Aktuality z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity

Terénní práce úspěšně pokračují

Začátek února bývá na ostrově Jamese Rosse obvykle ve znamení prvních vichřic, které přicházejí právě v tomto období a přinášejí hojné sněhové srážky. V letošní sezóně tomu tak dosud není, a proto využíváme této přízně počasí a pracujeme v terénu v maximální možné míře. V uplynulém týdnu většina členů expediční posádky pobývala v terénním stanovém táboře v zátoce Brandy Bay, odkud jednotlivé  odborné skupiny (klimatologové, geologové, paleontolog) podnikaly jednodenní pochody do těch částí ostrova, které jsou ze stanice Johanna Gregora Mendela hůře dostupné.

Laboratoř pro výzkum a vývoj nových metod výroby nanovláken otevřela v prosinci přírodovědecká fakulta ve spolupráci se společností Elmarco. Společný projekt propojí dvě originální české technologie – plazmovou tužku, jejíž patent vlastní Masarykova univerzita, a Nanospider – způsob vytváření „pavučiny“ z nanovláken. V laboratoři se díky tomu začne vyvíjet zařízení, která umožní výrobu nanovlákenných materiálů zušlechtěných plazmatem.

Zatímco většina lidí chystala silvestrovskou oslavu, skupinu vědců a pracovníků z Masarykovy univerzity zaměstnávala zcela jiná činnost. Balení. 30. prosince se totiž znovu vydali na výzkumnou stanici, kterou univerzita provozuje na ostrově Jamese Rosse v Antarktidě. Letošní výzkumnou sezonu přitom ovlivní hned několik změn.

První fáze důležitých prací v terénu ukončena

Během posledních dvou týdnů se uskutečnily velmi důležité práce v terénu, které probíhaly ze třech stanových táborů postavených na jihozápadním pobřeží ostrova Vega, v lokalitě Solorina Valley na východním pobřeží ostrova Jamese Rosse a v zátoce Brandy Bay přibližně devět kilometrů jihozápadně od stanice Johanna Gregora Mendela.

Odjezd z Chile a cesta do Antarktidy

Členové expedice přiletěli do Punta Arenas 31.12. odpoledne. Následující den se uskutečnilo nalodění na  palubu ledoborce chilského Almirante Viel a 2. 1. 2011 jsme vypluli na Magellanův průliv. Po dosažení západního pobřeží Jižní Ameriky jsme se plavili po ve vodách tichého oceánu směrem na jih. Po překonání Drakova průlivu, který byl relativně klidný a umožňoval rychlou plavbu, jsme se 5.1.dostali do oblasti souostroví Jižních Shetland,  kde proběhlo několik zastávek lodi souvisejících se zásobováním chilských stanic Escudero, O´ Higgins a Arturo Prat.

Nové metody pro úpravu povrchů nejrůznějších materiálů vyvíjejí vědci z centra, které vzniklo na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Firmám poskytne unikátní technologii, která bude místo dosud používaných chemikálií, využívat speciální elektrické výboje. Tyto postupy najdou uplatnění jak v textilním, sklářském či automobilovém průmyslu a dalších tradičních odvětvích, tak při výrobě high-tech produktů, jako jsou například solární články. Na vznik Centra pro výzkum plazmatu a nanotechnologických povrchových úprav materiálů získala univerzita téměř 220 milionů korun z Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace.

Ojedinělou možnost setkat se se světově proslulými vědci z oblasti genetiky a buněčné a molekulární biologie přináší už od roku 2005 cyklus přednášek s názvem Mendel Lectures. Stejně jako každý rok se setkání také letos konají na půdě Mendelova muzea Masarykovy univerzity. Na podzim už do Brna zavítali Michael N. Hall a Iain Campbell. Následovat je bude ještě pět dalších vědeckých osobností.

Sedím ve vlaku, minula jsem Prahu, Drážďany, pohodlně přestoupila v Berlíně… Během cesty se krajina pomaličku mění, jak se přibližuji k Baltu. Pastviny s líně se pasoucím dobytkem se střídají s malými nádražími s nekonečně dlouhými nástupišti. Mám pocit, že na vědeckou stáž jedu až na konec světa. Je to však omyl – mířím přímo do jeho středu.

Pojem „Velká chemická“ znají dnes na přírodovědecké fakultě už jen ti největší pamětníci. Šlo o proslulou učebnu, která se nacházela v areálu na Kotlářské v současném pavilonu 7. Jedinečná byla velkou kapacitou a skvělým zázemím pro demonstrační pokusy, bez kterých si nelze výuku chemie představit. V osmdesátých letech však musela ustoupit tehdejšímu výkvětu techniky, sovětskému sálovému počítači EC1033. Po téměř třiceti letech má ale posluchárna svého nástupce, učebnu A11/132 v bohunickém kampusu.

Pro některé moderní šlechtitelská metoda, pro jiné hrozba a hra člověka na Stvořitele. Genetické modifikování organismů vyvolává už po desetiletí diskuse a stává se často i předmětem mnoha protestů. Co vlastně geneticky modifikované organismy jsou a jak se připravují? Kde nacházejí praktické využití? Proč některé jejich existence děsí a jaká fungují bezpečnostní opatření při nakládání s nimi?

Strana 35 z 36