Aplikovaný výzkum zvýší prosperitu státu

Jednou z charakteristik znalostně orientované společnosti je úzké propojení vědy a výzkumu s průmyslem.Kde lze hledat základní pilíře budoucí prosperity státu, který nemůže konkurovat levnou pracovní silou a nemá významné přírodní zdroje a suroviny? Česká republika mezi takové země patří. Naděje se tak upírají k modelu tzv. znalostní ekonomiky.

Jednou z charakteristik znalostně orientované společnosti je úzké propojení vědy a výzkumu s průmyslem vytvářející inovativní prostředí. Aplikovaný výzkum je spojnicí mezi nejnovějšími poznatky vědy a technologiemi praxe. Kvalitní aplikovaný výzkum a silné propojení vědeckých týmů s průmyslem tak přímo zvyšuje konkurenceschopnost a prosperitu státu. To je dobrá motivace k podpoře takových aktivit v oblasti vývoje zcela nových technologií.

Rychlost, s jakou jsou dnešní firmy nuceny reagovat na rostoucí globální konkurenci, často nutí průmyslový vývoj k orientaci na bezpečnější projekty, realizovatelné v krátkém časovém horizontu. Ty přinášejí rychlé, avšak spíše nízké výnosy. Podpora průmyslu při investicích do dlouhodobějších a rizikových projektů a spolupráce s vědeckými týmy na vývoji nových technologií tak může v budoucnu přinést vysokou přidanou hodnotu.

Univerzity a pracoviště akademie věd disponují významným výzkumným potenciálem a jejich spolupráce s průmyslem by neměla končit na malých projektech servisního měření. Důraz by měl být kladen na ambicióznější projekty věnované vývoji nových technologií s dlouhodobou perspektivou.

Dnešní absolventi univerzit nejsou často připraveni na působení v průmyslové praxi. Důležitým pilířem znalostní ekonomiky je také kvalitní vzdělávací systém. To je široká oblast, nicméně částečně souvisí i s orientací výzkumu na univerzitách a jeho návazností na vzdělávání. Dnešní absolventi univerzit nejsou často připraveni na působení v průmyslové praxi a podniky vynakládají značné zdroje na dodatečné – prakticky orientované – vzdělávání čerstvě zaměstnaných absolventů.

Zlepšení by mohla přinést intenzivnější komunikace a spolupráce univerzit s průmyslem formou kurzů přednášených odborníky z praxe, společných projektů řešených v rámci bakalářských a diplomových prací, exkurzí do R&D laboratoří a výrobních provozů apod. Studenti takto získávají reálný kontakt s průmyslovým prostředím, představu o problémech řešených v praxi a lépe se během vysokoškolského studia připraví na budoucí povolání.

Autor působí v Centru pro výzkum toxických látek v prostředí PřF MU.

Masarykova univerzita | Masaryk university