Aktuality z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity

Několik desítek přístrojů za 80 milionů korun zlepší péči o pacienty se srdečními a cévními chorobami ve Fakultní nemocnici u svaté Anny. Projekt financovaný převážně z dotace Evropské unie umožní nakoupit nové zařízení do konce roku. Podle lékařů vybavení zkvalitní diagnostiku a zvýší bezpečnost pacientů komplexního kardiovaskulárního centra.

Jednu konferenci uspořádali v Brně začátkem dubna studenti Masarykovy univerzity, na druhé se pod patronátem Masarykova onkologického ústavu na konci dubna sešli odborníci. Obě skupiny však řešily totéž. Onemocnění zvané rakovina. Proč ji dostává čím dál více lidí, jak ji co nejrychleji rozpoznat, a především jakými způsoby ji léčit, aby se pacient nádoru zbavil a nevrátil se mu.

Skolióza, tedy vychýlení páteře do strany, dosud patřila u dětí do 12 let mezi komplikovaně operovatelné zdravotní problémy. Lékaři z Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice Brno však v únoru jako první v Česku využili pro její vyléčení techniku tzv. rostoucích tyčí. S jejich pomocí se páteř poškozená skoliózou postupně narovná, a děti tak mohou vyrůstat bez nepříjemného korzetu a opakujících se operací.

Chronická lymfocytární leukémie je nejčastější zhoubné krevní onemocnění u bělochů. I přesto je podle expertů léčba nemoci stále neuspokojivá. Nová klinická studie lékařů a vědců z Fakultní nemocnice Brno a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity by mohla přinést zlepšení. Odborníci budou ve spolupráci s jednou z největších farmaceutických společností testovat novou kombinaci léků.

Unikátní metodu léčby rakoviny založenou na podávání nízkých dávek protinádorových léků v častějších intervalech zkoušejí lékaři z brněnské dětské nemocnice a Lékařské fakulty MU. Takzvaná metronomická léčba sice nemá nemoc zcela vyléčit, umožňuje ale velkému množství pacientů dostat nemoc pod kontrolu a kvalitně žít. Lékaři s metodou zatím pracují u jinak již neléčitelných dětských pacientů.

Nový objev, který by mohl najít využití například při vývoji protinádorových terapií, si připsali vědci z Masarykovy univerzity. Tým z lékařské fakulty zjistil, že rozeznat poškození své DNA a zareagovat na něj aktivací kontrolního bodu, kterou následuje přerušení buněčného dělení, dokáží také buňky unikátního typu – lidské embryonální kmenové buňky.

Její obličej vídáme v televizi, její jméno v novinách. Barbora Zuchová, absolventka Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, totiž dnes pracuje mimo jiné jako tisková mluvčí Zdravotnické záchranné služby Jihomoravského kraje. „Mám to zaměstnání ráda. Těší mě pocit, že se lidé o každodenní těžké práci záchranářů víc dozví,“ říká žena, která je zároveň absolventkou fakulty sportovních studií, lékařkou na anesteziologicko-resuscitačním oddělení, učí první pomoc mediky i veřejnost a cvičí záchranářské psy. Přitom ještě na střední škole by nikdy nevěřila, že jednou něco takového bude dělat. Před medicínou totiž vystudovala taneční konzervatoř.

Strana 19 z 19