online.muni.cz Přejít na hlavní obsah

Znechucení polistopadovým vývojem není na místě

Politolog Stanislav Balík.

Průvodním jevem politické krize je vymizení každodenní politické debaty a toho podle Stanislava Balíka svědky nejsme.Zeptá-li se někdo na hodnocení polistopadového vývoje české ekonomiky a společnosti, padají hodnocení různá. A viděno optikou médií se zdá, že ta negativní dokonce převažují. O stejné otázce včera na ekonomicko-správní fakultě debatovala trojice odborníků na ekonomiku a politologii.

Ačkoliv diskuse začala konstatováním o krizi, Zdeněk Tůma, dřívější guvernér České národní banky, politolog Stanislav Balík i odborník na transformaci české ekonomiky Libor Žídek se ve svých prohlášeních shodli na tom, že oni ten dojem rozhodně nemají.

Čím argumentovali? Politolog Balík, který působí na fakultě sociálních studií, mimo jiné tím, že od listopadové revoluce se v české politice drží téměř stejná politická uskupení a lidé, což nesvědčí o tom, že by s nimi veřejnost byla nespokojena.

„Na Slovensku nebo v Polsku se politické elity obměnily několikrát. My jsme nic takového nezažili,“ podotkl Balík, který položil rovněž otázku, co je vlastně v politice projevem krize.

Osobně je toho názoru, že jejím průvodním jevem je vymizení každodenní politické debaty a toho podle něj svědky nejsme. „V tomto smyslu zaplať pánbůh za výrok poslance Mládka o tom, že živnostníci parazitují na zaměstnancích. Tím přece rozpoutal debatu o živnostnících a vztahu k zaměstnancům nebo o optimální míře zdanění,“ konstatoval specialista na tuzemskou politiku.

Ekonom Libor Žídek.

Někdo říká, že naše země je rozvojová, ale opravdu nevím, co jiného by si tito lidé představovali, říká Libor Žídek.Komplikovaný přerod
Libor Žídek připomněl, jak komplikovaným procesem muselo nejdříve Československo a pak samostatné Česko projít na cestě od centrálně plánované k tržní ekonomice. „Vezměme si už jenom to, že jsme do všech změn šli v době, kdy tady nikdo nevěděl, jak tržní ekonomika funguje a i na ekonomických školách se učil marxismus-leninismus,“ poznamenal Žídek a dodal i další kontext.

Tvůrcům československého socialismu se podařilo doladit systém téměř k dokonalosti, soukromé vlastnictví zde neexistovalo. A k tomu je potřeba přičíst, že nově vzniklému demokratickému státu zůstalo po jeho předchůdci dědictví v podobě upadajícího hospodářství.

„Tento trend se podařilo obrátit, ekonomika je schopna dohánět lépe postavené země, na což bychom před rokem 1989 nemohli ani pomyslet,“ řekl Žídek a dodal, že Česko se podle něj definitivně zařadilo mezi vyspělé země. „Studenti občas mluví o něčem jiném, o tom, že jsme země rozvojová nebo semivyspělá, ale já opravdu nevím, co jiného by si představovali.“

Ekonom Zdeněk Tůma.

Ve fungování ekonomiky a ve struktuře vlastnických práv dominují zahraniční vlastníci ve všech středoevropských zemích, tvrdí Zdeněk Tůma.Cesty, kterými do nynějšího ekonomického stádia různé postkomunistické státy dospěly, se lišily. „Maďarsko šlo víc cestou zahraničních investorů, česká spočívala spíše v hledání domácích vlastníků a kuponové privatizace,“ naznačil Zdeněk Tůma, který dnes pracuje v poradenské společnosti KPMG. Zajímavé podle jeho názoru ovšem je, že se situace nakonec ve všech středoevropských zemích ustálila na podobné úrovni. „Ve fungování ekonomiky a ve struktuře vlastnických práv dominují zahraniční vlastníci.“

Jistě, ne za všechno lze podle diskutérů samostatné Česko chválit. Stanislav Balík zdůraznil nutnost zevrubných úprav ústavy a v ideálním případě vytvoření ústavy nové. Žídek zase poznamenal, že privatizace bank měla nastat dřív a bankrotová legislativa by měla být nastavena víc ve prospěch věřitelů než ve prospěch dlužníka. „Nic to ale nemění na tom, že transformace jako taková se povedla a dosáhli jsme velkých úspěchů,“ myslí si ekonom.

Foto: Martin Kopáček.

Masarykova univerzita | Masaryk university