Osvětu v použitelnosti webů a informačních systémů veřejné správy šíří skupina studentů a absolventů Masarykovy univerzity. Jejich projekt Přístupnější stát, který původně začal jako studentská práce na katedře informačních studií a knihovnictví, už sbírá první úspěchy.
V České republice dnes existuje více než šest tisíc veřejných informačních systémů, na jejichž provoz je každý rok vynaloženo více než 24 miliard korun. „Bohužel, mnohdy se spokojí s tím, že zajistí dostupnost informací online, ale nad reálnou dohledatelností dat se nikdo nezamýšlí,“ stojí na internetových stránkách projektu, který chce především podnítit diskuzi o použitelnosti veřejných webových portálů a propojovat osoby, které mají šanci stávající situaci změnit.
„Často od někoho slyším, jak se snažil na nějakém webu něco dohledat a nepodařilo se mu to. Přitom informace na těch stránkách většinou jsou, jen je obtížné je najít. Dokud si lidé raději někam zavolají, než aby se proklikávali nepřístupným webem, má tento náš projekt smysl,“ říká spoluzakladatelka Přístupnějšího státu Lucia Barthová.
„Zpočátku bylo naším cílem podívat se na stránky českého e-governmentu a zjistit, jak jsou použitelné pro obyčejné lidi,“ říká další ze zakladatelů projektu Erik Vaněk. „Představovali jsme si, že budeme na veřejné instituce více tlačit, ale postupem času se spíše snažíme jít od spodu, nabírat menší projekty, na kterých se ještě učíme, a zjišťovat, kde jsou nejčastější problémy,“ dodává.
Přesto však projekt stále roste. O tom svědčí i fakt, že o jeho služby projevili zájem například zastupitelé z Brna-střed či z Nového města na Moravě.
Jako svou metodu testování webů si organizátoři projektu zvolili takzvané uživatelské testování. To spočívá v tom, že se vybraní dobrovolníci snaží pod dohledem zapisovatele plnit základní úkoly, jako je například najít na webových stránkách telefonní číslo na podatelnu nebo zjistit, kdy bude probíhat blokové čištění. „Vždy jsou to informace, které by měly být na webu dané instituce dohledatelné,“ doplňuje Vaněk.
Aby bylo testování směrodatné, musí se ho zúčastnit alespoň pět dobrovolníků. „Podle různých výzkumů a podle metody, kterou jsme nastudovali, se zvyšujícím se počtem dobrovolníků už se neodhalí o moc více chyb,“ vysvětluje Barthová.
Právě samotné testování je pro organizátory zatím asi největší problém. „Momentálně máme rozjednaný projekt v Medlánkách a chceme, aby tamější internetové stránky testovali lidé právě z této čtvrti. Právě oni vědí nejlépe, co nejčastěji potřebují vyhledat. Jenomže není lehké zkoordinovat časy všech účastníků. Navíc jim za testování nic nedáváme, všechno je dobrovolnická činnost,“ uvádí Vaněk.
I přes časovou náročnost však hodlají autoři projektu ve své práci pokračovat. „Projekt se neustále vyvíjí, pořád se snažíme přizpůsobovat situaci, důležité pro nás ale je, že jsme zatím vždy dostali pozitivní zpětnou vazbu od zadavatelů. Vlastně kamkoliv jsme s tím nápadem přišli, lidi na to reagovali pozitivně,“ dodává Vaněk.
