online.muni.cz Přejít na hlavní obsah

Archeologický výzkum ve Znojmě přináší překvapivé poznatky

klima_anotace.jpgLetní prázdniny jsou pro studenty nejen časem odpočinku, čerpání nových sil, ale také časem plnění některých dalších studijních povinností. K nim patří nejrůznější povinné praxe, kterými si posluchači doplňují získané teoretické poznatky. V posledních letech se řadí k velmi oblíbeným a také hojně zapisovaným povinně volitelným předmětům studentů dějepisu Pedagogické fakulty MU aktivní účast na archeologickém výzkumu katedry - "Letní archeologická praxe." Ta ve třech čtrnáctidenních turnusech probíhá na jednom z nejvýznamnějších velkomoravských hradišť - Hradišti sv. Hypolita ve Znojmě. Již od roku 1993 se sem studenti pravidelně sjíždějí, aby pod vedením doc. PhDr. Bohuslava Klímy, CSc. alespoň trošku pronikli do tajů archeologie a dokázali nabyté zkušenosti a poznatky v budoucnu dobře předávat svým žákům.
Kopat krumpáčem, hrabat motyčkou, seznamovat se s kresebnou či fotografickou dokumentací, měřením v terénu, konzervací a rekonstrukcí nálezů (hlavně keramiky) nebo evidovat keramické střepy a další nálezy, sem však jezdí i studenti jiných oborů, dalších fakult MU i jiných vysokých škol. No a občas se zde mluví i anglicky, německy či francouzsky, když sem přijedou pomocníci ze zahraničí. Na výzkum se však vrací i řada absolventů, učitelů dějepisu, kteří působí na školách v celé ČR. Nestorem mezi nimi je bezesporu pan učitel Michálek z Prahy. Ten ve svých 73 letech celkem pětačtyřicetkrát trávil část svých prázdnin na archeologických výzkumech a řadu let jezdí se svým synem právě do Znojma. Oba jsou platnými členy badatelského týmu. Letošního archeologického výzkumu na Hradišti se kvůli operaci kyčle pan učitel nezúčastnil a tak alespoň právě prostřednictvím svého syna zaslal pozdravy všem, téměř osmdesáti posluchačům, kteří zde ve třech čtrnáctidenních turnusech pilně pracovali.

Počátky výzkumu na starobylém velkomoravském hradišti sv. Hypolita ve Znojmě sahají až k roku 1949. Již tehdy výzkum zabezpečovala katedra historie Pedagogické fakulty. A to jako první pracoviště na Masarykově univerzitě. Koncem padesátých let však na lokalitě vědeckovýzkumné práce na řadu let ustaly. A to byla velká chyba, protože do povědomí široké veřejnosti se právě tehdy dostala jména jen těch tří velkých pomoravských center (Starého Města, Mikulčic a Pohanska), kde výzkumy probíhaly ve velkém měřítku a s obrovskou podporou státu. Hradiště ve Znojmě zůstalo zcela stranou odborného zájmu a veřejnost o něm nevěděla. Tato situace trvala až do roku 1986, kdy výzkumy obnovil právě doc. Bohuslav Klíma, tehdy vědecký pracovník brněnského Archeologického ústavu Akademie věd. V roce 1993 přešel na katedru historie PdF MU, přenesl sem znojemský výzkum, a tak se archeologie dostala zase zpět tam, kde na MU začínala. Katedra historie PdF, jako jediné historické pracoviště českých vysokých škol, získala následně od Ministerstva kultury ČR dekret k provádění samostatných archeologických výzkumů na velkomoravském hradišti ve Znojmě a v jeho širším zázemí.

Image
Podle plánů docenta Bohuslava Klímy (na fotografii vpravo) by na Hradišti sv. Hypolita měla v prostorách staré vyhořelé stáje a bývalého hospodářského dvora proboštství vzniknout stálá archeologická expozice a archeoskanzen. Již dnes jsou depozitáře plné nalezených předmětů, které by se v budoucnosti mohly stát součástí expozice.
Od té doby pravidelně o letních prázdninách probíhají na lokalitě odborné terénní práce. Dnes však již za jiných, podstatně ztíženějších podmínek, neboť samotný výzkum není zatím univerzitou nijak podporován (ve srovnání s archeologickými výzkumy ÚAM FF na Pohansku či v Těšeticích). Podpora PdF je smluvně vázána jen na úhradu spotřeby vody, elektrické energie a plynu. Veškeré další náklady vlastního výzkumu, stejně jako ubytování a obědy platí Nadační fond sv. Hypolita z příspěvků svých sponzorů. V posledních letech se stalo nejvýznamnějším partnerem a podporovatelem výzkumu město Znojmo, jehož zastupitelé letos dokonce přijali odvážnou představu Bohuslava Klímy a jeho malého týmu spolupracovníků z řad studentů o vybudování trvalé archeologické expozice a archeoskanzenu přímo ve středu Hradiště.

