online.muni.cz Přejít na hlavní obsah

Psycholožka radí studentům: Stanovte si víc menších cílů

Nemoc, rodinné či finanční důvody – ať už je motiv k přerušení jakýkoliv, vždy vás čeká několik kroků, které je potřeba udělat.

„Příště se začnu připravovat včas a v průběhu semestru… Výpisky a materiály si důkladně založím a roztřídím… Nenechám přípravu na poslední chvíli…“ Taky se vám takové myšlenky honí hlavou před každým zkouškovým? A taky to pokaždé dopadne jinak?

Nevěšte hlavu, nic není ztraceno, dobrý plán a pár tipů vám pomůže zkouškovým proplout bez větší psychické újmy. Jak na to jsme se zeptali psycholožky Marie Szopové, která spolu s dalšími odborníky nabízí pomoc v Poradenském centru MU.

Je potřeba dokončit zápočty, dopsat seminárky, optimalizovat přihlašování na termíny na zkoušky a taky mezi tím ještě zajít do práce… Jak si zorganizovat čas, aby se to dalo zvládnout?

Velkou výhodou je znát se a vědět, co od sebe může čekat. Pokud je student zvyklý, že jde třeba dopoledne do práce a odpoledne dokáže sedět nad seminárkou či učením a vyhovuje mu to, je to v pořádku. Pokud však víte, že se vám lépe učí nebo píše dopoledne a odpoledne nic neuděláte, je vhodné to tomu přizpůsobit - vzít si odpolední směnu, zkusit si v práci domluvit volno.

Pro učení si nastavte vhodné podmínky. Najděte si nějaké své místo, kde se vám učí dobře a je vám příjemně (vyhovující osvětlení, teplota, ticho, uklizený prostor). Doporučuji také připravit si předem občerstvení, které budete potřebovat (hlavně tedy pití a případně nějaká svačina), pravidelně větrat a dělat si přestávky. Může vám také pomoci rozdělit si úkoly na menší části, než mít v hlavě jen deadline pro stoprocentní splnění.

Dotahovat věci do konce za každou cenu? Rozfázovat a pak se vrátit k úkolu za nějakou dobu s čistou hlavou nebo se jít pořádně vyspat? Jakou byste poradila strategii, když mozek hlásí přetížení?

To je velmi individuální a každému vyhovuje něco jiného. Pokud mozek hlásí přetížení, je vhodné to respektovat a učení něčím takzvaně rozbít, ať už je to spánkem, procházkou, sportem či jinými aktivitami, které máme rádi. Alespoň v hrubých rysech se snažte držet přes učení takového chování, které máte navyklé i mimo zkoušky. Chodíte každé úterý na jógu nebo fotbal? Můžete to pojmout jako odpočinek od učení i během zkouškového. Nemá smysl se vzdát naprosto všech aktivit, které máte rádi.

Rozfázování úkolů je určitě vhodné především v těch situacích, kdy je úkol opravdu komplexní/obsáhlý. Přece jen se bude lépe dosahovat několika menších cílů než jednoho obrovského a v tu chvíli několik dní/týdnů/měsíců vzdáleného. Zažijete si tak splněním menších cílů radost a pocit spokojenosti už průběžně, pozvednete sebevědomí.

Psycholožka Marie Szopová.

Jak si učení rozfázovat, abychom se nezasekli u shromažďování materiálu nebo nedůležitého detailu, který nás odvede od celku? Pomáhá učení ve skupinách? Jak zjistit, jestli jdeme v přípravě správným směrem?

Jak si učení rozfázovat, to opět hodně záleží na našich individuálních schopnostech a času, který jsme schopni a ochotni učení nebo psaní věnovat. A samozřejmě taky na deadlinech a množství učiva a úkolů. Úkoly je možné prioritizovat dle různých charakteristik (například na důležité a nedůležité, naléhavé a nenaléhavé) a podle toho s nimi dále pracovat.

Když už se podaří rozfázovat celek do částí, je dobré si uvědomit, co která část pro vás znamená a co bude měřítkem jejího splnění. Doporučuju si tyto cíle vždy nastavit reálně (například i dle množství času, který máte). Pak může pomoct zaznamenávání do diářů, psaní si různých deníků, to-do listů, využívání mobilních aplikací,…

Učení ve skupinkách někomu pomáhat určitě může třeba i proto, že je v ní možné vzájemné vysvětlení látky, testovací zkoušení a opakování nebo vám umožní si před kamarády něco nanečisto prezentovat.

Marie Szopová

Přišel den D – den zkoušky: Jak zachovat klid, vyhnout se nervozitě a pochybnostem o sobě a nabytých vědomostech? Existují nějaké tipy a techniky?

Předně je asi dobré si říci, že určitá míra nervozity je v těchto situacích naprosto přirozená.

Pokud se bavíme o jejím snížení do únosné míry, pak můžou pomoci třeba některé relaxační techniky. Ty však doporučuju využívat již v průběhu učení, ať si vyzkoušíte, co zrovna vám zabírá. Příkladem může být tzv. „uvědomělé dýchání“, kdy si počítáte vteřiny na nádech a výdech a plně se na dech soustředíte.

Pokud na to před zkouškou máte čas a chuť a dělá vám dobře pohyb, klidně si dejte krátké cvičení, které může pomoci snížit napětí. Rozhodně taky nemá smysl trápit se hladem a žízní, takže zkusit si dát alespoň něco malého k jídlu a dodržovat pravidelný pitný režim je vhodná varianta.

Pro někoho může být osvobozující mít připravenou strategii, co se stane, pokud by to náhodou napoprvé nevyšlo a znát své další možnosti. Také může být nápomocné vzpomenout si na své silné stránky a případně podobné situace, které jste úspěšně zvládli.

Masarykova univerzita | Masaryk university