Týden studenta: Při studiu trénuju brněnské basketbalisty

Tělocvik a zeměpis studuje na Fakultě sportovních studií MU a na pedagogické fakultě 23letý Martin Vaněk, který je také asistentem trenéra brněnského basketbalového týmu mmcité. Nejenže tedy přejíždí mezi bohunickým kampusem a učebnami na Poříčí, ale velkou část svého času tráví v tělocvičně a u videa, kde analyzuje hru soupeřů.

Každý nový týden Martina Vaňka začíná trochu netypicky vlastně už v neděli večer. Společně s Dejanem Jakarou, trenérem prvoligového basketbalového týmu mmcité Brno, připravuje plán tréninků na následujících pět dní a rozesílá ho hráčům. V pondělí ráno je pak už v hale míčových sportů vítá na prvním z nich. Jako asistent trenéra má na starosti vše, co je zrovna potřeba připravit, zařídit nebo udělat.

„Trénink trvá dvě hodiny a má různou náplň podle toho, kdy se koná a co tým zrovna nejvíc potřebuje řešit. V zásadě ale střídáme tři činnosti – klasický basketbal, kde trénujeme hlavně útočné akce, fitness trénink a analýzu hry soupeřů u videa,“ popisuje Martin.

Tým využívá tělocvičnu i další zázemí Fakulty sportovních studií MU, což má spoustu výhod. Část hráčů je stejně jako Martin zároveň studenty fakulty, takže nemusí nikam složitě přejíždět na tréninky, které se odehrávají kromě středy dvakrát denně. Martin má navíc jako asistent trenéra díky tomu v kampusu svou kancelář. Tu využívá především pro hlavní náplň své práce, tedy skauting soupeřů.

Hodiny a hodiny u videa

„Vždy si vezmu záznam posledního zápasu našeho nadcházejícího soupeře a detailně ho analyzuju. Vystříhávám jednotlivé důležité akce, snažím se odhalit, v čem jsou hráči silní či jaké jsou jejich slabiny. Některé útočné akce si také ručně rozkresluju na papír, kde se k nim pak snáze vymýšlejí obranné kombinace. Rozbor jednoho takového zápasu, který se v reálu hraje čtyřikrát deset minut, zabere dohromady tak šest hodin,“ přibližuje Martin. Zároveň ale přiznává, že nad jednotlivými taktickými problémy ve skutečnosti přemýšlí, kudy chodí.

Se začátkem října začala basketbalovému týmu herní sezona, ve které čeká třináctku hráčů přes čtyřicet zápasů, jejich přesný počet ale závisí na úspěšnosti a postupu do dalších kol. „Hrajeme nejvyšší českou soutěž a evropský pohár Alpe Adria. V předchozích sezonách jsme byli vždy spíše ve spodní části tabulky, teď ale máme slovinského trenéra, který je zapálený a dává do přípravy srdce. Myslím, že bychom letos mohli dopadnout lépe,“ myslí si Martin.

Téměř všichni hráči jsou Martinovi vrstevníci, je jim okolo třiadvaceti let, což v porovnání se soupeři znamená vskutku mladý tým. „Umožňuje nám to hrát rychlejší a dravější basketbal,“ pochvaluje si asistent.

Během týdne má tým pravidelné tréninky, jeden od devíti hodin ráno a druhý od sedmi hodin večer, zápasy pak probíhají většinou v sobotu. Školu si Martin naplánoval tak, aby mu do práce nezasahovala, občas to ale nemá vůbec jednoduché. „Předměty z oboru animátor sportovních aktivit mám přímo v kampusu, s těmi tedy nebývá taková obtíž. Cvičení a přednášky ze zeměpisu ale probíhají na Poříčí, kam už je to z Bohunic kus cesty. Občas si tak myslím, že mám spoustu času, když se ale podívám do rozvrhu a přimyslím si cestu, zjistím, že vlastně žádný čas navíc nemám,“ směje se student původem ze středočeského Nymburka.

Gymnastika je výzva

Přestože dříve hrával basketbal na poměrně vysoké úrovni a i dnes se sportu prakticky věnuje, nedá dopustit ani na teoretické předměty ve škole. Studuje třetí ročník bakaláře a nedávno ho třeba zaujal předmět psychologie sportu.

„Psychologie je při sportu nesmírně důležitá a minimálně trenéři by měli vědět, jak s ní u svých svěřenců pracovat. Podobně dokážu prakticky při trénincích využít třeba i poznatky z předmětu kompenzační cvičení, kde se učíme řešit problémy sportovců s namáhanými částmi těla. Sám jsem takto dříve míval potíže se zády,“ svěřuje se Martin.

Snaží se chodit i na všechny přednášky, během týdne je to třeba první pomoc, sociologie sportu nebo zdravotní výchova. Mezi praktickými předměty jsou pak logicky takové, které Martina baví, jako je třeba bruslení, na které dojíždí do haly v centru města, i takové, které pro něj představují výzvu. Takovým předmětem je třeba sportovní gymnastika, pro jejíž zvládnutí jsou potřeba specifické dovednosti, které se liší od těch uplatňovaných při kolektivních sportech.

Za další várkou předmětů musí Martin cestovat na pedagogickou fakultu, kde studuje pedagogické asistentství zeměpisu pro základní školy. „Vždycky mě bavily mapy a věci okolo nich, zeměpis tak pro mě byl jasnou volbou. A baví mě i po dvou letech studia,“ usmívá se Martin.

Výjezdy za soupeři

Pravidelně se opakující rozvrh občas naruší nějaká nepravidelná aktivita, to když je třeba trenérem vyslán na utkání týmu, proti kterému bude Brno v blízké budoucnosti hrát, a má za úkol zápas natočit. Vlastní záznamy pak totiž tvoří jádro materiálů, ze kterých Martin dělá analýzy soupeřů.

„Během sezony je to jednodušší, protože platí pravidlo České basketbalové federace, že každý zápas musí být natočen a záznam umístěn na web. Odtud si je potom můžu pohodlně stahovat a nemusím nikam jezdit,“ vysvětluje student. I tak má volného času naprosté minimum, a když už se nějaký naskytne, tráví ho odpočinkem.

Martin by rád pokračoval ve studiu i na magisterském stupni, v ideálním případě by ho ale rád i nadále kombinoval s prací v basketbalovém týmu. „Spousta kluků si to neuvědomuje, ale i když se člověk basketbalem živí, tak nikdy neví, kdy se třeba zraní tak, že už nikdy nebude moci hrát. Škola a titul jsou pak něco, co člověku nikdo nevezme, takže na ni nedám dopustit,“ uzavírá mladý asistent.

Masarykova univerzita | Masaryk university