Akademický senát bude jednat o zvýšení poplatků za studium

V souvislosti s novelou vysokoškolského zákona, která je účinná od 1. září, připravuje Masarykova univerzita nové znění svého statutu - základního dokumentu, jímž se řídí fungování školy. Jedním z velmi diskutovaných témat se v posledních dnech a týdnech stala výše poplatků za studium. Podle současného návrhu by prodlužování studia mělo být tím dražší, čím déle trvá.

O novém statutu bude jednat Akademický senát MU v pondělí 3. října. Změna v poplatcích by měla platit od 1. září 2017.

V tuto chvíli je na stole návrh, který počítá s tím, že by studenti po uplynutí standardní doby studia navýšené o jeden rok (u bakalářů po čtyřech letech, u navazujících magistrů po třech atd.) zaplatili v prvním roce 24 tisíc korun za každých šest měsíců a v dalších letech pak 36 tisíc. Diskutuje se také o variantě postupnějšího zvyšování – za prvních šest měsíců 18 tisíc, za dalšího půl roku 24 tisíc, poté 30 tisíc a dále už 36 tisíc korun.

Na většině fakult se v tuto chvíli platí 18 tisíc korun bez ohledu na to, jak moc vysokoškolák své studium protahuje, například fakulta informatiky už ale má poplatek ve výši 24 tisíc. „Hlavním důvodem pro navýšení, je odrazení studentů od neúměrného oddalování ukončení studia. Vnímáme jako velký problém, že dochází nejen k prodlužování, které nemá vazbu na studium či na vážné zdravotní důvody, ale že řada vysokoškoláků zachází se svým studiem velmi lehkomyslně,“ uvedla prorektorka pro záležitosti studentů Naděžda Rozehnalová.

Zvyšování poplatků podporuje předseda Akademického senátu MU Stanislav Balík. „Pokud chceme snížit studijní neúspěšnost a nedoplácet na ty, kteří studují absurdně dlouho, moc jiných nástrojů než poplatky nemáme. Samozřejmě s tímto opatřením musí jít ruku v ruce odstraňování často nesmyslných bariér, které studenty občas k prodloužení přivedou. Typicky je to neuznávání předmětů ze zahraničních pobytů. Nicméně tomuto se již univerzita a fakulty nějakou dobu věnují, takže poplatky nejsou výkřikem do tmy,“ řekl Balík.

Mezi studentskými senátory jsou názory na poplatky různorodé. Zatímco Studentská komora Akademického senátu MU zvýšení poplatků spíše podporuje, část studentů z akademických senátů na fakultách vydala prohlášení, které současné snahy kritizuje.

„Navrhované progresivní zvýšení poplatků by mělo studenty motivovat dokončit studium co nejdříve. U částky 36 tisíc za semestr se bavíme o někom, kdo studuje bakaláře dvanáct semestrů namísto šesti, případně u navazujícího magistra deset semestrů namísto čtyř. Spolu s fakultními senáty chceme po aktualizaci vnitřních předpisů zahájit o poplatcích širší diskuzi. Mimo jiné chceme pro studenty nastavit jasnější a lépe ukotvená pravidla odpouštění poplatků,“ uvedl předseda studentské komory Ondřej Vymazal (PřF) spolu s kolegy Lukášem Ručkou (FI) a Vojtěchem Kyselým (FSS).

Koho se bude zvýšení poplatku týkat
Jak by tedy placení podle nového modelu vypadalo v praxi? Příkladem může být student bakalářského studia, který namísto standardních tří, studuje šest let, tedy dvojnásobnou dobu. Čtvrtý rok má ze zákona zdarma. V pátém roce by už ale za každý semestr zaplatil 24 tisíc a v šestém 36 tisíc. Šest let studia na bakaláře by ho tak na poplatcích přišlo na 120 tisíc.

Vysokoškoláků, kteří takovým způsobem protahují své studium, je na univerzitě jen několik procent. Poplatek ve výši 24 tisíc korun by se podle dnešních odhadů v příštím roce týkal přibližně tisícovky studentů Masarykovy univerzity, poplatek ve výši 36 tisíc korun asi 700. Na univerzitě přitom dnes studuje přibližně 35 tisíc posluchačů.

Prominutí nebo snížení poplatku
V roce 2015, tedy ještě před účinností novely vysokoškolského zákona, která zrušila některé typy poplatků, bylo na Masarykově vyměřeno celkem 6785 poplatků za studium. Více než k polovině z nich přišla od studentů žádost o přezkoumání. V osmi procentech případů pak bylo vyměření poplatku prominuto, v 78 procentech případů sníženo.

Při prominutí nebo snížení se přihlíží zejména k sociální situaci studenta, zdravotním důvodům, které mohly ovlivnit průběh studia, k prospěchu, účasti na zahraničním pobytu nebo k reprezentaci Masarykovy univerzity či jiné činnosti, kterou student vykonává bezplatně ve prospěch školy. Přihlíží se také k tomu, kolik studií konkrétní vysokoškolák ukončil jinak než řádně a o jakou dobu čas vymezený na studium překročil.

„Důsledně se dbá na to, aby každé rozhodnutí odpovídalo individuální situaci studenta a současně bylo rozhodování jednotné v čase i napříč všemi fakultami. Částky, o které se vyměřené poplatky snižují, se pohybují od zhruba jedné šestiny vyměřeného poplatku - třeba při zohlednění spíše jednorázové činnosti vykonané pro MU - až po pět šestin u závažných zdravotních a sociálních situací studentů,“ doplnila prorektorka Rozehnalová.

Peníze jdou do stipendijních fondů
Poplatky za studium jdou ze zákona přímo do stipendijních fondů, odkud se vyplácejí některé typy stipendií všem vysokoškolákům. V roce 2015 to byla na Masarykově univerzitě především stipendia mimořádná, v menší míře pak prospěchová a tvůrčí. Celkově univerzita vysokoškolákům z fondů vyplatila 56,6 milionu korun.

Nejvíc peněz v poměru k zaplaceným poplatkům čerpala v roce 2015 ze stipendijního fondu fakulta informatiky, co do absolutního množství čerpala nejvíce filozofická fakulta. V průměru součásti univerzity vyplatily 79 procent toho, co studenti ve stejném období zaplatili.

Masarykova univerzita | Masaryk university