Doposud zkoušku mohly provádět pouze jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky. Poptávka po zkoušce z češtiny ale dlouhodobě převyšuje nabídku, a tak Národní pedagogický institut spadající pod MŠMT oslovil některé české univerzity, zda by se také nechtěly podílet na zkoušení cizinců z českého jazyka na úrovni A2 podle Evropského referenčního rámce pro jazyky. Zkoušku cizinci potřebují k udělení trvalého pobytu, o který mohou žádat po pěti letech strávených na území České republiky.
„S kolegy jsme příliš dlouho neváhali, víceméně jsme se jednohlasně shodli, že do toho chceme jít. Viděli jsme v tom velkou příležitost posunout naše pracoviště zas o kus dále, zvlášť když se výuce češtiny jako cizího jazyka dlouhodobě věnujeme. Už několik let totiž učíme intenzivní roční kurz češtiny pro cizince i odpolední kurzy pro zahraniční zaměstnance. A po vypuknutí války na Ukrajině jsme rychle a flexibilně otevřeli superintenzivní letní kurzy češtiny pro ukrajinské studenty. Tehdy jsme vyučovali 18 skupinek studentů,“ přibližuje Alena Hradilová, ředitelka Centra jazykového vzdělávání Masarykovy univerzity, které může nově jazykovou zkoušku z češtiny provádět.
Za tím, aby Masarykova univerzita mohla cizince zkoušet, stála podle organizátorky zkoušky Marty Holasové z Centra jazykového vzdělávání spousta práce a času. Jazyková zkouška z češtiny patří mezi zkoušky velké důležitosti a podléhá několika stupňům kontroly. Jelikož se navíc jedná o standardizovanou zkoušku probíhající po celé republice, odpovídá tomu i náročnost přípravy pro organizátory i examinátory.
„Na zkoušku jsme se připravovali několik měsíců. Celkem sedm našich examinátorů absolvovalo 1,5měsíční e-learningový kurz skládající se z deseti modulů, po každém z nich následoval test. Každý z našich examinátorů je tak proškolen na roli zadavatele, tazatele, dohlížitele i hodnotitele, aby mohl zaujmout různé role v hodnotící komisi. V současnosti navíc proškolujeme dalších devět examinátorů, abychom mohli zkoušet v několika paralelních zkušebních komisích,“ říká Marta Holasová a dodává: „Proškolit se museli samozřejmě také organizátoři, neboť se zkouškou je spojena řada přísných pravidel.“
MUNI plánuje zkoušet až dvakrát měsíčně
Termíny zkoušky jsou vypisovány centrálně Národním pedagogickým institutem v Praze zpravidla dvakrát za měsíc, a to vždy ve středu a v sobotu. Centrum jazykového vzdělávání plánuje využívat oba tyto termíny, i když středy mohou být někdy nedostupné vzhledem k probíhající výuce na MUNI, obsazenosti učeben a vytíženosti pedagogů.
První zkoušení tak Masarykova univerzita absolvovala v sobotu 11. listopadu, kdy prozkoušela první skupinu cizinců. Většina z nich zkoušku úspěšně složila. Pro komisi celý den začal už v 7 hodin ráno, kdy obdržela, zkontrolovala a vytiskla testové materiály poslané Národním pedagogickým institutem. Poté všichni uchazeči absolvovali registraci, při níž byla přítomna i cizinecká policie kvůli kontrole totožnosti.
„Pak už přišla na řadu samotná zkouška, která se skládala z písemné a ústní části. V písemné části, která se konala v dopoledních hodinách, jsme prověřovali dovednosti ve čtení, psaní a poslechu. Poté následovala ústní část, kdy jsme podle přesně stanoveného scénáře konverzovali s každým účastníkem, abychom ověřili jeho úroveň češtiny. Skončili jsme tak asi v 7 hodin večer a v úterý odpoledne jsme se vrátili k opravování písemné části, protože výsledky musí být známé do devíti dnů,“ popisuje garantka zkoušky z CJV Eva Složilová, která hodnotí celkový průběh zkoušky jako profesionálně zvládnutý.
Jedním z cizinců, kteří v listopadu skládali na MUNI zkoušku, byl i Ukrajinec Ivan Hriadil, který už pět let žije v Tišnově a pracuje jako dělník. „Češtinu jsem se naučil v práci, kde pořád s někým mluvím. Na zkoušku jsem se pak učil asi dva měsíce, nejtěžší pro mě byla písemná část. Ale v den zkoušky jsem vůbec nebyl nervózní, cítil jsem se dobře připravený,“ přibližuje Ivan, který si na konci listopadu vyzvedl na Masarykově univerzitě certifikát o složení zkoušky.
Další zkoušku pro cizince plánuje Centrum jazykového vzdělávání organizovat v prosinci. Pro zájemce o zkoušku spustilo pracoviště nové webové stránky a v budově na Komenského náměstí 2 k tomu vyčlenilo speciální kancelář, kam mohou cizinci přijít potvrdit přihlášku a získat detailnější informace o zkoušce.
Kromě MUNI mohou cizinci zkoušku absolvovat ještě na druhém místě v Brně, a to v Jazykové škole s právem státní jazykové zkoušky v Kotlářské ulici. V rámci Jihomoravského kraje lze využít možností ještě v Hodoníně a Břeclavi. Celkově možnost složit zkoušku nabízí 25 škol v Česku. Po úspěšném složení zkoušky získávají cizinci certifikát o úrovni A2, který je podmínkou k udělení trvalého pobytu. K získání českého občanství je nutná zkouška na úrovni B1 podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky. Tu má v současné době v Česku právo vyvíjet jediné pracoviště: Ústav jazykové a odborné přípravy na Univerzitě Karlově v Praze.