Výstava by měla vzniknout ve staré vyhořelé stáji a v areálu dnes ještě značně poničeného hospodářského dvora zdejšího proboštství. V této souvislosti je třeba vyzdvihnout v současnosti poměrně málo vídanou iniciativu malého kolektivu studentů, které spojuje nejen zájem o archeologii, ale i snaha podílet se na kvalitní prezentaci výsledků výzkumů. Těch přibližně patnáct studentů již od loňského léta o svém volném čase a bez nároků na odměnu (dokonce do brigád vkládali vlastní finanční prostředky např. na dopravu, stravování) pravidelně pobývalo o víkendech ve Znojmě a v rámci svých možností se iniciativně zapojovalo nejen do nárazových zachraňovacích archeologických výzkumů, ale také do nejrůznějších vyklízecích, bouracích i jednoduchých stavebních prací. Udělali obrovský kus práce, strhli na sebe jistou pozornost a dokázali, že i vysoké cíle mohou být splnitelné. Za to jim rozhodně patří velký obdiv a dík. Některé z nich účast na výzkumu přivedla dokonce k tomu, že se rozhodli vedle dějepisu na PdF zahájit i studium archeologie na Filozofické fakultě MU. "Máme tady možnost osahat si historii v praxi a nejen o ní teoretizovat", uvedl student dějepisu Lukáš Kratochvíl. "Je to zde pomalu lepší, než někde v zahraničí ležet u moře," dodala s úsměvem jeho kolegyně Tereza Škopová.

ama lokalita, rozprostírající se na vysoké skalní ostrožně, byla trvale osídlena již od hlubokého pravěku, konkrétně od pozdní doby kamenné a husté osídlení na ní trvá do současnosti. Dokazují nám to hojné archeologické nálezy. K nejstarším pravěkým artefaktům patří nejčastěji keramika, kamenné nástroje či kostěné předměty. Jsou nalézány v sídlištních objektech, mírně zahloubených do skalního podloží, nebo v kulturní vrstvě nad tvrdým skalním masivem. Poměrně bohatými soubory nálezů jsou na lokalitě zastoupeny významné kultury doby bronzové, železné a římské. Hradiště však hlavně přitahuje pozornost odborníků na dějiny Velké Moravy. Až dosud se někteří badatelé domnívali, že obrovské velkomoravské výšinné hradiště o rozloze přibližně 20 hektarů zde bylo vybudováno až na konci 8. či na počátku 9. století. Tým Bohuslava Klímy však již přinesl a každoročně dále přináší významné doklady o tom, že zdejší slovanské osídlení sahá podstatně hlouběji do minulosti a že je třeba je hledat již na samém začátku 8. století. To je převratný posun v našem poznání, neboť lokalita se tak ihned zařadila po bok těm několika nejvýznamnějším, starobylým mocenským centrům. Již v době předvelkomoravské tak představovala ústředí celé jihozápadní Moravy se sídlem velmože a jeho bojové družiny.
Image
Studenti si jezdí na Hradiště sv. Hypolita splňovat povinnou archeologickou praxi, řada z nich sem však jezdí i mimo léto, aby pomáhala nejen při výzkumu, ale i při opravě budovy, v níž má v budoucnosti sídlit archeologická expozice.

Na přítomnost společenské elity a vojenské družiny poukazuje dnes již bohatší soubor typických předmětů. K nim patří především litá bronzová kování opasků (i zlacená) a tzv. ostruhy s háčky, které představují nejstarší horizont slovanských ostruh. Je jasné, že již v tomto období muselo být hradiště chráněno. Obyvatelé s největší pravděpodobností využili vnitřního, původně pravěkého valu, který byl následně využit i v průběhu středověku a novověku. Dnes v jeho linii prochází kamenná hradba, vybudovaná v 16.-17. století. V 9. století se hradiště - starobylý Znojem - rozrostlo a obsáhlo celou ostrožnu. Z nejsnáze dostupné západní strany je kromě mohutné hradby chránil 8 metrů široký a až 3 metry hluboký příkop, tesaný v tvrdé skále. Ten představoval obrovské a nesmírně náročné stavební dílo.
Již od počátku 9. století pronikali na Moravu křesťanští misionáři ze západu. Na Znojemsko přicházeli z oblasti pasovské diecéze samozřejmě po nejkratší a navíc starobylé obchodní stezce z Podunají. Cesta byla hojně využívaná již v pravěku pro obchod se solí i železnou rudou. Vedla na Znojmo a dál na severovýchod. Bohuslav Klíma je přesvědčen o tom, že po těchto misionářích zůstala na hradišti sv. Hypolita (Pöltenbergu) jedinečná stopa. Není však nijak výrazná. Představuje velmi skromné zbytky zdiva, nalézajícího se na nejvyšším místě vnitřního hradu, v blízkosti předpokládané vstupní brány. Nálezová situace je však právě v těchto místech velmi složitá a komplikovaná. Především mocnost hlinitého pokryvu skalního podloží zde dosahuje maximálně jen 30 centimetrů a na několika místech dokonce žíla skály vychází až na povrch dnešního terénu. Navíc také bylo toto místo v průběhu dalších staletí výrazně porušeno čtyřmi mladšími zásahy, naposledy stavbou dodnes stojící stodoly, vybudované v 19. století. Z fragmentů zdiva se však podařilo vypreparovat části základů stěn objektu, v němž Bohuslav Klíma spatřuje pozůstatky velmi starobylého kostelíka s pravoúhlým kněžištěm. Ten mohl být vybudován již před příchodem cyrilometodějské misie. Patřil by tak k horizontu nejstarších církevních staveb u nás. Přes jisté pochybnosti, vyjádřené některými odborníky, se doc. Klíma ve své interpretaci opírá především o dva objevené velkomoravské hroby dětí s typickými milodary, které jasně respektovaly západní stěnu prostorné stavby (lodi kostela), orientované osou ve směru Z-V. Navíc jeden z hrobů ležel v naprosto těsné blízkosti vně zdi a ještě v nezvyklé orientaci (S-J). "Pokud velkomoravský hrob respektuje stavbu, musí být tato stavba starší, nebo přibližně stejně stará. To je nevyvratitelné," říká Klíma.

