online.muni.cz Přejít na hlavní obsah

10 tipů, jak se nachystat na státnice

Foto: Dagmar Husárová

Jarní semestr se přehoupl do druhé poloviny a fakulty už vypisují na květen a červen termíny státnic. Těm, kteří se na ně chystají, se tedy čas krátí. Jak se na ně efektivně naučit, nepřipravit se při tom o zdraví a dotáhnout to až k diplomu? Přinášíme deset zásadních tipů.

Mít vše splněno

Musí to zaznít, i když už to v tuto chvíli stejně zřejmě máte vyřešené. Povinné předměty, dost kreditů, tělocviky, cizí jazyky. Bez toho všeho vás ke státnicím nepustí, takže si pohlídejte, abyste měli všechno do konce semestru v pořádku.

Začněte plánovat

O nutnosti plánovat dnes slýcháme na každém rohu a při předstátnicovém maratonu se správné načasování vyplatí dvojnásob. Každý aspirant na univerzitní diplom by měl vědět, kolik úsilí a času může do přípravy vložit. Je třeba brát v potaz i náročnost celého studia, podle které se doba na přípravu může různit.

„Když to sečtu, chystal jsem se na závěrečnou zkoušku z obou oborů asi 17 dní, z toho šest dní intenzivně. Stačilo to,“ říká absolvent evropských studií a politologie Ondřej Lamcha. Oproti tomu studentka magisterské molekulární biologie a genetiky začala s učením podstatně dříve. „Poprvé jsem se pustila do práce asi dva měsíce před státnicemi. Jelikož byly jejich součástí i znalosti z kurzu, který jsme absolvovali až v posledním ročníku, věnovala jsem se tomu průběžně,“ popisuje.

Zjistěte si formát

Budu muset u zkoušky mluvit, kroužkovat uzavřené otázky nebo své znalosti prezentovat v souvisle psaném textu? Podoby státnic se liší obor od oboru. Každý, kdo se k nim chystá, by si měl s dostatečným předstihem zjistit, co přesně ho v den zkoušky čeká, na kolika místech se bude konat a jestli si k ní musí přinést něco speciálního jako třeba seznam přečtené literatury. Podrobnosti o průběhu státnic zveřejňují fakulty či jednotlivé katedry na svých webech.

Na Wikipedii zapomeňte

Kdo studuje obor s předepsanými skripty, má z půlky vyhráno. Mnoho jich ale podobné učební materiály nenabízí, a tak nezbývá než se spoléhat sám na sebe, případně své spolužáky. U vypracovaných otázek, které kolují mezi studenty, ale zbystřete. „Opakovaně se ukazuje, že takto obíhající materiály jsou vypracované chybně. Dokonce i zkoušející o jejich výskytu vědí a odpovídání podle nich snadno rozpoznají,“ upozorňuje zástupce vedoucího ústavu pedagogických věd Jiří Zounek.

Dopředu nepanikařte

Jak se bude blížit den D, pravděpodobně se dostaví strach a úzkost ze selhání a časového presu. „Pocity, že to zkrátka nedám a nestihnu se nic naučit pořádně, u mne byly na denním pořádku,“ potvrzuje studentka Kristýna.

Podle psycholožky Hany Tomicové, která spolupracuje s Poradenským centrem MU, ovšem stres a obavy do života patří. „Představte si, že vám někdo ukáže místnost s hromadou brambor, které musíte za celý svůj život naškrábat. Možná si řeknete: No, tak to nemám šanci, je toho hrozně moc! Když si ale uvědomíte, že ji zdoláte postupně hrnec za hrncem, a povšimnete si, kolik s každou várkou ubylo, bude úkol vypadat mnohem snadněji,“ radí odbornice, jak panice předcházet.

Pravidelně odpočívejte

Někdo sedí u poznámek od rána do večera, jiný zas čerpá vědomosti v kratších intervalech s přestávkami. „Nedokážu v knížkách ležet celý den, proto preferuju učení s pauzami,“ svěřuje se Kristýna. Potřebu duševní a fyzické hygieny zdůrazňuje i psycholožka. „Dbejte na dostatek spánku, správné jídlo, udržování kontaktu s lidmi a činnosti, které přinášejí radost a relax,“ vysvětluje Tomicová, co pomůže mozkové buňky opět zaktivovat.

Až dojde na věc, hlavně klid

Jakmile sedíte u zkouškového testu, zachovejte v každém případě klid. Myslete na to, co jste se naučili, a snažte se z toho získat maximum. Pokud si náhodou nemůžete vzpomenout na nějakou informaci, obvykle pomůže pokračovat dále a vrátit se k věci později.

„Spousta věcí, které si zapamatujeme už během samotného studia, jsou v hlavě pečlivě uložené,“ uklidňuje Tomicová. Ondřej se k ní souhlasně připojuje. „Je skoro nemožné, aby za ta léta v hlavě aspoň něco neutkvělo,“ míní. Právě takové myšlenky paměť většinou znova nastartují.

Nepodceňte obhajobu

Nedílnou součástí státnic je i obhajoba závěrečné práce. Je dobré vědět, že se k ní musí diplomant vždy dostavit, a to i přesto, pokud má navrženou známku F. Předseda komise nejprve zpravidla pokládá nejdůležitější otázky z posudku a teprve až poté se doptává detailněji. „Doporučuju být na dotazy skutečně připraven. Během širší diskuze dostávají slovo i ostatní členové komise a doptat se mohou opravdu na cokoli, co se dané práce týče,“ podotýká Zounek.

Nedejte trémě šanci

Ne každý oplývá extrovertním charismatem, a tak se mnohých z nás může před závěrečnou zkouškou zmocnit tréma. Psycholožka Tomicová by s ní začala bojovat už ráno. „Soustřeďte se na okamžik přítomnosti a říkejte si sami pro sebe, co vás právě čeká. Čili například: Teď musím vylézt z postele, nasnídat se, obléct se. Nenechte mysl běžet napřed. Představte si zkouškový den jako počítačovou hru – musíte splnit úroveň jedna, abyste se dostali na úroveň dva. Nemá cenu přemýšlet nad tím, jak to zvládnete na levelu deset. Zbytečně vás to rozhodí,“ objasňuje.

Připravte si odměnu

Když veškeré státnicové martyrium opadne, měl by si každý dopřát odměnu. Nezáleží na tom, jestli si zajdete na sladký donut, panáka drahé whisky nebo jestli si nadělíte výlet k moři. Důležité je, udělat sám sobě radost a ocenit se za odvedenou práci a vynaložené úsilí. Zasloužíte si to, i když to třeba nevyjde na sto procent.

Masarykova univerzita | Masaryk university