Luciemin: Miss je dobrá zkušenost, znovu bych do ní ale nešla

Miluje zvedání těžkých činek a v lodičkách se prý naučila jakž takž chodit teprve před pár týdny. Přesto, že se rozhodně jako modelka nebere, mohli jste čerstvou absolventku Ekonomicko-správní fakulty MU Lucii Minářovou před několika týdny vidět ve finále letošního ročníku Miss Aerobik. Nebo se o tom dočíst na jejím úspěšném blogu mintyblogcz, případně na Instagramu, kde vystupuje pod přezdívkou luciemin.

Crossfit, vzpírání, zdravá výživa většinou paleo typu. Hlavně o tom Lucie informuje na webu. Založila ho někdy před rokem a půl, když se vrátila ze Spojených států, kde ji chytlo tehdy v Česku ještě skoro neznámé cvičení crossfit. Jen málo z lidí, kteří ji díky tomu začali sledovat (na Instagramu je to skoro 12 tisíc uživatelů), ale ví, že její zapálení pro sport nezačalo činkami, ale aerobikem, který dělala skoro 17 let.

„V posledních letech už jsem aerobik ale jenom trénovala a to mi nedělalo takovou radost. Vést děti mě bavilo, ale potřebovala jsem dělat také něco sama, a tak jsem se rozhodla, že s aerobikem skončím a s kariérou se rozloučím tím, že se přihlásím na miss,“ vysvětluje Lucie.

Ne, ani dnes, po jejím skončení, nemá ambice chodit po mole nebo fotit reklamní kampaně. „Určitě jsem do toho nešla ani s tím, že chci vyhrát, ale spíš kvůli zkušenosti. Na soutěž jsem se koukala odmala, líbilo se mi, že se jí účastnily holky, které hodně sportovaly,“ vypráví.

Mezi top trojici se nakonec nedostala, což ji nemrzí. Ani celkový dojem si ze soutěže neodnesla moc dobrý, rozebírat to ale nechce. „Do něčeho podobného už bych nešla, i když je miss dobrá zkušenost. Dalo mi to hodně třeba ohledně chůze, protože já se normálně pořád hrbím, a taky se konečně nebojím obout si lodičky,“ směje se studentka, která pořád preferuje spíš sportovní tenisky. A vůbec jiný život, než by člověk od účastnice soutěže krásy čekal.

Teď si sice na pár dní naordinovala mírnější režim, jinak ale její láska ke crossfitu a vzpírání dorostla do takové velikosti, že trénuje dvoufázově. Ráno vstane a ještě před prací jde na dvě hodiny do tělocvičny. A po práci kolem páté nebo šesté je tam znovu na další dvouhodinovku, což se všechno opakuje pět dní v týdnu.

Stereotyp? Takhle to Lucie nebere, ačkoliv si prý občas vyslechne, že nemá žádný sociální život. „Snažím se pak lidem vysvětlit, že já právě v tělocvičně potkávám lidi, které mám ráda, protože máme stejné zájmy a máme si co říct. Ono stejně nejde cvičit dvě hodiny v kuse. Mezi sériemi si člověk musí odpočinout, tak má čas na ostatní okolo,“ vysvětluje Lucie.

Protože byla odmala zvyklá závodit v aerobiku, pokračuje v tom i v crossfitu a vzpírání. Masovější kategorie Open, kde se utkávají začátečníci a mírně pokročilí, jí nestačí. Ráda by se natrvalo prosadila a bodovala na závodech kategorie Elite, která už je profesionální a odměňuje se v ní penězi.

„Pár takových závodů už jsem absolvovala. Zatím jsem končila spíš na dolních příčkách, ale chci se dostat nahoru,“ ubezpečuje studentka kombinovaného magisterského oboru, jíž se největší koníček dobře kloubí s prací. Od července totiž nastoupila na pozici marketingové manažerky ve firmě Aktin, která prodává výživové doplňky a sportovní vybavení.

S výživou si ostatně sama zažila své. Dlouho byla vyznavačkou paleo stravy, ale časem ji musela trochu obohatit, protože jí při náročných trénincích chyběly sacharidy. Jak sama říká, na to, co člověku vyhovuje, si každý musí přijít sám. A totéž platí pro crossfitové tréninky, kam si chodí hodně lidí pro pocit zničující únavy, což ale tělo dlouhodobě nevydrží.

Masarykova univerzita | Masaryk university