Erasmus v Paříži: Náročné semináře, žádná angličtina a byrokracie

Studuji na Právnické fakultě MU a pátý ročník trávím díky programu Erasmus+ v Paříži. Při vybírání destinace jsem měl jasno – mým dlouhodobým snem bylo vyzkoušet si žít delší dobu v tomto multikulturním městě.

S tím bylo ovšem spojeno mnoho výzev, zejména studium kompletně ve francouzštině. Po sedmi měsících zde strávených mohu potvrdit známý předsudek, že Pařížané nemluví anglicky. Svůj jazyk mají velmi rádi a jsou na něj hrdí. Anglicky se bohužel těžko dorozumíte i na místech, kde byste to logicky očekávali, jako jsou mezinárodní či státní instituce.

Pařížané jsou vysoce kulturní a elegantní lidé, kteří si umějí život vychutnávat plnými doušky. Pravdou je, že toto město nezná nudu. Možností kulturního vyžití je nespočet, od úžasných historických památek až po stovky muzeí, do nichž je pro občany Evropské unie do 26 let vstup zdarma.

Na uspěchaný život v Paříži jsem si zvykl rychle. I přes všudypřítomné davy turistů a ranní trable vmáčknout se mezi tisíce dalších lidí cestujících do práce metrem, má tato evropská metropole nenahraditelné kouzlo. Až zde jsem se na vlastní kůži setkal s termínem „laissez-faire“, který můžeme přeložit jako „nechte věcem volný průběh“.

Tento životní styl Pařížanů je očividný a nacházejí díky němu svůj vnitřní klid. I během hektického pracovního dne je tedy důležité najít si chvilku na kvalitní diskuzi s přáteli, která bývá běžně obohacena skleničkou kvalitního červeného vína a čerstvě upečeným croissantem.

Intenzivní výuka a francouzská byrokracie
Co se týče studia na pařížské právnické fakultě, zachází se tu s mezinárodními studenty dle stejných měřítek jako s lokálními. Jsme s nimi zařazeni i do seminárních skupin. Francouzští studenti si volí pouze tři semináře za semestr, ale výuka v nich je hodně intenzivní. Látka se probírá do hloubky a studentům zabírá samotná příprava hodně času. Na každý seminář musí psát několikastránkový odborný komentář, což zvyšuje schopnost analytického myšlení a zlepšuje úroveň akademického vyjádření.

Odlišnost ovšem spatřuji ve formě odevzdávání, která stále probíhá v ručně psané podobě. Vyučující však tyto odborné komentáře pečlivě čte a případné chyby či nejasnosti zvýrazňuje červenou fixou. Není tedy výjimečné, že vaše tvorba po kontrole vypadá, jako by na ni někdo rozlil lahvičku s červeným inkoustem.

Až nyní také mohu opravdu ocenit kvality našeho domovského Informačního systému MU, jelikož zde i nadále probíhá mnoho administrativních úkonů v papírové podobě. Francouzský byrokratický aparát je ale kapitola sama o sobě. Není překvapením, že na podpis dokumentů čekáte klidně i čtyři týdny nebo že odpověď na e-mail přijde po dvou měsících či nikdy.

Zajímavostí je odlišný známkovací systém. Úspěch u zkoušky je hodnocen na stupnici od 0 do 20, přičemž k jejímu úspěšnému složení potřebujete získat alespoň 10 bodů. Ti nejlepší studenti dosahují hranice kolem 16 bodů. Kuriozitou je, že po složení ústní zkoušky se výsledek dozvíte až po skončení zkouškového období. Prý se tak předchází přemlouvání zkoušejících ze strany studentů o lepší bodové ohodnocení.

Autor je student Právnické fakulty MU.

Masarykova univerzita | Masaryk university