S koštětem za zlatonkou. Famfrpál se hraje i v Brně

Kouzelnickou hru na košťatech ze světa Harryho Pottera si můžete zahrát i v Brně. Famfrpál v úpravě pro nečarující mudly se stává čím dál oblíbenějším sportem a brněnský tým má ambice dostat se na jeho mezinárodní mistrovství. Tréninky se odehrávají každý týden, a pokud máte koště či tyč, můžete si zahrát.

Sport, o kterém jste kromě knih J. K. Rowlingové nejspíš ještě nikdy neslyšeli, vznikl teprve v roce 2005. V zahraničí se poměrně rychle rozvíjí, v České republice zatím existují čtyři týmy. Ten brněnský vznikl před rokem a ještě stále hledá nové hráče.

„Na pravidelných trénincích se nás schází zhruba osm, počet ale dost kolísá, a abychom se mohli rozvíjet, musí nás být více,“ říká kapitán týmu Brno Banshees Ondřej Hujňák.

Pravidla na první pohled kuriózního sportu nejsou zrovna nejjednodušší, koneckonců téměř přesně kopírují pravidla své knižní předlohy. V každém týmu je sedm hráčů – tři střelci, brankář, dva odrážeči a chytač. Všichni mají během hry mezi nohama tyč představující létající koště. Střelci si přihrávají s částečně vyfouklým volejbalovým míčem a mají ho za úkol prohodit jednou ze tří obručí, které stráží brankář.

Každý vstřelený gól má hodnotu deseti bodů. Střelci jsou však při svém pohybu ohrožování odrážeči soupeře, kteří si přihrávají potlouky a snaží se jimi zasáhnout protihráče. Pokud se jim to podaří, musí zasažený hráč přerušit hru a běžet se oživit ke své obruči.

Chytač ukončí zápas
Stěžejní roli mají v družstvech chytači. Ti mají stejně jako v kouzelnickém příběhu za úkol chytit zlatonku, a ukončit tak zápas. Zlatonka se ve hře objevuje až po sedmnácti minutách a má podobu tenisového míčku v ponožce, kterou má za kalhotami zachycenou jeden z rozhodčích. Jakmile se některému chytači podaří míček chytit, získá pro svůj tým třicet bodů a hra skončí. Vítězí tým, který má víc bodů.

Celá hra je kontaktní a tedy i přiměřeně tvrdá. „Hráči se mohou navzájem napadat za účelem zisku některého z míčů. Vše má ale svá pravidla, především se může napadat jen jednou rukou, ta druhá musí vždy držet koště, a také se nesmí napadat zezadu,“ vysvětluje Tereza Bystroňová, studentka norštiny, která začala famfrpál hrát na svém aktuálním studijním pobytu v Norsku.

Tereza také přibližuje, jak se asi většina hráčů k famfrpálu dostane. „Na první trénink jsem šla spíše proto, abych mohla říkat, že jsem hrála famfrpál, což zní docela cool. Hned jsem tomu ale propadla a kromě spousty tréninků už mám za sebou i jeden turnaj,“ popisuje studentka.

I když se může z popsaných pravidel zdát, že je hra těžká či chaotická, není tomu tak. Každý hráč má ve hře svou úlohu, a jakmile se naučíte hru číst, máte vyhráno. „Hra je fyzicky hodně náročná, protože jakmile se hráč dostane na hřiště, musí neustále běhat, bránit a napadat a nemá ani vteřinu oddychu. Jedinou šancí je střídání,“ říká Tereza.

Brněnský tým, složený ze studentů různých univerzit, středoškoláků i absolventů, trénuje v lužáneckém parku jednou týdně ve středu odpoledne. Jakmile posílí své řady o dostatek nových členů, mají sportovci velké plány.

„Už teď máme předběžně domluvený společný trénink s vídeňským a bratislavským týmem a pak budeme moci jezdit na vzájemné zápasy s dalšími týmy. Na podzim jsme založili Českou asociaci famfrpálu a až se uskuteční republikový turnaj, chceme v něm zvítězit. Příští rok bychom se takto mohli kvalifikovat na evropský famfrpálový pohár,“ vyjmenovává kapitán.

Chcete-li se připojit, stačí přijít na některý z tréninků nebo se ozvat na facebookové stránce týmu.

Masarykova univerzita | Masaryk university