online.muni.cz Přejít na hlavní obsah

Zdravotnictví hrozí kolaps. Lékaře nemá kdo učit

Nový děkan Lékařské fakulty MU a místopředseda Asociace děkanů lékařských fakult ČR Martin Bareš

Několik desítek učitelů napříč obory by už nyní uvítala Lékařská fakulta Masarykovy univerzity. Vyplývá to z prvotních pohovorů, které nový děkan fakulty Martin Bareš postupně vede s přednosty fakultních klinik. Čelí tak podobným problémům jako jeho kolegové z dalších lékařských fakult v České republice. Děkani osmi institucí se proto spojili do nové asociace, která chce společně řešit problémy medicínského vzdělávání.

Na tiskové konferenci Asociace děkanů lékařských fakult ČR, která se konala 27. února v Praze, mimo jiné zaznělo, že jednou z hlavních příčin nedostatečného počtu pedagogů jsou platové podmínky a dlouhodobé podfinancování vzdělávání budoucích lékařů a dalších zdravotnických profesí.

Přestože je společenská poptávka po lékařích, sestrách a dalších zdravotnických profesích stále naléhavější, dostávají lékařské fakulty od státu méně finančních prostředků, než kolik je náročná výchova odborníků fakticky stojí.

Zástupci asociace upozorňují, že nejen navýšení, ale i udržení stávající výchovy absolventů vyžaduje od státu dlouhodobou garanci finančního zajištění, které by pokrývalo reálné náklady. Peníze jsou potřebné na rozšíření prostorových, ale především personálních kapacit lékařských fakult. Dlouhodobá stagnace finančního ohodnocení učitelů lékařství vede k jejich nedostatku napříč obory a k jejich odchodu ze školství do rezortu zdravotnictví.

„V době rekordního ekonomického růstu při setrvalém stárnutí populace a neustále se rozšiřující kvalitní zdravotní péči je s podivem, že český stát dává na výuku nových lékařů, zdravotních sester a dalších zdravotnických profesí významně méně, než kolik jejich výuka ve skutečnosti stojí," uvedl děkan Bareš, který je zároveň novým místopředsedou Asociace děkanů lékařských fakult ČR.

„Lékařské fakulty pak musejí své hospodaření dorovnávat z vlastních zdrojů, například z příjmů z výuky v anglických studijních programech, přičemž každý rok odmítají vysoké procento uchazečů o studium z kapacitních důvodů. Tato vysoce nestandardní a nezdravá situace je zcela neudržitelná již z krátkodobého hlediska,“ doplnil Bareš.

Podle něj se také stále snižuje ochota a motivace lékařů a zdravotníků věnovat se pedagogické práci, protože v odpovídajícím postavení lékaře či sestry bez pedagogického úvazku si vydělají významně více.

„Pokud český stát a odpovědné instituce nezačnou situaci systémově řešit, a to skutečně ihned, můžeme během dvou až tří let očekávat krizový stav v počtu zdravotníků, protože je nebude mít kdo vychovávat a školit. Tato skutečnost – v kombinaci se stárnutím lékařů v České republice a jejich odchodem do důchodu – může způsobit opravdu velmi vážnou krizi v oblasti dostupnosti a kvality zdravotní péče,“ dodal Bareš.

Nedostatek pedagogů má Lékařská fakulta MU především v teoretických oborech jako anatomie, biochemie či histologie a bojují s ním třeba i obory jako preventivní či sociální lékařství. „Samozřejmě nedokážeme platově konkurovat například soukromému sektoru ve zdravotnictví, ale chceme narovnat financování tak, abychom mohli učitelům nabídnout důstojné podmínky,“ uvedl děkan.

Také brněnská lékařská fakulta musí část nákladů na výuku v českých programech dokrývat z jiných zdrojů. Peníze získává především z výuky v anglických programech, které si studenti hradí. Aktuálně jich takto na fakultě studuje téměř sedm set. Pro dorovnání by potřebovala zvýšit příspěvek na vzdělávání zhruba o třicet procent. „Vážím si v tomto směru spolupráce uvnitř Masarykovy univerzity, která se nám snaží vycházet vstříc. V návrhu nových rozpočtových pravidel se například snaží podpořit parametr internacionalizace, který se vztahuje nejen na zahraniční pracovníky, ale také na studenty, což by nám mělo v rámci univerzitního rozpočtu přinést peníze navíc,“ doplnil děkan Bareš.

Podle Bareše se řešení současné situace neobejde bez finančního dorovnání stávajícího deficitu a bez dlouhodobého plánu. Ten by mohl mít formu národního programu, který umožní postupné navýšení počtu studentů. „Veřejnost musí být pravdivě informována o zásadním ohrožení zdravotní péče v Česku a možných velmi závažných důsledcích současného stavu,“ varoval místopředseda nové asociace děkanů.

Lékaři stárnou a noví přibývají pomalu

Stárnutí populace a tedy i lékařů ukazují také data, která zpracoval Ústav zdravotnických informací a statistiky. V některých specializacích se průměrný věk lékařů blíží hranici 60 let. „Bez účinné intervence bude lékařská péče již v roce 2020 přibližně ve 32 procentech závislá na lékařích starších než 60 let a tento podíl bude dále významně narůstat,“ uvedl ředitel ústavu Ladislav Dušek.

Nedostatek kapacit lékařů je patrný zejména v lůžkové péči, kde již nyní chybí minimálně 1000 úvazků. Zásadní pokles počtu lékařů kvůli odchodu do důchodu přitom nastane teprve po roce 2018. Řešením může být navýšení počtu absolventů lékařských fakult, které nyní ročně opouští asi 1000 absolventů oboru Všeobecné lékařství a do zdravotnictví přináší zhruba 850 nových plných úvazků.

„Ještě do období 2018–2019 budou lékařské fakulty úbytek stárnoucí populace lékařů pokrývat, pak už to ale stačit nebude. Navíc česká populace stárne i obecně a v následujících 15 až 20 letech nevyhnutelně dojde k nárůstu nemocnosti a počtu onemocnění typických pro vyšší věkové kategorie (onkologická a kardiovaskulární onemocnění, diabetes aj.), což vyvolá zvýšené požadavky na lékařské kapacity ve všech regionech republiky,“ uzavřel Dušek.

Masarykova univerzita | Masaryk university