online.muni.cz Přejít na hlavní obsah

Akademický senát zasedl v novém složení. Na čem pracuje?

Foto: Helena Brunnerová

V novém složení zasedl v lednu poprvé Akademický senát Masarykovy univerzity. Čerstvě zvolení senátoři – studenti i zaměstnanci – tak před sebou mají nové tříleté období, ve kterém je čeká mimo jiné poměrně zásadní úkol: Zvolit příštího rektora.

Senát veřejné vysoké školy patří mezi vrcholné orgány samosprávy. Ze zákona rozhoduje o významných otázkách týkajících se směřování univerzity. Mimo jiné schvaluje vnitřní předpisy školy i jejích součástí, schvaluje rozpočet nebo výroční zprávu o činnosti a hospodaření. Dává také rektorovi souhlas ke jmenování a odvolání členů vědecké rady.

Mezi nejzásadnější pravomoci patří ale to, že vybírá kandidáta na rektora, kterého posléze jmenuje prezident republiky. To univerzitu čeká v roce 2019, kdy vyprší už druhý mandát současnému rektorovi Mikuláši Bekovi, který se už o funkci ucházet nemůže.

„Role senátu je zcela nezastupitelná. Je to právě senát, který je výrazem zodpovědnosti akademické obce za své sebe-spravování. Vládnout má exekutiva, a proto senát exekutivu vybírá, aby se vedení univerzity někdo věnoval skutečně úplně, a ne jen na vedlejší úvazek. Senát má exekutivu hlídat, aby zcela neustřelila, ale zároveň jí nemá svazovat ruce,“ myslí si Stanislav Balík, politolog z fakulty sociálních studií, který byl v lednu znovuzvolen předsedou senátu.

O obsazení padesáti senátorských křesel se vloni na podzim ucházela téměř stovka kandidátů. Ve svých pozicích bylo potvrzeno jedenáct stávajících senátorů v komoře akademických pracovníků a sedm současných studentských senátorů. Zbytek míst obsadili nováčci.

Jednou ze staronových senátorek je i studentka Přírodovědecké fakulty MU Michaela Tvrdoňová, která byla v lednu zvolena také předsedkyní studentské komory. „Mou motivací je a vždycky bylo hájit především zájmy studentů, a to ať už na fakultní úrovni, kde jsem v senátu působila jeden a půl volebního období, tak na úrovni univerzitní či celostátní coby zástupce studentů ve Studentské komoře Rady vysokých škol,“ říká vysokoškolačka.

Motivace pro vstup do akademické samosprávy ale mohou být různé. Josef Menšík, který je učitelským senátorem za ekonomicko-správní fakultu, vidí hlavní příležitost ve sdílení akademické kultury s kolegy z dalších součástí školy. „Největší devízou institucí typu Masarykovy univerzity je koncentrace osobností s různými oborovými profilacemi a zkušenostmi. Existují velké rozdíly v kultuře jednotlivých fakult nebo kateder, které pak vytvářejí vlastní uzavřené světy, a potenciál ze sdílení různých zkušeností nebývá vždy využitý. Senát je místem, kde je k tomu skvělá příležitost,“ vysvětluje Menšík.

Pavel Lízal zvolený za přírodovědeckou fakultu vyzdvihuje zastupitelskou roli senátu a možnost vyvolávat diskuse. „Každý akademický pracovník nebo student má v senátu svého reprezentanta, který může na jeho půdě vyvolat diskusi o záležitostech, které je potřeba otevřít a řešit. Osobně rád vyslechnu jakéhokoliv svého voliče a nejednou jsem už podněty na senátu předkládal,“ vyzdvihuje.

Téma? Situace doktorandů

Jak předseda senátu, tak předsedkyně studentské komory se shodují, že největším úkolem senátu v tomto období bude volba rektora, aktuálně je ale před senátory především schvalování rozpočtu univerzity na rok 2018. Předsedkyně studentské komory si nicméně vytyčila jako svůj hlavní cíl boj za zlepšení situace doktorandů. „Rádi bychom společně s vedením univerzity a fakult hledali cesty, jak nastavit systém, který bude spravedlivěji oceňovat práci doktorských studentů,“ uvádí Tvrdoňová, která je sama doktorandkou.

Právě z iniciativy studentů byla na lednovém zasedání senátu ustavena nová Komise pro záležitosti doktorského studia a začínajících vědeckých pracovníků, která by se podle jejích iniciátorů měla stát poradním orgánem senátu v záležitostech týkajících se právě těchto skupin akademiků.

Tři klíčové komise

Při senátu fungují v tuto chvíli ještě tři další komise. Jejich roli zejména v minulém volebním období vyzdvihuje Balík ve vztahu ke zvyšujícím se nárokům na činnost senátu. „Pokud by v minulém období nepracovaly, nezvládli bychom všechno to, co jsme zvládli – tedy kompletně inovovat univerzitní a fakultní legislativu a domluvit se na inovovaných pravidlech sestavování rozpočtu. Nebo bychom to zvládli, ale za cenu řádově vyššího vypětí všech členů senátu. Schůze by netrvaly tři hodiny, ale osm, předpisy by nebyly schváleny napoprvé, ale napodruhé.“

V čele legislativní komise stojí stejně jako v minulém období Veronika Smutná z právnické fakulty. V akademickém senátu je už od roku 2006, tedy od svých studentských let, a ve funkci se cítí jako doma, protože se sama odborně věnuje vysokoškolskému právu.

„Cílem naší komise je přispět ke kvalitě vnitřních předpisů univerzity a jejích součástí, k efektivní práci senátu, ale též ke kultivaci procesu vnitřní normotvorby. Přijímáme doporučení pro rozhodování senátu, a to na základě pečlivého projednání vnitřních předpisů za účasti jejich předkladatelů. V dřívějších dobách, kdy komise nefungovala, se legislativní debaty otevíraly až na jednání senátu a nebyly vždy přehledné a jejich závěry předvídatelné,“ vysvětluje Smutná s dodatkem, že loňský rok byl v tomto ohledu obzvlášť náročný. „Prošli jsme ‚legislativní smrští‘, jakou školy nezažily dobře 15 let.“

Důležitou roli sehrává také ekonomická komise, v jejímž čele stojí Josef Menšík. Při jejím vedení chce stejně jako v minulém období usilovat o to, aby představovala konstruktivní platformu mezi vedením univerzity a senátem. „Hladkému průběhu procesu schvalování stěžejních ekonomických opatření napomáhá jak poskytnutí relevantní zpětné vazby vedení ještě před zasedáním senátu, tak poskytování kredibilních doporučení pro hlasování senátorům,“ uvádí.

Organizací a řízením voleb do senátu se zabývá Volební a mandátová komise, které předsedá Pavel Lízal. Hlavní část její práce se odehrává v období mezi koncem jednoho a začátkem druhého volebního období. V průběhu pak zejména povolává náhradníky nebo organizuje doplňující volby v případě, že některému ze senátorů zanikne mandát, což je typicky třeba konec studia u vysokoškoláků. „Nyní nás jako speciální úkol čeká zformulovat a navrhnout změny ve volebním řádu senátu. Vyžádaly si je nové zkušenosti v právě proběhnutých volbách,“ plánuje Lízal.

Masarykova univerzita | Masaryk university