Co vědět o studijním řádu

I když je studijní řád závazný pro všechny studenty a jeho nedodržování může mít fatální následky, málokdo může s čistým svědomím říct, že ho má v malíčku. Nabízíme vám malý výtah popisující, co byste o studiu na Masarykově univerzitě měli vědět a co by vás ani v prvním semestru nemělo překvapit... ale stejně si ho radši projděte.

Kredity
Na vysoké škole zapomeňte na počítání oveček před spaním – počítat budete jedině kredity, a to nejlépe už před začátkem semestru. Kredity jsou důležité a jejich (ne)dostatek rozhoduje o úspěchu studia.

Sbírají se za povinné, povinně volitelné i za volitelné předměty. Ve studijním katalogu svého oboru student zjistí, kolik kreditů získá za absolvování všech povinných předmětů, a lehce dopočítá, kolik předmětů z povinně volitelné nabídky si k nim musí zapsat, aby jich měl na konci studia dostatek.

Studentští poradci doporučují pozorně si katalog projít. „Hlavně v prvních semestrech je dobré se doporučení v katalogu držet,“ přizvukuje poradce Jaroslav Čechák.

Kolik jich je třeba?
Za celé tříleté jednooborové bakalářské studium musí student získat nejméně 180 kreditů, za pětileté magisterské 300 kreditů (respektive 360 kreditů za šestileté studium na lékařské fakultě) a za dvouleté navazující magisterské studium 120 kreditů. K zápisu do dalšího semestru jich student prvního semestru potřebuje alespoň 20, později můžete využít podmínku, že vám stačí 45 kreditů dohromady za dva po sobě jdoucí semestry.

Studentská poradkyně Michaela Tvrdoňová upozorňuje, že je třeba si počet kreditů už před začátkem semestru dobře spočítat. „Ze zkušenosti prvákům radíme zapisovat si předměty v celkové hodnotě 30 až 35 kreditů. Často se stává, že i v prvním semestru neudělají předmět a jediný chybějící kredit jim zabrání pokračovat ve studiu,“ říká Tvrdoňová.

O zápis do dalšího semestru je třeba si požádat prostřednictvím Informačního systému MU (IS). Mnoho prváků doplácí na neznalost studijního řádu. O zápis do prvního semestru se za ně totiž stará studijní oddělení, a tak na to před druhým semestrem zapomínají.

Není registrace jako zápis
Ještě před zápisem předmětů probíhá v ISu jejich registrace. Díky ní se vytvoří pořadí studentů, kteří mají o předmět zájem. Pokud se do kapacitně omezených předmětů student nedostane, díky registrací to ví už před zápisem a může si dle toho upravit rozvrh. Registrovat a zapisovat předměty se dá jen ve vymezeném období.

Je důležité výběr předmětů promyslet a nachystat i alternativní rozvrh. „Mít rozvrh promyšlený dopředu studentovi ušetří stres při hromadných klikačkách, kdy se mu například kvůli přetížení systému nepodaří do některého předmětu zapsat,“ říká Tvrdoňová.

Zkouška nebo zápočet
Ukončit předmět lze zkouškou, zápočtem či kolokviem. Obecně platí, že zápočet je lehčí variantou zakončení a dá se absolvovat už v zápočtovém týdnu, tedy posledním týdnu semestru před začátkem zkouškového období.

V případě neukončení předmětu uděluje studijní řád povinnost tento předmět zopakovat v nejbližším možném semestru, ve kterém je vypsaný. Dá se požádat i o neopakování předmětu, ale pouze do desetiny kreditové hodnoty studia. Možnost zrušit opakování předmětu se navíc týká pouze volitelných předmětů. U povinně volitelných to lze, jen pokud z nich student již absolvoval nutné minimum, které mu přikazuje studijní katalog.

„Bakaláři mají 18 kreditů, ze kterých si „odepisují“ neukončené předměty. Mohou tedy neopakovat například tři předměty po šesti kreditech. To samozřejmě neplatí při povinných předmětech, které musí být v ISu zelené všechny,“ vysvětluje Tvrdoňová. Předmět se dá opakovat jenom jednou, přičemž poprvé má student tři pokusy na zkoušku, u opakovaného předmětu pouze dva.

Za studium se (někdy) platí
I když je vysokoškolské studium zdarma, existuje několik druhů poplatků, které se ve zvláštních případech vyměřují. Nejčastěji se platí za přílišné prodlužování studia. Situace kolem poplatků je ale poměrně složitá a individuální záležitost, kterou je lépe konzultovat.

„Je třeba počítat s tím, že i neúspěšná studia, a to třeba i ta, do kterých se člověk zapsal, a nikdy je reálně nestudoval, se započítávají do délky všech budoucích studií, a zvyšují tak pravděpodobnost na překročení lhůty, po jejímž uplynutí univerzita musí vyměřit poplatek za prodlouženou dobu studia,“ říká Čechák.

Odměna pro šikovné
Kromě studijního řádu existuje i stipendijní řád upřesňující pravidla získávání různých forem stipendií. Je vhodné si jej také přečíst a zjistit, jaká stipendia a za jakých okolností univerzita poskytuje. Například na ubytovací stipendium mají nárok všichni studenti bydlící mimo oblast Brno-město. „Mnoho lidí si o ubytovací stipendium zapomíná požádat, přitom se jedná o významnou částku,“ říká Čechák. Žádosti se podávají přes IS a přesné podmínky jeho udělení formuluje právě stipendijní řád.

Studentští poradci
Poradce mohou oslovit vysokoškoláci, kteří si nevědí rady ve složité studijní situaci. Jejich tým tvoří speciálně školení posluchači MU, kteří rozumí všem zákoutím studijního řádu. Dají se oslovit v konzultačních hodinách i po internetu.  >>najdete je na poradci.muni.cz

>> přečtěte si studijní řád s výkladem

Masarykova univerzita | Masaryk university