Komentáře

Rozumí sexu opravdu každý?

Tato otázka mne často napadá, když při svých běžných aktivitách narazím na některé mýty či nesrovnalosti, ať již ze strany svých pacientů, studentů, známých či masmédií. V současné době se zdá, že naše společnost je přesexualizovaná, ale v záplavě erotických, reklamních i pornografických materiálů, jimž jsme vystavováni téměř denně, se často ztrácejí informace, které bychom měli znát v první řadě.

Náš rektor – naše volba

Víte, jak se jmenuje současný rektor? A proč byste to měli vědět, vždyť z toho se přece nezkouší. Možná si to ani neuvědomujete, ale máme velké štěstí, že si můžeme volit své rektory a děkany. Sice nepřímo prostřednictvím senátorů, ale ty si sami vybíráme ze svých řad. Naše univerzita je opravdu naše, není to žádná pobočka nadnárodního supermarketu se vzděláním.

Chvála mezioborových konferencí

Standardní součástí práce vysokoškolského učitele je účast na vědeckých konferencích. Poslední dobou však mnozí z nich tuto aktivitu omezují, neboť představuje – vzhledem k vysokým konferenčním poplatkům a dalším výdajům – dosti drahý špás a při hodnocení tvůrčí činnosti nemá velkou váhu. Nicméně konference mají svůj význam nejenom z odborného, nýbrž i z lidského hlediska: člověk si na nich může rozšířit svůj vědomostní obzor, inspirovat se výstupy kolegů z jiných fakult, měst či zemí, navázat s nimi spolupráci etc. Proto rád jezdím zejména na mezioborové akce.

Zápisné a bída ministerských návrhů

Vláda má zavedení školného ve svém programu, ministr školství však opakovaně ujišťoval o tom, že školné bude zavedeno až poté, co se rozjede systém státní finanční podpory studentům vysokých škol ve formě půjček na studium. Najednou je však vše jinak a zákon má vysokým školám umožnit předepisovat poplatky za zápis. Údajně tak ministr Dobeš realizuje návrh Univerzity Karlovy, což je však odůvodnění snažící se jen neprávem schovat za autoritu této univerzity a rektor UK vyjádřil svůj nesouhlas s tím naprosto oprávněně.

Hvězdné nebe na síti a pomalost ve mně

Každý film zhlédnutý v kině jsem si kdysi zapisoval do sešitu: anotaci a hodnocení. Bezprostřední poznámky přirozeně nebyly nijak důvtipné, neboť s některými díly se divák vyrovnává týdny, měsíce, roky. Dnešní cinefil spěchá s prvním hnutím mysli na internet, tam svůj deník vede veřejně a distributoři ho povzbuzují: „Nezapomeňte tento film ohodnotit na čsfd.“

Informace o kvalitě benzínu – blýská se na lepší časy?

Dlouhodobě se zajímám o problematiku svobodného přístupu k informacím, notabene letos mi na Masarykově univerzitě vyšla kniha – Právo na informace. V následujících řádcích bych se s Vámi rád podělil o jeden info-problém, který mě již dlouho nenechává chladným. Česká obchodní inspekce dosud opakovaně bojkotovala a bojkotuje publikování  údajů o  čerpacích stanicích, na kterých při svých kontrolách zjistila prodej pohonných hmot horší jakosti.

Podezřelá inteligence

Taky máte občas při práci s Internetem dojem „nějakej moc chytrej, ne“? Zadávám dotaz do Googlu a on mi navrhne dokončení dotazu – přesně to, co bych potřeboval vyhledat, ale vlastně jsem to ani nevěděl. Hledám konkrétní knížku na Amazonu a on mi doporučí jinou, která se mi hodí ještě víc. Dodívám se na video a dostanu tip, že by mě mohlo zajímat ještě jedno. Ten tip je podezřele dobrý. Jak to ví? Nějakej moc chytrej, ne? Ale kdo je to vlastně „on“? Člověk, který zadal do systému odpovědi? Nebo snad umělá inteligence?