Organizátor konference Plán pro Brno: Chci změnit přemýšlení lidí o městě. Od babiček po politiky

Barcelona, Kodaň nebo americký New York. Pro Vojtěcha Kubáta města, jejichž sláva do velké míry stojí na perfektním územním plánování. Podle slov studenta politologie na Fakultě sociálních studií MU a novináře zajímajícího se o architekturu a urbanismus se u nás tento obor dělá laicky a zpátečnicky.

Jeho snem je změnit přemýšlení Čechů o rozvoji měst. Na podzim se proto vydává studovat územní plánování a rozvoj do Švédska. Od 26. do 27. září ještě předtím pořádá s týmem dobrovolníků a Galerií Architektury Brno v Univerzitním kině Scala mezinárodní konferenci Plán pro Brno. Akce má má rozpoutat diskuzi, zda se z Brna může stát město krátkých vzdáleností.

Vojtěch se o architekturu a podobu měst zajímá už od puberty. Později o tématu začal psát na zpravodajský web iHNED.cz a do magazínu Hospodářských novin. Kvůli tomu navštěvoval i odborné přednášky a konference.

„Už od malička jsem se divil, proč česká města vypadají jinak, než ta na západě. Proč jsou u nás chodníky ohraničené zábradlím v místech, kudy chtějí chodit lidé. Proč nové domy často nemají přízemí s obchody a kavárničkami, takže v přilehlých ulicích úplně chybí denní život. Po návštěvách Vídně nebo Londýna mi pak přišlo, že naše města jsou ke svým obyvatelům nepřátelská,“ vzpomíná Vojtěch.

Lidé zbytečně dlouho cestují
Územní plány dvou největších českých měst Prahy a Brna jsou podle Vojtěcha zastaralé a neodpovídají současnému stylu života. „Česká města mají problém, protože je vedou politici, kteří o územním rozvoji nic neví a na úřadech pracují lidé, kteří k plánování města přistupují stejně, jako před 40 lety. Vydávají rozhodnutí o jednom domě, aniž by brali ohled na to, co se staví o blok dál, nebo jak tím ovlivní život v ulici,“ vysvětluje.

I proto je podle Vojtěcha dnes Brno městem dlouhých vzdáleností, kde lidé často bydlí na okraji, ale za prací a službami dojíždějí do centra. Tím se přetěžují koridory z rezidenční do ekonomické oblasti, jako je třeba Štefánikova ulice.

„Lidé pendlují ráno do práce, potom zpět domů a večer ještě za kulturou nebo do baru zpět do centra. Takhle se nacestují dvě hodiny. Parkování v centru navíc zabírá veřejný prostor, zatěžuje životní prostředí a ztěžuje pohyb ve městě. Centrum je samo o sobě skvělé, je tam velká nabídka služeb a vyžití, ale zase se tam hůř žije. V okrajových částech je to naopak. Takhle si dobře fungující město nepředstavuju,“ říká Vojtěch.

Touha změnit pohled lidí na rozvoj města a zlepšit urbanismus v České republice dovedla Vojtěcha k nápadu zorganizovat konferenci. Inspirací mu byl pražský reSITE. Ten je ale určen odborníkům, Vojtěch chtěl akci zacílit hlavně na neodbornou veřejnost.

„Je třeba inspirovat lidi, změnit myšlení všech lidí od babiček po politiky, aby se na město dívali jinak. Když jdou s kočárkem po ulici a je tam sloup, aby věděli, že s tím můžou něco reálně udělat,“ popisuje zapáleně Vojtěch. „Pracoval jsem v médiích a vím, jaký mají dopad. Řekl jsem si, že přes konferenci a mezinárodní celebrity bude téma dostatečně sexy pro média,“ popisuje, jak se zrodila jeho myšlenka.

Příklady táhnou
S nápadem na organizaci konference přišel na radnici za politiky. Chtěl, aby mu akci pomohli zorganizovat. „Šel jsem tam jako nadšenec a začátečník. Náměstkovi primátora Martinu Anderovi se ale nápad líbil. Propojil mě s nově vzniklou Kanceláří architekta města (KAM) a na zastupitelstvu přednesl návrh, abychom dostali mimořádnou dotaci. Ve stejnou dobu jsem se taky dal dohromady s lidmi z Galerie Architektury Brno,“ vzpomíná Vojtěch, který konferenci s týmem dobrovolníků organizuje právě pod hlavičkou brněnské galerie a ve spolupráci s KAMem.

Cílem Plánu pro Brno je ukázat lidem na zahraničních příkladech, jak by město mohlo vypadat v budoucnu a jak by mělo přistoupit k současným problémům, jako je třeba nefungující doprava. „Nechceme ale zase všem okolo říkat, že to dělají špatně. To by nefungovalo. Češi nemají rádi, když jim někdo říká, jak mají věci dělat. Chceme to změnit edukací občanů, ale jemnou formou – vzbudit diskusi, vztáhnout to na české prostředí, pobavit se o tom, jak by principy, které fungují třeba v Kodani nebo Berlíně, mohly fungovat v Brně,“ tvrdí Vojtěch.

I když jeho očekávání od konference jsou spíše střízlivá, do budoucna by Vojtěch chtěl pořádat další přednášky na podobné téma. „První ročník se nám určitě nepovede podle všech představ, učíme se. Nějak začít ale musíme. Ideální by bylo, aby konference byla bienální. Společným jmenovatelem přednášek by byla snaha přivézt zkušenosti ze zahraničí v oblastech, které u nás zatím neumíme dělat tak kvalitně,“ říká o svých plánech.

Vojtěch ale nechce pouze vzbuzovat diskuze. Územnímu plánování se chce věnovat i profesně. Na podzim proto odjíždí do Švédského Umeå, kde bude studovat územní plánování a rozvoj. U toho bude dokončovat diplomovou práci z politologie.

Masarykova univerzita | Masaryk university