Nejdřív to měl být pouhý překladatelský seminář pro magisterské studenty latiny na Filozofické fakultě MU. Nakonec z toho vzniklo devadesátiminutové představení, které si diváky získá nejen svými jazykovými hříčkami, ale i peprnějším humorem s erotickými narážkami. Plautova Komedie Curculio aneb Darmojed zaujala natolik, že si vysloužila i prestižní divadelní cenu Evalda Schorma.
Konkrétně si ji na pražskou Štvanici přijel vyzvednout latinský filolog a režisér představení Tomáš Weissar. „Soutěžili i autoři s vlastní tvorbou. Předpokládali jsme, že ji porota upřednostní, takže jsme počítali s tím, že na zlato pravděpodobně nedosáhneme,“ vysvětluje. „Tuším, že Darmojed byl pro komisi něčím neobvyklým, a proto se nás nakonec rozhodli ocenit,“ dodává.
Poslouchejte poznámku pod čarou
Děj se točí kolem mladíka Romantika zamilovaného do dívky zvané Errotium. Ta je v zajetí chlípného kuplíře Pornotéka, jenž ji chce prodat. Právě jména jednotlivých postav pořádně procvičila překladatelské dovednosti Weissara a jeho kolegů.
„Plautus napsal dílo původně latinsky a figury pojmenoval řecky. Jména měla v originále vždy za úkol evokovat jejich charakteristiku. Zároveň však zněla cize. O něco podobného jsme se snažili i my,“ vysvětluje divadelník.
Aby se divák v příběhu neztratil, vpravili autoři do hry Referencii Podčarovou, tedy ztělesnění poznámky pod čarou, která v akademických textech dovysvětluje hlavní myšlenku. „Pro pochopení zápletky je klíčová. Vysvětluje římské reálie a občas se vyjadřuje i k současnému dění, jako například při kritice lichvářů a nekalých bankovních institucí,“ líčí lingvista.
Starověkou komedii překládali dva roky
Weissar pracoval na překladu s dalšími třemi spolupracovníky. „Určili jsme si vždy konkrétní rozsah veršů, který si každý z nás doma podle svého uvážení přeložil. Pak jsme jednotlivé návrhy porovnali a vybrali ten nejvhodnější. Případně jsme z jednotlivých překladových variant vytvořili novou, lepší. A tak pořád dokola,“ popisuje pracovní postup.
Převést antické drama na divadelní prkna přitom původně vůbec neplánovali. „Začali jsme na podzim roku 2015. Docentka Daniela Urbanová vypsala předmět Archaická latina – Plautus a přišla s nápadem převést do češtiny některé z jeho dosud nepřeložených děl s tím, že bychom pak překlad mohli i vydat knižně. Když jsme měli přeloženou zhruba třetinu, řekli jsme si: Proč to nezinscenovat? Hotovo jsme měli na počátku roku 2017,“ objasňuje Weissar, jak nápad vznikl.
S představením vyrazí do Mikulova
Hru, která má na kontě již devět úspěšných repríz, by nenastudovali bez finanční pomoci Masarykovy univerzity. „Zažádali jsme o podporu rektorát, který nám z fondu rozvoje přispěl nemalou částkou. Stejnou měrou jsme vděční Univerzitnímu kinu Scala, na jehož jevišti jsme odehráli premiéru,“ říká Weissar.
Koho oceněný divadelní kus zaujal, může vyrazit na mikulovský divadelní festival Moravský parnas. Bude to na delší dobu poslední příležitost představení zhlédnout. Začíná se v pátek 27. července od 17 hodin na zámecké terase.
