online.muni.cz Přejít na hlavní obsah

4 lidé a 4 důvody, proč si Brno zamiluje každý

Radek Kubák studuje dějiny umění a pracuje v kině Scala. Absolventka Hedvika Šolcová se vrhla na podnikání a provozuje kavárnu. Absolventka informatiky Zuzana Zatrochová pracuje v úspěšné mezinárodní firmě. A japonský medik Takashi Tsuchiya našel v Brně druhý domov.

Jistě, důvody, proč se lidem líbí ve městě, kde se teď chystáte strávit několik let na vysoké škole, jsou různé a každý bude asi mít svoje specifické. Není ale náhoda, že na některých věcech se lidé shodují. Proč se tedy do Brna zamiluje snad opravdu každý? Tady jsou čtyři hlavní argumenty.

Příležitosti na každém kroku

Standardní scénář je jasný: Přijít na vysokou, něco vystudovat a pak si najít práci, ideálně v oboru. Když se člověk na celý proces podívá blíž, zjistí, že žádný z jednotlivých postupných kroků není jen tak.

Vzbuzuje to spoustu otázek typu: A jak to mám vlastně udělat? Dobrý návod, který se v Brně opakuje opravdu často, dává třeba čerstvá absolventka Fakulty informatiky MU Zuzana Zatrochová, která dnes pracuje jako produktová manažerka úspěšné firmy Y Soft.

Na informatiku se přihlásila s tím, že ji baví matematika, ale třeba z programování uměla jen základy. „Osvojila jsem si ale potřebný způsob myšlení, a když člověk překoná prvotní problémy a pocit, že se něco nemůže nikdy naučit, tak všechno jde,“ připomněla informatička pocity, se kterými bude asi čas od času bojovat každý z univerzitních nováčků.

Na informatiku se Zuzana přihlásila s tím, že ji baví matematika, ale třeba z programování uměla jen základy.

Když jednou šla kolem nástěnky na fakultě, viděla tam avízo na soutěž, kterou pořádal pro studenty právě Y Soft. Na výzvu zareagovala a v podstatě tím rozhodla o dalších letech svého (nejen) pracovního života. V soutěži uspěla a zaujala i na pohovoru, takže jí firma nejdřív nabídla placenou stáž v laboratoři. Ona pro ni pak napsala bakalářku a později i magisterku, a když dělala státnice, měla už jasno, že do firmy nastoupí na plný úvazek.

„Šancí, jak si najít práci nebo prostě něco, co člověka baví, je v Brně hrozně moc. Na informatice se třeba dělají setkání se zástupci firem, kteří hledají talentované studenty, a někdy mám pocit, že už se o ně skoro bijí,“ popsala s úsměvem Zuzana.

A jak se stát tím, koho si vyberou? „Nejlíp se určitě uplatní ti, kteří jsou snaživí a chtějí se zapojovat do projektů, chtějí dělat něco i mimo školu,“ je si jistá absolventka.

Příležitosti se objevují všude. Stačí se jen dívat. Jsou v laboratořích, na fakultních nástěnkách a vyskakují na různých veřejných diskusích nebo jen tak z debat u piva s kamarády. Stačí mít jen oči otevřené, chytit se jich a nepustit.

Město debatuje, zpívá i tančí

Pokud máte dojem, že na hledání opravdového zaměstnání je na začátku prváku ještě čas, máte pravdu. Teď je ta doba, kdy máte žít a užívat si naplno možnosti, které vám město, kde studujete, nabízí. Třeba jako Radek Kubák, student dějin umění na Filozofické fakultě MU.

Vlastně odmala se věnuje tanci. Začínal streetem a postupem času se přesunul ke karibským tancům. Do toho tanec lektoruje, fotí a pracuje jako uvaděč v Univerzitním kině Scala. „Mám spoustu koníčků a škola mi umožňuje se v nich rozvíjet,“ říká Radek, který spoustu z toho dělal už před nástupem na vysokou, ale třeba k filmu se dostal právě díky škole.

„Potřeboval jsem mít splněnou praxi, tak mi kamarád nabídnul, ať se přidám k organizaci festivalu krátkometrážních filmů Brněnská šestnáctka. Díky tomu jsem se pak dostal i k práci ve Scale,“ líčí student.

Práce v kině je pro něj hlavně velká zábava. „Beru to jako praxi, vlastní rozvoj,“ říká Radek.

Práce v kině je pro něj hlavně velká zábava. „Beru to jako praxi, vlastní rozvoj, protože se díky tomu dostávám k zajímavým projektům a lidem a je to pro mě ohromné obohacení. Ve Scale máme navíc skvělou partu, na kterou nedám dopustit.“

Podobné pocity může ve městě zažívat absolutně kdokoliv. Každý si v Brně totiž může najít něco, co může vyzkoušet poprvé v životě. Jihomoravská metropole k tomu dává spoustu možností. Hraje tady řada divadel a další sem jezdí, pořádají se tady koncerty, autorská čtení, debaty nebo nejrůznější akce, jejichž formáty jste možná na vlastní kůži v životě nezažili.

„Mám dojem, že se město každým rokem posunuje, pořád se tu děje něco nového. Baví mě třeba to, jak se rozrůstá projekt Sochy v ulicích,“ dává Radek za příklad akci, při které se na pár týdnů ve městě objeví nová umělecká díla a některá už zůstanou.

