7 věcí, které musíte vědět o Masarykově univerzitě

Ať už Masarykovu univerzitu znáte, nebo ji teprve poznáváte, tohle byste si měli přečíst. Připravili jsme pro vás sedm věcí, které se hodí o své (budoucí) alma mater vědět.

1. Nebojí se být první
Vykročit do neznáma a jít proti proudu se nebál Tomáš Garrigue Masaryk a může to o sobě říct i jeho univerzita. Nejen v Česku, ale i v Evropě je známá třeba tím, že jako jedna z prvních zrušila tištěné indexy (žákovské vysokoškoláka) a celou správu studia kompletně přesunula na internet do svého informačního systému. Dodnes je v tom ohledu minimálně v českých poměrech nejdál a každý semestr šetří vysokoškolákům spoustu starostí, které by měli na jiných školách při obíhání nejrůznějších úředníků.

Průkopnická je ale univerzita i v celé řadě dalších oblastí, ať už ve zmíněném mezioborovém propojování svých fakult a sjednocování studijního prostředí, nebo v důrazu na bezbariérové studium.

2. Odstraňuje bariéry
Společné vzdělávání patří mezi základní principy, na kterých univerzita stojí. Škola se proto snaží vycházet vstříc všem, kteří mají nějaké specifické potřeby. Ať už jsou to studenti, kteří přicházejí ze sociálně znevýhodněného prostředí, nebo ti, kteří se potýkají s nějakým fyzickým handicapem. Díky technickému zázemí a servisu střediska Teiresiás, které při Masarykově univerzitě funguje, tak můžete v běžné třídě potkat třeba vysokoškoláka, který má zrakovou či sluchovou vadu nebo trpí poruchami učení. Handicapovaní mají na MU obecně vyšší zastoupení než v běžné populaci a na odstraňování dalších bariér se pořád pracuje.

Univerzita ale pomáhá i těm, kteří jsou mimořádně talentovaní. Vždyť podle posledních průzkumů mají studenti na Masarykově univerzitě nejvyšší průměrné IQ z celého Česka.

3. Není jí jedno, co se děje kolem
Muni je místem, kde se diskutuje o důležitých společenských otázkách, jako je uprchlická krize nebo globální změna klimatu, ale také instituce, která společnosti přímo pomáhá. Nejen expertizou svých odborníků a veřejnými přednáškami, ale třeba novým stipendijním programem na podporu humanitárních aktivit. Pokud chcete jet pomáhat do míst zasažených válkou, migrační krizí nebo nějakou přírodní katastrofou, o stipendium se můžete sami ucházet.

A pokud byste chtěli jet pomáhat s výzkumem změny klimatu, můžete se zase přihlásit do týmu, který každoročně jezdí na polární expedice na vědeckou stanici v Antarktidě, kterou Masarykova univerzita provozuje.

4. Propojuje přírodní a humanitní vědy
Spojování zdánlivě nespojitelného je něco, o co se Masarykova univerzita opravdu snaží. V praxi to poznáte třeba v tom, že si můžete zapsat předměty z jakékoliv fakulty. Studujete informatiku, ale zajímá vás taky sociologie? Trávíte svůj čas v biomedicínských laboratořích, ale chcete základy ekonomie? Nic z toho není problém.

A stejně to funguje i při provazování výzkumných týmů. Přírodovědci i odborníci na společenské disciplíny k sobě mají na Muni zkrátka hodně blízko. A uděláte dobře, když si myšlení nastavíte podobně. Vývoj ve světě ukazuje, že právě mezioborový přístup je klíčem k úspěchu, jak při uplatnění na trhu práce a v praxi, tak při teoretickém výzkumu.

5. Dýchá s Brnem
Brno by bez Masarykovy univerzity bylo úplně jiné město a platí to i naopak. Univerzita dává spolu s dalšími vysokými školami městu jedinečnou studentskou atmosféru (uvádí se, že přes semestr je každý pátý, koho potkáte na ulici, vysokoškolák) a její absolventi se zase starají o to, že se tu daří celé řadě menších podniků i velkým nadnárodním firmám. Město na oplátku vychází studentům vstříc na každém kroku. Ať už tím, že se pohodlně dostanou domů nočním autobusem (říkáme tomu tady rozjezdy) z každého večerního tahu, nebo tím, že je otevřené alternativní kultuře.

Díky domluvě města a Muni ostatně univerzita přímo v centru Brna provozuje vlastní kino Scala, na jehož provozu a kulturním programu se studenti také podílejí.

6. Je místem pro špičkový výzkum
Ty nejlepší vysoké školy se dnes nevěnují jenom vzdělávání, ale taky vědě. Špičkové výzkumné týmy Masarykovy univerzity najdete třeba v bohunickém kampusu nebo v institutu Ceitec. Působí v něm experti, kteří hledají například nové cesty, jak diagnostikovat a léčit rakovinu nebo jak čelit degenerativním onemocněním mozku. Muni je ale taky domovem výborných sociologů a archeologů nebo odborníků na kybernetickou bezpečnost či právo informačních technologií.

7. Brzo oslaví 100 let
Masarykova univerzita je skoro stejně stará jako Československo. Zákon, kterým byla v roce 1919 zřízena coby druhá česká univerzita, byl vůbec jedním z prvních, které si odhlasoval nový parlament. V tehdejší atmosféře pak ani nemohla dostat jiné jméno než po prvním prezidentovi, k jehož odkazu a demokratickým a mravním zásadám se dodnes hlásí. Tomáš Garrigue Masaryk navíc sám už před tím za Rakouska-Uherska vznik další české univerzity prosazoval. Zdůvodňoval to potřebou větší konkurence mezi akademiky.

Na začátku měla škola čtyři fakulty – lékařskou, právnickou, přírodovědeckou a filozofickou, další přibývaly hlavně v 90. letech až na současných devět. Všichni společně každopádně už za pár let oslavíme 100. výročí. Bude to velké!

Masarykova univerzita | Masaryk university