Týden studenta: Mezi praxí v advokátce a přednáškami

S nástupem do třetího ročníku na právnické fakultě začal student Břetislav Chod také pracovat v advokátní kanceláři. Zajímá ho právo duševního vlastnictví, o němž píše už svou druhou studentskou vědeckou práci. Kromě toho se se spolužáky věnuje simulovaným soudním sporům v oblasti lidských práv.

Břetislavův běžný týden není tak jednoduché popsat, jeho sudá a lichá varianta se totiž výrazně liší. V září začal pracovat v jedné z brněnských advokátních kanceláří a to s jeho rozvrhem výrazně zamíchalo. „Stále jsou předměty, které ve škole musím navštěvovat, zároveň mě ale v práci potřebují dva dny po sobě. Proto musel lichý a sudý týden vypadat úplně jinak,“ vysvětluje student.

Náročná příprava na semináře
Pondělí lichého týdne podzimního semestru znamenalo pro Břetislava výhradně studijní povinnosti. Od osmi od rána až do pozdního odpoledne absolvoval maraton seminářů.

„Nejzajímavější pro mě byly ty o právu duševního vlastnictví, mezinárodním právu soukromém nebo rodinném právu. Do každého semináře ale musíme odevzdávat takzvaná plnění. Těm jsem věnoval celý zbytek dne po návratu ze školy,“ popisuje Břetislav.

Plnění na právnické fakultě mají teoretický či praktický charakter. Student v nich má za úkol buď zodpovědět teoretickou otázku, nebo sepsat všechny podrobnosti k zadanému simulovanému případu. „Vždy musím projít poměrně dost literatury, a pokud chci, aby výsledek za něco stál, zabere jedno plnění okolo tří hodin práce,“ svěřuje se budoucí právník.

Zároveň přiznává, že resty v plněních někdy musel dohánět i v úterý dopoledne, kdy měl sedět v posluchárně na přednáškách. Odpoledne už si ale absenci dovolit nemohl, protože ho čekaly semináře z obchodního práva a z povinně volitelného předmětu Soudy a soudci.

„Tento seminář byl zajímavý z hlediska lidského chápání toho, jak fungují soudy. Ukazuje totiž, že soudy nejsou jen stroje na spravedlnost, ale že soudce ovlivňuje spousta faktorů. Člověk se na celý systém justice hned dívá trochu jinak,“ popisuje Břetislav.

Za skutečnými právnickými problémy
Středa pro něj byla jak v lichém, tak v sudém týdnu jediným aspoň trochu odpočinkovým dnem. Dopoledne absolvoval přednášky z obchodního a pracovního práva a z mezinárodního práva soukromého, které vždy navozují látku, která se následně probírá na seminářích. „Odpoledne už jsem měl volno, a mohl jsem tak buď dodělávat resty, nebo si dopřát nějakou relaxaci u filmu nebo knížky. Před dvěma následujícími dny to bylo potřeba,“ přiznává student.

Ve čtvrtek ráno ho čekal už od osmi hodin seminář, hned po něm ale uháněl do Medlánek, kde strávil následujících osm hodin v advokátní kanceláři. Jak sám zdůrazňuje, jeho práce tam není jen typické třídění složek a vaření kávy.

„Mám velké štěstí, advokátní kancelář je složená z mladých lidí, kteří mi dávají na starost opravdové právnické problémy. Často tak dělám třeba soupisy plných mocí, rešerše nebo i reporty na aktuální a dosud málo probádaná témata,“ přibližuje Břetislav s tím, že naposledy vypracovával report týkající se dopadů nově přijaté směrnice Evropské unie o ochraně osobních údajů.

V pátek ho opět čekala osmihodinová práce v kanceláři, večer pak většinou odjížděl do rodného Havířova za rodinou na víkend. Sudý týden naproti tomu začínal stejně, jako skončil ten lichý – prací.

V advokátní kanceláři strávil Břetislav skoro celé pondělí a úterý, v pondělí totiž neměl semináře, zato v úterý musel vynechat přednášky, na které v liché týdny chodil. Aby však stihl odpolední semináře, musel přijít do práce ještě před osmou a kolem čtvrté už pospíchat zpět na právnickou fakultu.

Simulovaný soudní spor
Dalším významným rozdílem sudého týdne byla pro Břetislava náplň čtvrtečního dne. V osm hodin ráno absolvoval opět seminář, pak většinou zamířil do knihovny, kde zpracovával domácí úkoly. V druhé půlce semestru se však náplň tohoto dne změnila.

„Se třemi dalšími spolužáky jsme se začali chystat na soutěž Lidskoprávní Moot Court, tedy simulovaný soudní spor. Připravovali jsme se v každé volné chvíli, v mém případě hlavně v sudé čtvrtky,“ popisuje student.

Na simulovaný spor se tým chystal ve třech fázích. Nejprve bylo potřeba provést důkladnou rešerši tématu, načíst stohy materiálů a nakonec z nich vybrat to nejdůležitější. Ve druhé fázi museli studenti sepsat podání za žalující i žalovanou stranu a nakonec se připravit na ústní kolo.

„Tam jsme si vylosovali, kterou stranu budeme zastupovat. Dva z nás se zhostili role řečníků, další dva byli takzvaní organizátoři administrativy, kteří měřili čas, zapisovali si otázky protistrany a soudců a podobně. Naše řeč byla na rozdíl od ostatních týmů odlišná od písemného podání a tato taktika nám zajistila vítězství. Z fakultního kola jsme postoupili do celostátního, které se bude konat v březnu na Ústavním soudu,“ prozrazuje Břetislav.

V právní branži se chce do budoucna věnovat právu duševního vlastnictví a v této oblasti také začíná psát svou druhou SVOČ – studentskou vědeckou a odbornou činnost. Ta se věnuje tématu právní ochrany nezveřejněného know-how, což je opět aktuální téma, které reaguje na novou unijní legislativu. „Budu muset v některých věcech komunikovat s ministerstvem spravedlnosti, tak jen doufám, že stihnu termín odevzdání, který je v půlce března,“ říká student.

Se svou první odbornou prací loni postoupil z fakultního do česko-slovenského kola, letos by rád dosáhl minimálně stejného úspěchu.

Masarykova univerzita | Masaryk university