online.muni.cz Přejít na hlavní obsah

Týden studenta: Mezi botanickou zahradou a kampusem

Nasbírat listy v botanické zahradě, odvézt je do váhovny v kampusu a pak do ekologického centra učit děti.

Anna Findurová studuje učitelství chemie a biologie pro střední školy a její život se tak točí hlavně kolem předávání znalostí a přírody. Pro svou diplomovou práci sbírá listy rostlin v botanické zahradě Masarykovy univerzity a analyzuje je ve váhovně, ve volném čase zase vede ekologické výukové programy pro děti.

Typický týden této studentky přírodovědecké fakulty vlastně neexistuje, pokaždé totiž vypadá trochu jinak. Jedinou pevnou součástí jejího programu je školní výuka, kterou má rozprostřenou od pondělí až do pátku. Zvládnout přitom musí nejen odborné předměty z biologie a chemie, ale také pedagogicko-psychologický základ.

V pondělí ji celé odpoledne čekají demonstrační úlohy v chemické laboratoři. „Trénujeme si tam školní pokusy, které pak jako učitelé budeme dětem v hodinách ukazovat. Musíme umět nejen pokus udělat, ale také vysvětlit, co se při něm děje,“ popisuje studentka.

V úterý jde do školy také až odpoledne, nejprve na komunikační trénink, kde se snaží systematicky pilovat vlastní projev, a potom na přednášku z toxikologie. Dopoledne má oba dny volno, které využívá podle potřeby. „Nejčastěji chodím do botanické zahrady, kde sbírám materiál pro svou diplomku, nebo jezdím do brněnského centra Jezírko, kde vedu výuku dětí v přírodě,“ vyjmenovává Anna.

Listy z botanické zahrady
V diplomové práci se pod vedením Zdeňky Lososové zabývá variabilitou listových znaků rostlin, hlavně listovou plochou a obsahem sušiny v listech. Teď na jaře tak chodí sbírat do botanické zahrady listy rostlin a následně s nimi pracuje.

„Od každého druhu musím vždy nasbírat dvacet listů, každý z nich zabalím do navlhčeného ubrousku, umístím do uzavíratelného plastového pytlíku a uskladním do chladicího boxu. Během následujících čtyřiadvaceti hodin pak musím provést měření,“ popisuje budoucí učitelka.

S nasbíraným materiálem většinou hned odjíždí na ústav botaniky a zoologie v bohunickém kampusu. „Ve váhovně každý list vybalím, osuším a zvážím. Obyčejným skenerem ho pak naskenuju a program mi spočítá jeho listovou plochu. Následující tři dny nechám listy v sušárně a vážení pak zopakuju,“ upřesňuje.

Anniným cílem je shromáždit data o více než dvou stovkách rostlinných druhů. Zatím sbírá listy jen v botanické zahradě, kde nemusí mít obavy z nesprávného určení druhů, chystá se ale do dalších zahrad a arboret a také do otevřené přírody. Jakmile práci dokončí, přispěje získanými daty do německé databáze rostlin, kde zaplní současné mezery.

Častým scénářem Annina pondělního dne tak bývá nástup do botanické zahrady v sedm hodin ráno, posbírání listů a jejich zpracování ve váhovně kampusu, rychlý přesun na výuku a večerní dovažování opět ve váhovně. Listy ze sušárny pak často podruhé váží ještě ve čtvrtek nebo v pátek.

Jezírko v lesích
Pokud se zrovna nezabývá svou závěrečnou prací, tráví Anna hodně času v ekologickém centru Jezírko mezi Soběšicemi a Útěchovem, kde je externí pedagožkou. Do centra přijíždějí školní třídy a absolvují denní nebo týdenní výukový program v přírodě.

„V praxi už jsem si tam vyzkoušela vedení dětí od mateřské školy až po devátou třídu základky a je to něco úplně jiného, než je učit v lavicích ve třídě. Na Jezírku se děti všechno učí hrou a objevováním přímo v přírodě za každého počasí,“ vysvětluje Anna.

Ještě loni vedla v Jezírku také kroužek, to už ale letos nestíhá, zato se těší na letní tábor a podílí se i na přípravě dalších akcí pro veřejnost. Díky centru už si také zvládla udělat třeba kurz zdravotníka.

Ve středu a ve čtvrtek tráví studentka většinu dne ve škole. Dopoledne ji čekají přednášky z evoluční biologie a molekulární biologie, odpoledne potom semináře z povinně volitelných předmětů pedagogicko-psychologického základu – psychologie osobnosti, teorie výchovy a řešení výchovných problémů. O den později startuje peloton přednášek a seminářů už v sedm hodin ráno přednáškou z mikrobiologie a pokračuje přednáškou z biotechnologie. „Zatím jsme se tam učili, jak se vyrábí pivo, ocet nebo víno, což mě moc bavilo,“ přibližuje studentka.

Odchyt ptáků
Po cvičení z molekulární biologie se stačí tak akorát naobědvat a čeká ji důležitý geobotanický předmět. „Je to diplomový seminář, ve kterém studenti nejen obhajují své závěrečné práce, ale také absolvují přednášky s lidmi z oboru nebo chodí na vycházky, což je pro nás hodně přínosné,“ myslí si Anna.

Za ještě důležitější považuje terénní exkurze, na které studenti vyjíždějí v rámci dalšího speciálního předmětu. Na nich většinou vyrážejí do zajímavých lokalit, kde pozorují rostliny nebo živočichy, odchytávají ptáky nebo třeba určují druhy hmyzu.

V pátek má Anna blokovou výuku předmětu chemie životního prostředí, takže buď stráví ve škole většinu dne, nebo ho má celý volný. Ještě donedávna využívala volné pátky k chození na praxi, kterou absolvovala na gymnáziu Vídeňská. Během zhruba měsíce zvládla potřebné náslechy a odučila i příslušný počet hodin.

„Učila jsem biologii i chemii skoro všechny třídy čtyřletého a šestiletého gymnázia kromě maturantů. Snažila jsem se to neodbývat a připravovala si prezentace, nejrůznější kvízy, pracovní listy nebo tabulky. Bylo to ale hodně časově náročné,“ popisuje budoucí učitelka a přiznává, že někdy věnovala přípravě na výuku i celou noc a ráno musela jít rovnou do hodiny.

Ve zbylém volném čase už toho studentka moc nestihne. Většinou ho tráví s přáteli a zajde do kina nebo někam posedět. Na víkendy se vrací k rodině do Těšova u Uherského Brodu, kde na ni vždy čeká dost práce s velkou zahradou.

Masarykova univerzita | Masaryk university