Přejít na hlavní obsah

Esperanto dělám kvůli komunitě alternativních lidí

Díky esperantu mluví dnes Marek Blahuš šesti jazyky. 

Marek Blahuš pracuje jako programátor v Centru jazykového vzdělávání MU.

Esperantem se začal zabývat jen tak mimochodem, ale díky němu procestoval kus světa, našel si práci a na vlastních ústech dokazuje, proč se esperantu někdy přezdívá odrazový můstek k jazykům. Marek Blahuš, programátor Centra jazykového vzdělávání MU a absolvent fakulty informatiky, dnes mluví šesti jazyky a další čtyři zvládá na pasivní úrovni.

„Když jsem se měl před deseti lety začít učit španělštinu a latinu, měl jsem chuť se do jazyků pustit už o prázdninách. Nechtěl jsem ale studovat dopředu, abych pak v hodinách měl co dělat. Rozhodl jsem se tedy, že si najdu jiný jazyk," vypráví Marek Blahuš. Volba padla na esperanto, které mělo pověst snadného jazyka.

Našel si internetový kurz esperanta, pořídil si slovníček a začal se učit. „Pak jsem si s sebou na dovolenou do Chorvatska vzal esperantský a český překlad Malého prince. Čím víc jsem přečetl, tím méně jsem se musel dívat do české verze. Během dvou tří týdnů jsem dokázal obstojně rozumět," vzpomíná na první pokroky Blahuš.

Za pár týdnů si začal psát s esperantisty po internetu a za rok jel poprvé na esperantské setkání. „To už pro mě jazyk něco znamenal a věděl jsem, že když potkám někoho, s kým si budu moci popovídat v esperantu, asi se neuvidíme naposledy," říká šestadvacetiletý programátor, kterého esperanto zaujalo natolik, že jako bakalářskou práci vytvořil program na kontrolu pravopisu tohoto jazyka.

S řadou esperantistů se opravdu setkává dodnes nebo si s nimi vyměňuje zprávy. „Říká se, že člověk začne esperanto studovat kvůli samotnému jazyku, ale zůstane u něho kvůli

lidem. Je to alternativní komunita lidí, kteří jsou ochotní udělat něco navíc," podotýká Blahuš, který je sám aktivním přispěvatelem na české i esperantské Wikipedii.

A díky esperantu může také levně cestovat. „Obvykle si ani nemusím hledat hotel, stačí si najít ve městě esperantistu. Protože jazyk není moc rozšířený, jsou tito lidé rádi za každou příležitost, kdy mohou jazyk využít," vysvětluje Blahuš.

Esperanto u Blahuše navíc odstartovalo zájem o další jazyky. Vedle angličtiny, němčiny a španělštiny se naučil polsky, domluví se holandsky, rozumí francouzsky a v jazykovém portfoliu má i experimentální jazyk Toki Pona. Z nadšení pro cizí řeči vytvořil i webovou stránku o volných jazykových kurzech na Masarykově univerzitě. Té si všimli v Centru jazykového vzdělávání MU a nabídli mu práci. „Díky esperantu jsem tedy získal i zaměstnání," uzavírá Blahuš.

Hlavní novinky