Brno finančně podpořilo nadějné doktorandy. Většina je z Muni

Hned čtrnáct mladých vědců, kteří působí na Masarykově univerzitě, dnes získalo stipendium v rámci soutěže Brno Ph.D. Talent. Program podpory pro nadějné doktorandy z oblasti přírodních a technických věd ocenil celkem dvacet studentů z brněnských univerzit.

Jihomoravské centrum pro mezinárodní mobilitu (JCMM) podporuje mladé výzkumníky tříletým stipendiem, na které přispívá město Brno. To uvolnilo šest milionů korun, tedy 300 tisíc pro každého oceněného.

Doktorské stipendium na vysokých školách se většinou pohybuje jen mezi pěti až osmi tisíci korun měsíčně, na Muni je to minimálně sedm tisíc. „Pro řadu nadějných vědců je snazší odejít do soukromé sféry či do zahraničí a na doktorské studium vůbec nenastoupit,“ podotkl ředitel JCMM Miloš Šifalda.

„Je to pro mě značná pomoc, co se týká osobního růstu i možnosti soustředit se na studium,“ okomentoval zisk ocenění Juraj Rusnačko, který na Přírodovědecké fakultě MU zkoumá magnetické vlastnosti látek.

Do šestého ročníku soutěže přihlásilo své projekty 106 začínajících doktorandů a do finále postoupilo 40 z nich. O podpořených dvaceti studentech pak rozhodla odborná porota.

Podle organizátorů soutěže má program velmi dobré výsledky. Z 60 mladých vědců podpořených v prvních třech letech projektů jich 45 zůstalo na vědeckých pozicích v Brně, ostatní působí na zahraničních univerzitách nebo ve výzkumných firmách. Téměř všichni jsou navíc ve studiu úspěšní, standardně přitom doktorát nedokončí až polovina studentů.

Z letošních čtrnácti oceněných, kteří působí na Muni, je jich většina z přírodovědecké fakulty. Podporu ale získali také zástupci lékařské fakulty a fakulty informatiky.

Ocenění studenti z Masarykovy univerzity:

Štěpánka Bittnerová aktuálně působí na Ústavu fyzikální elektroniky Přírodovědecké fakulty a pokračuje také ve studiu na Vysokém učení technickém. Věnuje se výzkumu depozice funkcionalizovaných organosilikonových vrstev pro aplikace v medicíně, jehož cílem je výroba tenkých vrstev s funkčními skupinami na povrchu vhodných například pro úpravy povrchů kultivačních misek a pro vázání biomolekul.

Gabriela Daňková pracuje v Loschmidtových laboratořích a Ústavu experimentální biologie Přírodovědecké fakulty, kde se věnuje strukturní a biochemické analýze vybraných fibroblastových růstových faktorů. To jsou proteiny, které se významně podílí na regulaci vývoje lidského organismu. a mají široké uplatnění v medicíně, kosmetice i základním výzkumu.

Marek KravecÚstavu experimentální biologie Přírodovědecké fakulty se věnuje post-translačním modifikacím proteinů, což je proces, při kterém dochází ke změně jejich fyzikálně-chemických vlastností. Různě pozměněné proteiny pak mají v buňce odlišnou funkci. Jde o základní výzkum studující mechanizmus procesů, jejich narušení je často spojené s mnoha vývojovými onemocněními nebo například s rakovinou.

Martin Krkoška studuje na Přírodovědecké fakultě MU a zároveň působí na Akademii věd ČR. Ve svém doktorském studiu se věnuje identifikaci nových molekulárních mechanismů zodpovědných za působení chemoterapeutických látek v regulaci buněčné smrti u nádorových buněk prostaty a střev. Některé z látek, se kterými pracuje, jsou již využívány v klinické praxi nebo testovány v klinických testech. Jejich společné působení by mohlo výrazně posílit odpověď u určitých dosud rezistentních typů nádorů.

Antonín Kunka působí v Loschmidtových laboratořích na Přírodovědecké fakultě MU a věnuje se stabilitě proteinů. Proteiny neboli bílkoviny nachází široké uplatnění například v průmyslu, biotechnologiích, potravinářství, kosmetice nebo medicíně. Často je však nutné proteiny izolované z přírodního materiálu pozměnit tak, aby mohly pracovat efektivněji, selektivněji a v náročných podmínkách, například za zvýšené teploty. Kunka se zaměřuje na studium mechanismů ovlivňujících stabilitu proteinů a jejich následnou aplikaci pro vývoj stabilizačních strategií.

