Byrokracie už peníze z EU na vědu tolik nezatěžuje

Většina vědců se shodne na tom, že pro vědu a výzkum byl vstup České republiky do Evropské unie velkým přínosem. Potvrzuje to i Jaroslav Koča, vědecký ředitel Ceitecu. „Ještě před pár lety to možná nebyla pravda, ale dnes myslím už nikdo nepochybuje o tom, že věda není národní ale světová. Když se Česko stalo součástí unie, byl to pro vědu krok vpřed,“ říká.

Co konkrétního vstup do Evropské unie pro vědu znamenal?
Česká věda je v řadě oborů stále velmi konzervativní a potřebuje to, čemu se říká štika v rybníce, tedy osvěžit vnějším prostředím. To by bylo daleko složitější, kdyby naše země nebyla součástí Evropské unie. V české vědě je také poměrně málo peněz a nejsou optimálně rozvrstvené. Aby špičkové týmy dokázaly udržet konkurenceschopnost, potřebují tedy i jiné financování než jen z domácích zdrojů. Nabízí se samozřejmě peníze z Evropské unie a v tom spolu obě věci souvisejí. Aby vědci financování získali, musí být kompetitivní a neobejdou se tedy bez zahraničních kontaktů. I k tomu je potřeba být součástí EU. Také možnost cestovat po Evropě bez víz a dalších omezení a volný pohyb pracovních sil je velkým přínosem. Pokud mám například grant a mohu zaměstnat šikovného vědce z unijní země, může u mě začít pracovat v podstatě ze dne na den. V kontrastu když najdu takového v Indii, musí obě strany počítat s minimálně tříměsíční a delší prodlevou.

Říkal jste, že ještě před pár lety by možná nebyl názor na výhodnost Unie pro vědu tak silný. Byly a jsou v této oblasti nějaké nedostatky?
Velmi slabá stránka, která se ale výrazně zlepšuje, byla obrovská byrokracie spojená se získáváním evropských projektů. Ta odradila celou řadu kvalitních českých týmů, aby vůbec o podporu žádaly. Teď už v Česku máme řadu výborných grantových pracovníků, kteří se vyznají v evropských schématech a dokážou místním vědcům pomoci připravit kvalitní projekty, vytvořit konsorcia a přizvat do nich zahraniční týmy. Zlepšení v otázce byrokracie je však zásluhou nejen kultivace českého prostředí, ale také Evropské unie samotné. Například pravidla používání dotací jsou měkčí, než bývala před deseti lety.

Konkrétně Česko však nepatří mezi příliš úspěšné žadatele o peníze z evropských fondů. Čím to je? Nemůže za tím být nějaká forma diskriminace?
Pracoval jsem řadu let pro Evropskou komisi v evaluačních panelech různých grantových schémat a posuzování aplikací bylo vždy naprosto rovné. Existuje ale psychologický efekt, kterému se těžko vyhneme, a to ten, že když si vezmete identickou grantovou aplikaci, která přijde třeba z balkánské univerzity a z Cambridge, tak posuzovatel je bude přesto hodnotit trochu odlišně. Tohle vyléčí jedině čas a také snaha ukazovat, že umíme dělat kvalitní vědu. Proto stavíme Ceitec a další výzkumná centra a propagujeme je, abychom tyto psychologické rozdíly co nejrychleji smazali.

Co byste na Unii změnil?
Centrální evropské instituce jsou skutečně obrovský administrativní kolos. Musím říct, že podle mých zkušeností je kvalita administrativy mimořádně vysoká, na druhé straně je však vyvážená vysokým ekonomickým ohodnocením a sociálními jistotami. Tyto dva atributy jsou podle mě přehnané a dělají systém velmi rigidní, protože když už se do něj někdo dostane, tak dělá všechno proto, aby z něj nevypadl. Může to vést k tomu, že cílem číslo jedna je udržet se v systému a až na druhém místě je sloužit tomu, komu mám.

Byrokracie a vnucování pravidel bylo také jedním z mnoha argumentů zastánců brexitu. Jak vlastně ovlivní případný odchod Velké Británie z EU vědeckou spolupráci?
Nejsem sám, kdo si myslí, že brexit byl obrovskou chybou evropské i britské politiky. Někdy je totiž ortodoxní ulpívání na neměnných pravidlech špatně. Z pohledu člověka, který se pohybuje v oblasti vědy, to bylo velmi nerozumné. Přesto si nemyslím, že to bude mít nějaké fatální důsledky. Co bude pro britskou vědu citelné, bude otázka financování. V tom, kolik získávají prostředků z Unie, patří v Evropě k absolutní špičce, a o tyto zdroje pravděpodobně přijdou. Paradoxně to však může být výhodné pro nás, protože i když bude v systému kvůli odchodu Británie méně peněz, může být nový poměr jejich rozdělování v náš prospěch.

Masarykova univerzita | Masaryk university