Geologové hlídají, aby se do mobilů nedostaly konfliktní součástky

Spoustu funkcí poskytují svým uživatelům moderní mobilní telefony. Aby to mohly dělat, snaží se výrobci pořád vylepšovat mimo jiné součástky, ze kterých jsou složené. To je důvod, proč používají kondenzátory vyrobené z tantalové rudy – coltanu. Než takový kondenzátor vznikne, je za ním ale dlouhý a docela dramatický příběh.

Příběh, který ještě před několika lety často začínal v dolech kontrolovaných militantními jednotkami rebelů v několika středoafrických republikách. Někteří producenti tantalových kondenzátorů se ale dohodli, že konfliktní rudu nebudou nakupovat, aby nepodporovali krvavé boje. Odborníci z ústavu geologických věd ve spolupráci s kolegy z ústavu chemie na Přírodovědecké fakultě MU jsou teď jedni z těch, kteří kontrolují, zda se problematické součástky do mobilů skutečně nedostávají.

Ptáte se proč musejí být kondenzátory zrovna z tantalu? Jejich velkou výhodou je, že mají na relativně malý objem velkou kapacitu a právě miniaturní velikost je předurčuje k použití v mobilních telefonech, počítačích nebo kardiostimulátorech.

Dříve se coltan získával hlavně z dolů v Austrálii a velká ložiska má i Kanada, v obou případech jsou ale problémem vysoké náklady na těžbu. Proti tomu je velkou výhodou afrických ložisek snadná dobyvatelnost materiálu – rudu lze získat ze silně zvětralé horniny ručně bez velké mechanizace.

Jak se ke kontrole materiálu dostanou lidé ze středoevropské univerzity? Přes několik dobrých kontaktů. V Česku sídlící výrobce kondenzátorů, firma AVX z Lanškrouna, zaměstnává doktoranda Jana Louna, který pro ni získává vzorky tantalové rudy z dolů z celého světa a vyhledává nové zdroje. A právě Lounovi kolegové na univerzitě různými metodami zjišťují, jestli materiál, který má později firma zpracovávat, nepochází z problematických oblastí.

„Když totiž rebelové, kteří kontrolovali doly, zjistili, že už od nich firmy nebudou materiál brát, začali rudu pašovat do jiných zemí a vydávat ji za místní a tedy nezávadnou,“ zdůvodnil vznik rozsáhlého kontrolního systému Jan Loun.

Materiál se těží v mnoha neklidných zemích – ve střední Africe ve Rwandě, Demokratické republice Kongo, Nigérii nebo v Sierra Leone a v Jižní Americe třeba v Brazílii nebo Kolumbii. Loun odebírá vzorky za účelem detailní charakterizace rudy a vytvoření databáze.

Do projektu je zapojeno více pracovišť v Brně, přičemž hlavní osobou v celém procesu je Radek Škoda z ústavu geologických věd. V dovezeném koncentrátu tantalové rudy je nutné stanovit hlavní i stopové prvky, přičemž kombinací různých metod je možné dosáhnout vysokého procenta jistoty určení původu. Některá měření provádí Škoda s kolegy Renatou Čopjakovou a Jakubem Haiflerem na elektronové mikrosondě, kvůli jiným se materiál vozí do firmy Tescan.

S určením stopových prvků v zrnech rudy musí přijít na řadu pomoc chemiků, konkrétně Michaely Vašinové Galiové z bohunického kampusu, která provádí analýzu coltanu pomocí hmotnostní spektrometrie, a Lubomíra Prokeše, který provádí statistické zpracování dat. Dělá se i kontrola průměrného obsahu radioaktivních prvků uranu a thoria formou roztokové analýzy.

„Stanovit, že materiál odpovídá deklarované lokalitě, není tak složité, protože jej můžeme srovnávat s údaji, které již máme v databázi. V případě neznámého materiálu z neprověřeného zdroje je práce složitější a často je třeba obrátit se na kolegy v zahraničí,“ doplňuje Škoda.

Analýzy surovin stojí producenty kondenzátorů hodně peněz a celou výrobu zdržují a prodražují. V první řadě se však jedná o etickou záležitost, která má pro výrobce ekonomický aspekt. „V minulosti proběhlo několik kampaní upozorňujících na krvavý původ některých součástek mobilních telefonů, které se setkaly s velkým ohlasem u veřejnosti. Zajištění čistého původu těchto komponentů bude veřejností určitě pozitivně vnímáno,“ míní Škoda.

Masarykova univerzita | Masaryk university