Martin Laštovička studuje na Fakultě informatiky MU, kde se zabývá situačním povědomým v počítačových sítích. Současné sítě obsahují desítky tisíc aktivně komunikujících strojů a uživatelů jsou pro člověka příliš složité na pochopení vztahů a orientaci v takovém prostředí, což snižuje schopnost administrátora reagovat na nové bezpečnostní hrozby. K tématu Laštovičku dovedla zkušenost z praxe při analýze a potlačování kyberútoků na univerzitě.

Adam Midlík se v Národním centru pro výzkum biomolekul na Přírodovědecké fakultě MU věnuje identifikaci klíčových regionů v proteinech. V současné době mají biologové k dispozici ohromné množství struktur proteinů, tato data mohou být velmi cenná pro pochopení jejich funkce, příčin různých nemocí a posléze návrhu léků. Napřed je ale potřeba najít klíčové regiony v těchto strukturách, jako jsou aktivní místa, kde probíhají biochemické reakce, nebo tunely, kterými se reaktanty těchto reakcí dostávají dovnitř a produkty ven.

Petra Paclíková působí v Ústavu experimentální biologie Přírodovědecké fakulty MU a zabývá se využitím inovativních metod při studiu Wnt signalizace. Wnt signální dráha je velmi důležitá pro správnou organizaci buněk v našem těle a řídí funkce jako buněčné dělení, diferenciace a migrace. Všechny tyto procesy musí být v každém organismu velmi precizně regulovány, aby vývoj, ale i následné fungovaní organismu fungovala byly bez problémů.

Helena Peschelová působí na Ceitecu Masarykovy univerzity, kde se věnuje cílené terapii chronické lymfocytární leukémie, tedy nejčastější leukemie dospělého věku. K tématu má blízko, protože dříve studovala mnohočetný myelom, tedy jinou hematologickou malignitu, a měla tedy k leukemii blízko. Chtěla si také osvojit některé moderní metody molekulární biologie, například metodu CRISPR/Cas9 pro editaci genomu.

Lucie Pešková absolvuje své doktorské studium v Ústavu histologie a embryologie Lékařské fakulty MU. Zabývá procesem buněčného přeprogramování. Jedná se o přeměnu jednoho buněčného typu, například kožních buněk, v buňky typu jiného, například neurony. Buněčné přeprogramování tak představuje slibný nástroj pro získávání klinicky významných buněčných typů a regenerativní medicínu.

Eva Pešlová pracuje na I. Neurologické klinice Fakultní nemocnice u sv. Anny a studuje na Lékařské fakultě MU. Věnuje se využití mikroelektrod při snímání záznamu EEG a to především při snímání takzvaných vysokofrekvenčních oscilací. Téma je zajímavé jak z vědeckého hlediska, protože umožňuje nahlédnout do základních principů vzniku epileptického záchvatu, tak i z hlediska lékařského, protože nabízí reálnou možnost k ovlivnění životů pacientů trpících epilepsií.

Juraj Rusnačko studuje na Ústavu fyziky kondenzovaných látek Přírodovědecké fakulty MU. Pracuje na magnetismu oxidů přechodných prvků, konkrétně oxidů iridia, u nichž se elektrony nechovají samostatně, ale kolektivně, což přináší řadu nových zajímavých fyzikálních jevů. Zajímají jej teoretické aspekty magnetismu těchto materiálů. Tato oblast fyziky je podle něj plná nových problémů, jejichž vyřešení často vede k užitečnému technologickému využití.

Masoud Shekargoftar je doktorandem na Ústavu fyzikální elektroniky Přírodovědecké fakulty MU a jeho vědecký zájmem je zvýšení energetické účinnosti systémů za pomoci plazmy. Konkrétně pracuje na zlepšení fungování fotovoltaických zařízení nebo obecně solárních článků. Za pomoci plazmy chtějí změnit vlastnosti materiálů z nich se fotovoltaická zařízení skládají a pozměnit tak jejich účinnost a náklady.

Jan Sokolov studuje na Ústavu chemie Přírodovědecké fakulty MU, kde se zabývá syntézou nových chemických sloučenin, které svým tvarem připomínají stonek bambusu, díky čemuž získaly název bambusurily. Bambusurily jsou uvnitř duté a ve své dutině mohou vázat malé molekuly – tzv. hosty. Sokolov chce připravit takové bambusurily, které budou chirální. To znamená, že atomy, ze kterých se skládají, budou mít takové prostorové uspořádání, které nebude ztotožnitelné se svým zrcadlovým obrazem. Pokud se chirální bambusuril setká s chirálním hostem, bude vázat jinak, a tedy rozlišovat, opačné zrcadlové obrazy hosta.

Masarykova univerzita | Masaryk university