online.muni.cz Přejít na hlavní obsah

Nepostradatelní: Rád bych přivedl osmého rektora

Za dobu svého působení zažil pedel Jaroslav Gregr už sedm rektorů a doufá, že mu zdraví dovolí přivést do funkce ještě osmého.

V sérii nazvané Nepostradatelní vám přinášíme příběhy neakademických pracovníků, bez kterých by Masarykova univerzita nemohla fungovat.

Už čtyřicet let doprovází Jaroslav Gregr rektory Masarykovy univerzity i významné návštěvy při promocích a jiných slavnostních událostech. Jako rektorský pedel začal působit v červenci roku 1978 a jeho výdrž ve funkci mu přinesla i zápis do České knihy rekordů jako nejdéle sloužícího pedela. Za jeho asistence odpromovalo na univerzitě už přes sto tisíc absolventů.

K funkci se dostal náhodou, když ho coby laboratorního technika na lékařské fakultě požádali, aby dělal fakultního pedela. Na promocích si ho ale všimli lidé z rektorátu, a protože tehdy chyběl pedel i tam, zeptali se ho, jestli by nechtěl přejít do funkce rektorátního pedela. „Když mě oslovili na lékařské fakultě, ani jsem nevěděl, co to pedel je. A během čtrnácti dnů jsem se stal rovnou rektorským,“ vzpomíná na začátky své kariéry Gregr.

Funkce pedela spočívá v tom, že při slavnostních událostech provází rektora s jeho žezlem a také se stará o insignie univerzity, za které má i hmotnou zodpovědnost. „Pedelování jsem se nebál a na lékařské fakultě mi dovolili zastávat tuto funkci pro rektorát. Musel jsem si ale vždycky nahradit zameškané hodiny v práci v laboratoři,“ podotkl s tím, že pedelování měl vlastně navíc a jako neplacenou funkci. Práce na lékařské fakultě ale měla své výhody. Když potřeboval převést taláry a žezla, využíval k tomu služební sanitku.

Nezdá se to, ale práce má opravdu hodně. „Slavnostních akcí je zhruba deset do roka a pak jsou tu magisterské a doktorské promoce, které mohou na jedné fakultě běžet i dva tři dny s tím, že promuje pět či šest skupin studentů. A to znamená být celý den na nohou,“ přibližuje Gregr rozsah akcí, na kterých působí.

První promoce v roli pedela v roce 1980 na lékařské fakultě.

Navíc pečuje i o taláry a žezla některých fakult, takže má práce dost i mimo samotné slavnostní okamžiky. „Na starosti mám věci pěti původních fakult z doby, kdy jsem začínal. Jak postupně vznikaly další, pořizovaly si vlastní vybavení a starají se o ně samy. Občas se při tom stalo, že jsme museli poradit se změnou či úpravou už hotového žezla, protože jak někteří umělci neměli zkušenost, vytvořili třeba tříkilovou insignii. Tu ale normální člověk hodinu či hodinu a půl obřadu neudrží. Rektorské žezlo má například 1,3 kila.“

Své si Gregr užil také s taláry. Když je v roce 1978 přebíral, byly v dezolátním stavu, a když přišly každý rok z čistírny, měly utrhané rukávy či límce, a tak musel zajistit jejich opravu. Taláry se totiž nešijí pokaždé, když se vymění lidé ve vedení fakult či univerzity. Nejdřív se zkouší, zda jim nepadnou ty staré. Sám Gregr svůj první talár také podědil po předchůdci a za čtyřicet let služby si nechal ušít jen jeden nový.

Na udělení zlaté medaile Masarykovy univerzity Madeleine Albrightové v roce 2000.

Za dobu svého působení zažil už sedm rektorů a doufá, že mu zdraví dovolí přivést do funkce ještě osmého. „Pak už ale opravdu skončím, je to pro mě namáhavé,“ říká s úsměvem Gregr, které mu bude příští rok osmdesát a v důchodu je už téměř 14 let. Kromě rektorů doprovázel celou řadu významných osobností, mimo jiné sedm zahraničních prezidentů, nositele Nobelovy ceny, Václava Havla, vnučky Tomáše Garrigua Masaryka nebo třeba britskou královnu Alžbětu II. „Uvádět opravdovou královnu do zasedací síně Ústavního soudu a stát na dotek od ní, to byl pro kluka z dědiny veliký zážitek. Ale pro mě je každá akce svátkem, nedělám to pro sebe, ale pro slavnostní náladu těch akcí a jejich účastníků.“

Masarykova univerzita | Masaryk university