Téma

Proč zřizovat síť počítačových studoven?

pocitacove_studovny_anotace.jpg
Dokazovat užitečnost počítačových studoven nebo shromažďovat argumenty pro podporu jejich rozvoje by bezpochyby bylo pověstným nošením dříví do pomyslného lesa. Dobrých zkušeností s jejich využíváním je dostatek. Proč však budovat univerzitní síť počítačových studoven, když každá fakulta dobře spravuje „své“ studovny pro „své“ studenty? Úvahy o něčem novém nastupují většinou tenkrát, když se to staré příliš neosvědčuje. A stávající systém fakultních studoven je přece funkční a osvědčený! Na druhé straně – nic není tak dobré, aby se to nedalo zlepšit. A to je naše situace.

Celouniverzitní počítačové učebny a FSS

Začněme malým ohlédnutím. Na Fakultě sociálních studií mají od roku 1999 (tedy od data, kdy vznikl informační systém Masarykovy univerzity a začala se realizovat myšlenka prostupného studia) do počítačových učeben přístup studenti z jiných fakult, kteří byli či jsou zapsáni do kurzu na FSS, nejčastěji do kurzů probíhajících v počítačových učebnách. Plně postačuje, aby přišli za správci serverů a platným průkazem studenta prokázali, že jsou studenty Masarykovy univerzity. My jim pak v souladu se směrnicemi MU o využívání počítačové sítě umožňujeme po dobu jejich studia pracovat na fakultních počítačích. Zcela bez problémů, a myslíme, že i značně efektivně, jsme tak realizovali myšlenku prostupnosti počítačových učeben dlouho před tím, než se projekt na univerzitní úrovni objevil. Od vzniku celouniverzitní počítačové studovny (CPS) pak mají studenti svoje data uložená na serveru FSS dostupná i po počítačové síti z počítačů CPS.

Propojení počítačových učeben je logickým krokem

Elektronická dimenze Masarykovy univerzity se stala součástí akademického života na univerzitě i nepochybnou konkurenční výhodou vůči ostatním vysokým školám nejen v České republice, ale jak ukázalo nedávné udělení ceny EUNIS za excelenci nejlepšímu evropskému univerzitnímu systému za rok 2005, také vůči převážné většině evropských vysokých škol. Rozšíření těchto služeb směrem k podpoře e-learningu, na kterých se v současné době pracuje, tuto dimenzi obohatí o možnosti intenzivního nasazení informačních systémů v zájmu zkvalitnění vysokoškolské výuky na MU.

K testům studijních předpokladů

O studium na Masarykově univerzitě v Brně je největší zájem ze všech českých vysokých škol. Podobně jako loni i letos obdržela naše škola největší počet přihlášek z celé republiky, a to bezmála 54 tisíc, což je dokonce o několik tisíc více než Univerzita Karlova v Praze. To je jistě potěšující skutečnost. Zároveň ale nepoměr celkového počtu uchazečů a těch, které kapacita školy umožňuje přijmout, klade na fakulty a obory, o které je největší zájem, obrovské nároky, co se týká kvality a organizace přijímacího řízení.

Proč Lékařská fakulta nepoužívá TSP?

Úvodem odpovědi položím nejprve otázku jinou: Proč LF MU používá odborné testy z biologie, chemie a fyziky? První a hlavní důvod: Studium na LF je od 1. ročníku velmi náročné. Například v oboru všeobecné lékařství jsou profilovými předměty prvního ročníku lékařská chemie, biochemie, biologie a biofyzika, současně probíhá výuka anatomie a histologie. Výuka těchto předmětů nekompromisně navazuje na předchozí středoškolskou znalost studenta. Student, který nemá patřičné základy, má jen malou šanci vše dohonit a uspět. Proto jsou jeho znalosti přírodovědných předmětů před vstupem na LF testovány. Není to žádný diskriminační přístup – studenti jsou ve všech propagačních materiálech o tomto požadavku informováni, mají k dispozici doporučenou literaturu, vzorové testové otázky i víkendové kurzy. To, že student využije všechny dostupné možnosti, aby se na přijímací zkoušku co nejkvalitněji připravil, jen dokazuje jeho motivaci medicínu studovat. A podotýkám, že motivace je ke studiu medicíny téměř stejně významným předpokladem jako schopnost studovat.

Přijímací řízení na Fakultu sociálních studií

Vzhledem ke své funkci proděkana pro studium Fakulty sociálních studií sleduji velmi pozorně současnou debatu o modelu přijímacího řízení na Masarykově univerzitě. V této debatě nicméně FSS nevystupuje nikterak aktivně, stojí víceméně stranou. Proč tomu tak je?

Testy studijních předpokladů - diskuse začala

Masarykova univerzita již třetím rokem používá jako nástroj výběru uchazečů o studium testy studijních předpokladů (TSP). V hodnocení tohoto nástroje však dosud napříč univerzitou nepanuje jednoznačná shoda. Studijní odbor rektorátu proto uspořádal seminář Test studijních předpokladů jako součást přijímacího řízení na MU v Brně, který se na Fakultě informatiky konal 26. dubna, tedy týden před začátkem přijímacích zkoušek pro akademický rok 2005/06.