Vyjet na studijní pobyt do zahraničí není pro žádného studenta jednoduché. Co teprve když je neslyšící. Nám se to díky pomoci Masarykovy univerzity, střediska Teiresiás a sponzorů povedlo a na jeden semestr jsme vyrazili na prestižní Gallaudetovu univerzitu ve Washingtonu v USA.
Je to nejstarší a vlastně jediná plnohodnotná univerzita pro neslyšící a nedoslýchavé studenty na světě. Výuka probíhá bilingválně – metodou ASL (amerického znakového jazyka) a psané formy angličtiny. Příprava tedy byla náročná, museli jsme si osvojit základy amerického znakového jazyka, prokázat dostatečnou znalost angličtiny a především projít výběrovým řízením v Brně.
Stálo to ale za to. Univerzita má velmi silnou komunitu neslyšících. Oba dva jsme se na místě cítili jako ryby ve vodě. Ani na chvíli jsme na sobě necítili nálepku „postižený“ a komunikace se všemi se odehrávala v našem – tedy znakovém – jazyce. Nenarazili jsme na žádné komunikační bariéry – to bylo opravdu úžasné!
Překvapení jsme byli také tím, co všechno se nacházelo v ohraničeném areálu univerzity – například pošta, obchod, kavárna, hotel, kino, koleje, sportoviště, bazén, posilovna, restaurace, jídelna a řada dalších služeb. Dokonce tam měli vlastní školní policii a zdravotní středisko.
Chvíli nám ale trvalo, než jsme si zvykli na odlišný systém výuky. V předmětech, které jsme si vybrali, byla povinná účast. V hodinách se hlavně diskutovalo v ASL a z každé hodiny jsme si odnesli nějaký úkol či zadání projektu. Na závěr jsme většinou neměli žádnou zkoušku, ale museli jsme vypracovat skupinovou nebo samostatnou závěrečnou práci, nebo jsme museli připravit závěrečnou prezentaci a vystoupit s ní před třídou.
Nabídka sportu také fungovala trochu jinak, než jsme zvyklí doma a než jsme očekávali. Jako studenti jsme se mohli přihlásit do nějakého sportovního týmu, který byl v nabídce – americký fotbal, plavání nebo třeba roztleskávačky. Ti, kteří se nechtěli zapojit, ale chtěli si také zasportovat, mohli ve svém volném čase přijít na některý ze sportovních turnajů.
Tak jsme se například zúčastnili flag football, což je obdoba amerického fotbalu, ale místo srážení soupeřů k zemi jim strháváte vlajku připevněnou k pasu. Užili jsme si taky kickball, jakousi obdobu baseballu, zapojili se do basketbalu tři na tři a mnoha dalších netradičních sportů. Zajímavé na tom bylo (nejen na sportu), že skoro o všechno, co se v kampusu dělo, se starali převážně studenti jen s pomocí zaměstnanců kampusu.
Z celého pobytu jsme si tak odnesli hodně zkušeností a inspirace. Takový úžasný semestr, jaký jsme měli štěstí prožít my dva, bychom přáli každému neslyšícímu studentovi.
Autoři jsou studenti Masarykovy univerzity.
