale u prvního návratu z rodičovské chybělo nejvíc, byla možnost aktivně se zapojit či rozjet nový projekt. Je těžké plánovat grant na několik let dopředu, když nejste úplně pánem svého času. Nepochybuji o tom, že jsou mezi námi superženy, které dokážou vše skloubit a již na rodičovské plánovat projekty do budoucna, ale mně v tomto rozletu zabránilo hlavně druhé (ne úplně plánované) těhotenství, které mi opět zpřeházelo pracovní plány.

Kromě prvotního šoku tentokrát proběhl bez větších komplikací jak odchod, tak nakonec i návrat do práce, který jsem naplánovala již ověřeným způsobem. Teď už dokážu lépe odhadnout své časové možnosti, a i když je toho času v práci málo, lze s přehledem zorganizovat výzkum, výuku i studenty. Některé časově náročnější úkony však vyžadují pomoc kolegů (a rodiny) a shovívavost vedoucího, a i tak se občas stane, že ne vše probíhá dle plánu.

Možnost tvůrčí práce z domova (když potomci spí, případně jsou v jesličkách a školce) dává vědkyním na rodičovské dovolené prostor pro plnění pracovních závazků. Nicméně i navzdory snahám o rovnocenné zacházení na pracovišti budou s ohledem na jejich „druhou práci“ vždy znevýhodněny (například dětské nemoci mají úžasnou vlastnost projevit se vždy v období největšího pracovního tlaku).

Bohužel, můj druhý návrat do práce se trefil do ekonomicky ne nejvhodnějšího období plného škrtů a krácení rozpočtů, tudíž vyhlídky na kvalitní výzkum brzdí finance.

Projekty, které by byly vhodné pro vědkyně vracející se z rodičovské, které mají vesměs omezené časové možnosti a menší flexibilitu i akční rádius, se dají spočítat na prstech jedné ruky. Bohužel, ne každý může pomýšlet na zahraniční stáže a zdrojů financí pro projekty vědkyň-matek je jako šafránu. To nám ale nebrání v kreativitě a odhodlání granty podávat a odvádět co nejlepší možnou práci, jak nám to jenom naši malí potomci umožní.

Autorka působí jako vědecká pracovnice na Přírodovědecké fakultě MU.

Masarykova univerzita | Masaryk university