Přejít na hlavní obsah

Larpy jako budoucnost vzdělávání?

Dva studenti vymýšlejí originální hry, kterou mohou využít firmy i vzdělávací instituce.

Lujza Kotryová a Zbyněk Štajer.

Při hledání smysluplného trávení času objevili doktorandka religionistiky Lujza Kotryová a student informačních studií Zbyněk Štajer fenomén larpů, zážitkových her, při nichž se hráči stávají na pár hodin někým jiným. Teď už larpy několik let vymýšlí ve společnosti Court of Moravia, která je nabízí třeba i firmám pro motivaci zaměstnanců. Ve svém oboru jsou studenti průkopníky.

„Večer s larpem se dá přirovnat k večeru v kině, jen v larpu je ten zážitek osobnější. Každý účastník si vybere jednu z postav a dozví se, jaké jsou její motivace. Průběh hry pak závisí jen na hráčích a jejich rozhodnutích," popisuje čtyřiadvacetiletý Zbyněk. Sám hraje larpy už osm let.

Sedmadvacetiletá Lujza stejný koníček objevila už před devíti lety na gymnáziu. Na tvorbě neboli designování larpu ji baví tvůrčí umělecká činnost. V Court of Moravia oba pracují přes tři roky a snaží se ukázat, že hrát si, a ještě se tím vzdělávat mohou nejen děti, ale i dospělí.

Při vymýšlení larpu využívají Lujza, Zbyněk a další tři designéři podobný postup jako při designu služeb. „Většinou začínáme od brainstormingu, hledáme nějaký koncept, na kterém se shodneme. Dále ho rozvíjíme a upřesňujeme. Nakonec už zbývá produkce, v rámci které třeba nakupujeme kostýmy. A pak hru uvedeme,“ popisuje ve stručnosti Lujza.

Jejich systematizovaný způsob tvorby her je v Česku vcelku ojedinělý, většina designérů zatím vymýšlí larpy bez pevnějšího postupu. I proto se Zbyněk s Lujzou rozhodli své znalosti šířit dál. Jako jedni z prvních na světě uspořádali kurz pro designéry larpu ŠKOOL, který má za sebou už tři úspěšné semestry. V každém kole se dvanáct lidí mohlo pravidelně setkávat a od odborníků si vyslechnout vše, co je pro tvorbu larpu podstatné. Následně si také většina z nich vytvořila vlastní hru.

Podle Zbyňka byly výsledky až překvapivě skvělé a plánuje se s absolventy kurzu setkávat a společně tvořit i dál. Od podzimu se mohou zájemci těšit na další ŠKOOL v nové podobě. „Máme kopec různých směrů, kam by se kurz mohl posunout. Jedna z možností je, že bychom to chtěli dostat na univerzitu jako jeden z předmětů,“ plánuje Lujza zapáleně.

Larp má podle obou velkou budoucnost ve vzdělávání. „Než posadit lidi na nějaké nudné školení, můžeme je vzdělávat alternativní hravou formou. Jen je o mnoho těžší lidem vysvětlit, že to tak může fungovat,“ usmívá se Lujza.

Gamifikace v podnikání
Nadšenci pořádající brněnské larpy se spojili v občanském sdružení Court of Moravia v roce 2006. Krátce poté vytvořili koncept komorního festivalu, na němž se za jeden víkend hraje třeba patnáct larpů, na které přijedou lidé z celé republiky a vzájemně si hry uvedou. „Tím nápadem se záhy inspirovali Skandinávci,“ popisuje Zbyněk, čím se Češi celosvětově zapsali.

Před dvěma lety se lidé z Court of Moravia rozhodli, že by se chtěli tvorbou larpů a jiných her živit. Založili firmu, která s neziskovou částí funguje bok po boku. Jako první v Česku primárně nabízí firmám zapojení herních prvků do jejich podnikání, pro což se vžil termín gamifikace.

Touto metodou se firmy prostřednictvím pozitivní motivace zaměstnanců nebo zákazníků snaží dosáhnout lepších výsledků podnikání. „Například každý věrnostní program, kde člověk sbírá body, je v podstatě gamifikace,“ ilustruje Lujza.

Mezi klienty Court of Moravia se už zařadily společnosti jako Telefónica O2, Komerční banka nebo Honeywell. Při této už placené práci pro klienty designéři vychází zejména ze svých zkušeností s larpy, snaží se ale také sbírat zahraniční zkušenosti s gamifikací a poznatky o motivaci z behaviorální psychologie.

Oba studenti se ale stále raději vrací k vymýšlení larpů, ačkoli už je podle nich těžké přijít na něco nového. „Je to stejné jako hollywoodský film. Všechno dobré už bylo, teď už je to jen s lepšími efekty,“ přirovnává Zbyněk.

Hlavní novinky