Na praxi ve Vida!: Chci nadchnout lidi pro vědu a odbourat předsudky

Jana Gregorová si potřebovala při studiu sehnat přivýdělek a protože už kdysi absolvovala brigádu za pokladnou v supermarketu, chtěla najít něco, co ji obohatí a není úplně mimo její obor. Studuje totiž molekulární biologii a genetiku na Přírodovědecké fakultě MU. Měla štěstí, v té době se totiž v Brně otevíral vědecký zábavní park Vida!. Uspěla ve výběrovém řízení a teď už v něm pracuje přes dva roky.

Zpočátku nebyl prostor pro nějaké šíření odborných znalostí, spíše si rozšiřovala povědomí o geologii, fyzice a dalších oborech, které už nějakou dobu nebyly součástí jejího studia. „Mou pracovní náplní bylo hlídání expozice, kde si procvičíte komunikaci s návštěvníky všech věkovými skupinami. Od malých dětí, kterým se ztratili rodiče, po seniory, kteří třeba neumí tolik pracovat s moderními technologiemi,“ vypráví Jana.

Práce ale nabízela i možnost kariérního postupu, a tak postupně začala sama uvádět programy pro školy, kde už mohla uplatnit své odborné znalosti a hlavně se naučit mluvit před lidmi.

„Když měříte 158 centimetrů a máte něco vysvětlovat chlapcům v pubertě, kteří jsou o tři hlavy vyšší a poslední, co chtějí, je vás poslouchat, není to vůbec snadné. Někdy to nevyšlo podle představ a danou třídu jsem nezvládla úplně ideálně zaujmout. Postupem času jsem ale nasbírala spoustu zkušeností,“ říká Jana s tím, že ve Vida! navíc mohla projít i workshopy, kde vytrénovala jak své lektorské, tak performerské dovednosti.

„Zjistila jsem třeba, že vám nepomůže hrát si na jejich kamarády, ale jsou rádi, když si vážíte jejich názoru a berete je vážně. Velkou roli v tom hraje i zvolené téma. Je potřeba, aby mu trochu rozuměli, potom s vámi rádi budou diskutovat,“ líčí Jana s tím, že zkušenosti dokáže využít i v akademickém prostředí. „Vždyť pro vědce je důležité, aby uměl i dobře mluvit, prezentovat a nadchnout lidi pro svoji práci. A to všechno si tady můžu procvičovat a pilovat.“

Uvádění Science show
Dalším mezníkem byl pro Janu okamžik, kdy začala uvádět Science show. „Úplně první představení jsem měla před více než stovkou lidí, jmenovalo se Mráz a Žár. Byly tam velmi efektní pokusy, které nebyly složité na vysvětlení,“ vzpomíná Jana na show, při které se poprvé postavila na pódium s mikrofonem a musela dokázat bavit publikum.

„Je potřeba umět mluvit plynule, nepřeskakovat z jednoho tématu na druhé a hlavně komunikovat s publikem. Napoprvé jsem asi nezvládla ani jednu věc, naštěstí mi ale zkušenější kolega pomáhal a nenechal mě v tom vykoupat,“ vzpomíná studentka. Teď, když má vystoupit třeba před 300 dětmi, je nervózní skoro stejně jako bývala na začátku, jakmile ale stojí na pódiu, všechno z ní prý opadne.

Příprava vlastních programů
Poslední Janina náplň práce je vymýšlení programů pro školy, táborů pro děti, dílen pro veřejnost a také aktivit do stánků. „Tady se otevírá prostor pro využití hlubších znalostí daného tématu. Protože jsme tam lidé z různých oborů, skvěle se doplňujeme a společně pak tvoříme, doufám, zajímavé programy a aktivity.“

Nejvíc se Jana podílela na vymýšlení programu pro veřejnost, který se jmenoval Co oko nevidí. V něm lidé pracovali s mikroskopy a také si dělali otisky svých prstů, mincí a třeba telefonů na Petriho misky. Tyto misky si poté odnesli domů a za pár dní se mohli podívat, co „vykvetlo“ z toho, co mají na svých rukách.

„O mikroskopování toho vím hodně právě díky studiu na přírodovědecké fakultě, takže jsem byla ráda, že jsem tyto znalosti mohla uplatnit. Dost často ale přispívám i obecnějšími znalostmi z chemie, když třeba prohlížím starší protokoly a hledám zajímavé pokusy. Co je ale nejdůležitější je to, že si umím najít informace – pokud mě zaujme nějaký pokus, dokážu si vyhledat i jeho podstatu. Musím lidem umět vysvětlit, proč to funguje tak a ne jinak,“ vypráví Jana.

Jako hlavní poslání své práce ve Vida! vidí možnost nadchnout lidi pro vědu. „Ve svém okolí se někdy setkávám s nedůvěrou vůči vědcům. Myslí si, že si jenom hrajeme a vlastně nic důležitého neděláme. Často netuší, že za věcmi, které denně používají, stálo spoustu hodin práce v laboratoři,“ říká si studentka. V oblasti popularizace vědy je podle ní v Česku ještě hodně co dohánět.

Masarykova univerzita | Masaryk university