Když skoro před sto lety vznikala Masarykova univerzita, byl to jeden z projevů rozvoje nového státu a jeho velkých ambicí. Dnes už si ale historické pozadí zrodu školy a její tehdy zamýšlenou roli uvědomuje jen málokdo. I proto se v březnu koná cyklus přednášek Univerzitní tradice a mýty, který má připomenout, jak to s identitou a rolí univerzit pro život společnosti je.
Cyklus startuje v pátek 2. března a v tomto a následujících pěti večerech představí okolnosti založení Masarykovy univerzity a pěti dalších evropských univerzit. „Cílem je zvýšení povědomí akademické veřejnosti o identitě univerzity a v souvislosti s blížícím se 100. výročím jejího vzniku také zamyšlení nad její tradicí, posláním a budoucností,“ shrnul záměr historik Lukáš Fasora z Filozofické fakulty MU, hlavní organizátor série přednášek.
Podle jeho slov dokáží lidé vlastní dějiny a budoucnost lépe chápat tehdy, pokud vnímají důležité historické i aktuální souvislosti dění v akademické sféře. „Zvláště když si vyslechnou, jak to bylo na univerzitách, které mají s Masarykovou univerzitou mnoho podobných rysů: období vzniku, velikost, organizační strukturu, význam v rámci státu a národa,“ podotkl Fasora.
Všechny přednášky se budou konat v Mendelově muzeu na Mendlově náměstí a začínat budou v 17 hodin. Akce mají omezenou kapacitu a organizátoři doporučují se zaregistrovat.
Po příběhu Masarykovy univerzity představí 5. března Petr Svobodný příběh Univerzity Karlovy, 6. března bude následovat přednáška o Univerzitě Komenského v Bratislavě.
7. a 8. března se budou prezentovat trochu vzdálenější školy – 7. nejdříve ústy Vaidase Šeferise Univerzita Vilnius a 8. přijede Tomáš Petráček přiblížit univerzitu ve Freiburgu. Jako poslední se v Brně 9. března představí Univerzita Adama Mickiewicze z polské Poznaně.
Všechny přednášky budou v češtině, jen ta poslední v polštině s českou prezentací.
„Bylo nasnadě, abychom pozvali univerzity, které vznikly přibližně v té samé doby jako my a mají zkušenost s obdobnými historickými událostmi,“ poznamenal k výběru hostů Fasora.
Podle jeho názoru má lidem v Brně srovnání příběhů jednotlivých škol pomoct uvědomit si, k čemu univerzity slouží nebo mají sloužit. Podle historikova mínění si totiž lidé v akademické sféře takové otázky často nekladou, nebo si na ně obor od oboru odpovídají úplně jinak, což pak někdy odporuje soudržnosti a spolupráci uvnitř akademické sféry.
