online.muni.cz Přejít na hlavní obsah

Nová učebnice přiblíží fungování buňky medikům i dalším zájemcům

Rakovinné buňky.

Pojem buňka vznikl už v 17. století a vytvořil jej Robert Hook, když pomocí světelného mikroskopu pozoroval korek. Postupně se vytvořila buněčná teorie, která říká, že buňka je základní strukturní a funkční jednotkou živých soustav. Popisu fungování buněk se věnuje buněčná fyziologie, jejíž nejzajímavější části přiblížila Martina Raudenská z Fyziologického ústavu Lékařské fakulty MU se svými kolegy v nové učebnici určené nejen medikům, ale i studentům další přírodovědných oborů a dalším zájemcům.

V českém jazyce je jen málo knih z tohoto oboru, proto se rozhodli napsat Vybrané kapitoly z buněčné fyziologie. Kniha je dostupná v knihkupectví Lékařské fakulty MU v bohunickém kampusu. „Chtěli jsme vytvořit publikaci srozumitelnou i jiným oborům, než je molekulární biologie, která se jí zabývá do hloubky. Základní znalost o fungování buňky je totiž potřebná i pro lékaře. Snažili jsme se tedy nezacházet do přílišných detailů a naopak propojit teorii s příklady z klinické praxe, tedy příklad onemocnění, které se k fyziologii buněk vážou,“ uvedla Raudenská.

Protože jde o rozsáhlý obor, udělali si autoři nejdřív průzkum mezi studenty, které kapitoly z buněčné fyziologie jsou u nich nejméně oblíbené a které mají největší problém pochopit. Podle toho pak vybrali oblasti, kterým se v knize věnují. „Poprvé v češtině jsme například zpracovali téma buněčných smrtí,“ řekla hlavní autorka.

„Chceme medikům pomoci pochopit, že molekulární biologie pro ně není zbytečná a pokud se z ní vyberou důležité věci, může jim to pomoci v pochopení fyziologie člověka jako celku. Pro přírodovědce, třeba studenty molekulární biologie, zase přinášíme náhled do praktických aplikací jejich oboru,“ podotkl další z autorů Jaromír Gumulec a zdůraznil, že znalost buněčné fyziologie je nezbytná například pro moderní cílenou léčbu nemocí.

Kvůli zaměření na širší čtenářskou obec se autoři snažili vyvarovat odborných výrazů a napsat učebnici tak, aby ji pochopili všichni, kteří mají základní znalosti o součástech buňky a jejím fungování, aby poznali, že není třeba se tento předmět učit nazpaměť, protože má svou logiku. Není ani určená pro konkrétní ročník, v každé fázi studia si z ní podle autorů mohou studenti něco odnést.

Ve spolupráci s nakladatelstvím Munipress připravovali autoři knihu zhruba rok od prvního nápadu. „Chtěli jsme si mimo jiné vyzkoušet, zda jsme vůbec schopni něco takového udělat a můžu říct, že pokud někomu chybí nějaká učebnice, určitě by se neměl bát zkusit ji napsat sám,“ dodala Raudenská s tím, že práce na knize ji i kolegy bavila díky tomu, že přečetli spoustu světové literatury, mohli si utřídit myšlenky a narazili na celou řadu zajímavostí ze svého oboru.

Masarykova univerzita | Masaryk university