Skvělé na tom je, že se na to všechno nemusíte jen dívat, ale skoro u všeho je možnost se nějak podílet i na organizaci. Navíc, jak říká Radek, pozitivní hodnocení se nevztahuje jen na kulturu. „Celé město je opravdu přátelské a pokroky jsou vidět všude. Stačí se podívat, jak se opravují třeba silnice a domy.“

Potkáte se tu s celým světem

Současné Brno boduje na spoustě front a jednou z nich je jeho obliba mezi zahraničními studenty. Třeba letos se dostalo do top pětky měst světa podle hodnocení samotných studentů v žebříčku britské společnosti Quacquarelli Symonds, která hodnotí kvalitu vysokých škol na celém světě. Jak se to stalo?

Díky spoustě důvodů, které najdete na předchozích i na následujících řádcích, a také díky tomu, že tady dnes studuje a pracuje spousta mladých lidí ze zahraničí, kteří slávu města pomáhají šířit.

„Hrozně mě bavila myšlenka žít v cizí zemi. Brno je navíc hezké město, které není přeplněné turisty jako třeba Praha,“ svěřuje se Takashi.

Jedním z nich je také japonský medik Takashi Tsuchiya. Do Česka se dostal tak, že se chtěl stát pediatrem, ale zároveň studovat medicínu v angličtině. Hledal cesty, jak by to šlo, až ho jeho kroky zavedly do malé země uprostřed střední Evropy.

„Našel jsem jednu agenturu, která pomáhá zprostředkovat studium v Česku, a zjistil jsem, že mě tahle možnost zajímá. Tím spíš, když jsem se do Brna byl podívat,“ vysvětluje Takashi, který zažíval nejdřív velký kulturní šok, protože v Česku je všechno jinak než u něj doma.

S novými podmínkami se ale sžil velmi rychle. „Hrozně mě bavila myšlenka žít v cizí zemi. Brno je navíc hezké město, které není přeplněné turisty jako třeba Praha, ale pořád má svoji historii a spoustu možností, jak si užít svůj volný čas.“

Takashi ho tráví se svými kolegy z anglického studijního programu na Lékařské fakultě MU, ale nové kamarády našel také mezi českými fanoušky japonské kultury a jazyka. „Je to úžasné, vůbec jsem nečekal, že je tady třeba tolik lidí, kteří studují japonštinu,“ popsal medik, jak moc ve městě funguje kulturní výměna.

Jestli jste se v minulosti učili cizí jazyky jen málo a s odporem a s myšlenkou, že je člověk doma zase tolik nevyužije, tak v Brně to není pravda. Přes různé spolky můžete třeba pomáhat právě zahraničním studentům s aklimatizací. Nebo chodit na hospodské kvízy, které se různě ve městě pořádají hned v několika jazycích.

Opravdu dobře se tady najíte a napijete

Když už byla řeč o těch barech, hospodách, kavárnách a jídle… Brno je město, které v této soutěži hraje českou extraligu. Dáte si tady všechno, na co jenom máte chuť, a ještě máte záruku, že o moc lépe to v celé zemi nikdo vlastně neumí.

Začalo to už někdy před deseti, možná 15 lety, kdy se tady vylouply první kavárny s výběrovou kávou, a trend starat se o to, co člověk jí a pije, se roztáhnul i do hospod a restaurací, nebo různých malých bister.

Hedvika se jako jedna z prvních v Brně chytla nabíhající trendy vlny připravovat jídla, která si užijí i vegani nebo třeba lidé s bezlepkovou dietou.

„Osobně se mi moc líbí, že vznikají pořád nové a nové podniky, ale není to tak, že si někdo otevře jen tak nějakou kavárnu nebo bar. Takový člověk už má vždycky dost úzce vyprofilovaný projekt a přesně ví, co chce pro koho dělat,“ pochvaluje si Hedvika Šolcová, absolventka mediálních studií a žurnalistiky, která tento trend sama postrkuje kupředu.

Ještě jako studentka si přivydělávala právě v gastro byznysu, kde se jí dařilo, později odjela do Londýna, kde se nadchla pro výběrovou kávu a dnes provozuje a spoluvlastní kavárnu Atlas za Fakultou sociálních studií MU.

Jako jedna z prvních se chytla nabíhající trendy vlny připravovat jídla, která si užijí i vegani nebo třeba lidé s bezlepkovou dietou. „Máme v kavárně maličkou kuchyň, takže jsme nemohli jít do ničeho složitého, a se zdravým jídlem se navíc sama dost ztotožňuju,“ zdůvodnila svoji volbu Hedvika.

Jak se to stalo, že zrovna Brno si umí jídlo a pití tolik užít, sama přesně neví. Jednu teorii ale má. „Mám dojem, že za to hodně může fakt, že je tady právě spousta absolventů humanitních fakult, kteří odvážné nové koncepty dovedou vymyslet a pak i uskutečnit,“ myslí si.

Kdo se o tom potřebuje přesvědčit, nemusí ve městě moc pátrat. Stačí jen projít si například trasu od Moravského náměstí, přes Jakubské po Kozí ulici až k Vachově. V teplých dnech to tady vypadá jako jedna velká pikniková party zóna.

Masarykova univerzita | Masaryk university