Na české základní školy chodí podle odborníků tisíce nadaných žáků a žákyň. Svůj potenciál však rozvíjí jen málokterý z nich. O většině těchto dětí se neví, a pokud pedagogové jejich talent tuší, tápou v tom, co s nimi.
Jak s takovým žákem pracovat, se dosud na českých vysokých školách neučí dostatečně. Změnit celou situaci nyní chtějí strůjci projektu vznikajícího na fakultě sociálních studií a pedagogické fakultě.
„V zásadě převládá bezradnost, někdy i nezájem a neochota, chybí motivace a existuje kontrast mezi deklarovanými podmínkami a skutečností,“ tak odpovídá zpráva České školní inspekce z roku 2008 na otázku, zda české školy umějí pracovat s nadanými žáky.
Už o tři roky dříve, v lednu 2005, vstoupila v platnost novela zákona, která skupinu mimořádně nadaných žáků poprvé vymezuje. Školám klade mimo jiné za povinnost, že mají talentované děti aktivně vyhledávat a ve spolupráci s pedagogicko-psychologickými poradnami jim vytvářet vhodné podmínky k rozvoji.
Nefunkční zákon
Výsledek opatření? V praxi příliš nefunguje. „Z výzkumů víme, že žáků s mimořádným nadáním jsou v populaci dvě až tři procenta, takže by jich u nás mělo být mezi 15 až 23 tisíci. Ve školním roce 2010/11 se však vědělo jen asi o tisícovce,“ říká Šárka Portešová z institutu výzkumu dětí, mládeže a rodiny na fakultě sociálních studií.
Důvodů je nejen podle jejího názoru několik. Problém částečně spočívá v rodičích, protože zdaleka ne všichni mají chuť zajít s potomkem do pedagogicko-psychologické poradny. A když ano, pak neví, co si doma s dítětem počít.
Někdy si ale za své neidentifikování mohou i děti samy – své výjimečné schopnosti raději nedávají najevo ze strachu, že budou vyčnívat z kolektivu. Nechtějí zkrátka být jiné než ostatní. Jindy je třeba vinu hledat u učitelů. V tom, jak rozumově nadané žáky hledat, je zatím téměř nikdo systematicky nevzdělává, takže takové dítě často ani neumějí identifikovat.
„V tomto ohledu existuje řada mýtů. Pedagogové mívají navíc tendence zaměňovat skutečně nadané dítě, které ale může často zlobit, s tím, které je „jen“ bystré a snaživé a plní dobře zadané úkoly,“ přibližuje Portešová.
Z jejích zkušeností vyplývá, že když už se ve školách na výjimečného žáka přijde, nepoučení učitelé často reagují tím, že mu zkrátka zadávají víc stejných úkolů. „Což ale pro rozvoj a motivaci takového žáka není dobré,“ doplňuje Portešová.
Aby se situace pohnula, je nutné zajistit vzdělávání učitelů, systematické vedení a nadaným dětem patřičné vzdělávací materiály. To všechno by měl přinést projekt, na který odborníci získali dotaci ve výši 5,5 milionů korun.
Žákům jiný přístup, učitelům informace
V projektu se myslí na žáky i jejich pedagogy. Pro první skupinu se chystají programy, které dětem pomohou s rozvojem mimořádných schopností. „Připravujeme aktivity, které se uskuteční přímo na zapojených základních školách, i speciální programy, v nichž budou s dětmi pracovat studenti pedagogické fakulty,“ podotýká Růžena Blažková z katedry matematiky pedagogické fakulty.
Zapojených škol bude celkem patnáct a mezi nimi také brněnská ZŠ Křídlovická. Nadaným žákům se tam věnují už šest let a třeba Jana Klodnerová, učitelka v první třídě, jich mezi 22 žáky má hned osm. „U takových dětí je potřeba, aby byl učitel odborník, herec, psycholog a zacházel s nimi tak, aby neměly pocit, že nad ostatními vyčnívají,“ popisuje svoji zkušenost pedagožka, jež se setkává s žáky, kteří sice mají ohromné matematické nadání, ale na druhou stranu někdy také potíže s životem ve třídním kolektivu a komunikací v něm. I s posilováním těchto schopností počítá projekt nazvaný Centrum MU pro rozvoj nadaných dětí v Jihomoravském kraji, financováný z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.
Učitelé by díky němu měli dostat tolik potřebné informace, jak talentované žáky vyhledávat a jak s nimi zacházet. Vzniknou dva on-line kurzy zaměřené na identifikaci nadaných žáků a práci s nimi, které učitelům pomohou s didaktickou i psychologickou částí jejich práce.
Od července pak začne také plně fungovat webový portál nadanizaci.cz, kam si budou učitelé chodit pro ověřené a aktuální informace. „Byli bychom moc rádi, kdyby se podařilo vytvořit komunitu pedagogů, kteří se těmto dětem budou věnovat a vyměňovat si mezi sebou zkušenosti,“ přeje si Portešová.
Pokud by se to povedlo, stalo by se nadání žáků pro ně samotné, jejich rodiče i učitele opravdu výhrou a ne spíš trestem, jako je tomu dosud.