Překvapení však čekala i v samotném centru vnitřního velkomoravského hradu, asi 150 metrů východním směrem od prvního kostela, v místech kde dnes stojí velká budova proboštství Řádu křižovníků s červenou hvězdou s barokním kostelem sv. Hypolita. V okolí chrámu se pohřbívalo až do r. 1782 a zdejší výzkum přinesl ve dvou etapách jedinečné objevy. Pod šesti horizonty novověkých a středověkých hrobů se v navezené hlíně o mocnosti přes 200 cm konečně objevily také zásypy velkomoravských kostrových hrobů, po kterých se dlouho pátralo. Pracovnímu týmu Bohuslava Klímy se podařilo zachytit a prozkoumat jižní okraj a část velkomoravského pohřebiště s hroby bojovníků, jezdců, ale i žen a dětí, v jejichž hrobech se objevily kromě zbraní - seker, dýk také ostruhy, ale i krásné zlacené a stříbrné šperky - gombíky, náušnice. V základech dnes stojícího kostela se pak podařilo rozpoznat celkem tři rozdílné stavby. Současný barokní kostel překryl pozdněrománský jednolodní kostel a ten zase překrýval základy ještě starší, velkomoravské rotundy. K ní náležely objevené hroby. Klíma předpokládá, že ty nejbohatší hroby velkomoravského pohřebiště, nalézající se v těsné blízkosti kostela byly porušeny a zničeny pozdější výstavbou proboštských budov, obou mladších kostelů a konečně i desítkami středověkých až novověkých hrobů. Jen velmi těžko se v tomto prostoru může ještě narazit na některé neporušené velkomoravské pohřby s bohatou výbavou. Přece však ještě jisté možnosti existují. Pokračování ve výzkumu zde však zatím není možné, ale postupem času se rozhodně ještě příležitost vyskytne. Na Hradišti se však nabízejí k výzkumu ještě i některé jiné zajímavé plochy. A konečně v rámci možností hodlá doc. Bohuslav Klíma příští terénní práce rozšířit také na vybraná místa v těsném zázemí vlastního hradiště, kde rovněž očekává další významné objevy.

Image
Mezi nalezenými předměty jsou i typické velkomoravské náušnice. Aby však mohly být vystaveny, potřebují být ještě restaurovány

Přes všechny problémy a komplikace, které přináší archeologický výzkum ve Znojmě - Hradišti lze říci, že dosažené výsledky jsou velmi dobré a budí zaslouženou pozornost nejen odborníků, ale hlavně stovek turistů, návštěvníků a zájemců o historii z domova i ze zahraničí. Bohuslav Klíma se svým malým týmem studentů dobře a na vysoké úrovni provádí archeologickou vědeckovýzkumnou práci, jejíž výsledky dnes již Znojmo jasně řadí mezi nejvýznamnější velkomoravská centra jako jsou např. Mikulčice, Staré Město či Pohansko. Zdá se, že znojemské archeologické expedici se tak v posledních letech úspěšně daří zaplňovat mezeru, která nešťastně vznikla absencí výzkumu v 60.- 80. letech 20. století.

Lze si tedy jen přát, aby archeologické výzkumy ve Znojmě - Hradišti i v příštích letech přinášely zajímavé a důležité objevy, které dále posunou naše poznání o nejstarších národních dějinách a současně na poli vědy budou dobře reprezentovat katedru historie PdF, Pedagogickou fakultu i celou Masarykovu univerzitu. Nechť se rovněž daří úspěšně realizovat náročné úkoly prezentace výzkumu formou publikační i expoziční.


Masarykova univerzita | Masaryk university