online.muni.cz Přejít na hlavní obsah

Příčiny Alzheimerovy nemoci zatím zůstávají neznámé

Výskyt Alzheimerovy nemoci vzrůstá s věkem: v 60 letech jí trpí 5 % lidí, zatímco ve věku nad 85 let je to až polovina populace.  Foto: www.sxc.hu

Výskyt Alzheimerovy nemoci vzrůstá s věkem: v 60 letech jí trpí 5 % lidí, zatímco ve věku nad 85 let je to až polovina populace.Dne 21. září si od roku 1994 připomínáme Mezinárodní den Alzheimerovy nemoci (AN). Jak je na tom dnes výzkum této duševní choroby? I když je velmi intenzivní, lze shrnout, že doposud nejvíce studovaná imunologická léčba namířená proti tzv. β-amyloidové cestě zatím nebyla úspěšná. Vzhledem k časové a finanční náročnosti výzkumu nelze ovšem očekávat nové léky před rokem 2020. Vyvstávají navíc i otázky vědecké, ekonomicko-politické a sociální: Kdy takovou léčbu zahájit? Bude společnost schopna léčbu platit? A bude společnost dostatečně podporovat lidi s demencí?

AN tvoří asi dvě třetiny všech případů demence. Jedná se o pomalu se rozvíjející degenerativní onemocnění mozku, což znamená, že v mozku dochází z doposud neznámé příčiny k rychlému úbytku specifických nervových buněk. Onemocnění se zprvu projevuje poruchou krátkodobé paměti. Nemocní hledají předměty, nepamatují si, kdy a kde měli např. domluvenou schůzku. To se může stát každému, avšak u nemocných se poruchy prohlubují, až narušují běžné aktivity.

Dále se objevuje porucha úsudku, rozvíjejí se poruchy pozornosti a zrakově-prostorových funkcí – nemocní často bloudí, postupně se stávají nesoběstačnými, přestávají být schopni komunikovat s okolím, mohou mít poruchy chování a nálady.

Lidí s Alzheimerovou nemocí přibývá
Výskyt AN vzrůstá s věkem: v 60 letech trpí AN 5 % lidí, zatímco ve věku nad 85 let je to až polovina populace. Celosvětově se počet lidí s demencí odhaduje na 30 milionů v roce 2030 a na 113 milionů v roce 2050, z toho dvě třetiny případů budou ve vyspělých zemích.

U AN dochází ke ztenčení vnitřní oblasti spánkového laloku a k patologickému ukládání specifických bílkovinných agregátů v určitých oblastech mozku. Dále dochází k významným změnám v některých nervových přenašečových systémech mozku. Podkladem současné farmakoterapie AN jsou úbytek acetylcholinu v mozku a zvýšené hladiny glutamátu. Tato léčba je ovšem symptomatická, tj. neléčí příčinu onemocnění a nedokáže nemoc vyléčit, pouze na přechodnou dobu zmírnit příznaky a snad i zpomalit průběh nemoci.

Co můžeme udělat my sami a teď?
Měli bychom sportovat a chránit si hlavu, jezdit na kole s helmou, hlídat si a léčit cévní rizikové faktory, hlavně krevní tlak, a snažit se být stále aktivní po stránce fyzické i duševní.

Irena Rektorová,
vedoucí centra pro kognitivní poruchy,
1. Neurologická klinika LF MU a FNUSA

Masarykova univerzita | Masaryk university