Deset nej Masarykovy univerzity

Čím je Masarykova univerzita výjimečná a čím se může chlubit? Názory se mohou různit, u příležitosti 95. výročí založení jsme se ale pokusili několik věcí vyzvihnout. Něco vám ve výčtu chybí? Napište nám do komentářů.

Univerzitní kampus Bohunice
Už před deseti lety začala Masarykova univerzita budovat kampus v Bohunicích. V postupně přistavovaných pavilonech se začínalo učit průběžně, v roce 2010 pak škola celý areál slavnostně otevřela. Ve více než dvaceti pavilonech se v současnosti učí studenti lékařské fakulty, části přírodovědecké fakulty a fakulty sportovních studií. Jedna z největších stavebních akcí v oblasti vysokého školství ve střední Evropě stála více než pět miliard korun. Její součástí jsou i dílčí projekty, jako je Ceitec, Centrum experimentální, systematické a ekologické biologie nebo Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí. Areál je také propojený s Fakultní nemocnicí Bohunice, která se podílí na přípravě mediků a na lékařském výzkumu.

Hokejový souboj univerzit
První ročník se odehrál v roce 2009. Tehdy si trojice kamarádů ze dvou brněnských vysokých škol řekla, že ve městě zkusí uspořádat něco, co znali ze svého domova, Nitry. Zorganizovali první hokejový duel družstev Masarykovy univerzity a Vysokého učení technického a jejich nápad se ujal víc než dobře. V prvních dvou ročnících se hrálo ještě po slovenském vzoru v kostýmech, pak se přešlo na model ostrého zápasu, který v posledních dvou letech nalákal pokaždé více než 7 000 diváků. A co je pro všechny z „modré univerzity“ nejlepší: v obou případech viděli vítězství svého týmu. Ačkoliv dnes už ani jeden ze dvou hlavních organizátorů na škole nepůsobí, pořádat ho Rastislav Bekényi a Matej Vravko hodlají i nadále.

Ceitec
Zkratka šesti písmen v sobě skrývá velký vědecký potenciál – Středoevropský technologický institut je centrem vědecké excelence v oblasti věd o živé přírodě a pokročilých materiálů a technologií. Vznikl jako společný projekt dvou výzkumných institutů a čtyř brněnských vysokých škol v čele s Masarykovou univerzitou. Evropské fondy jej podpořily dotací přesahující 5,2 miliardy korun. Vědci v Ceitecu Masarykovy univerzity pracují v pěti ze sedmi výzkumných center. Zkoumají například nádorové buňky, genomiku a proteomiku rostlinných systémů nebo mozek a lidskou mysl. Výzkumníci využívají již nyní zázemí bohunického kampusu, kde se dokončuje stavba dvou nových budov pro další laboratoře centra.

Masarykovy debaty
Organizátoři debat podle oxfordského vzoru umějí zaujmout: dokážou vybrat téma a přitáhnout hosty, kteří způsobí, že si v místnosti občas není kam sednout. Ještě v době, kdy Česko nemělo stávajícího prezidenta a ani se nevědělo, jakou formou bude volen, se v aule právnické fakulty diskutovalo o tom, zda by měla být zavedena přímá volba prezidenta. Nápad obhajoval, hádejte kdo? Ano, současná hlava státu Miloš Zeman. A na debatu, kde se mluvilo o tom, zda by měla být zrušena komunistická strana, se přišlo podívat téměř pět set lidí. „Vše začalo někdy na jaře roku 2010. Tehdy jsme naše diskuse řešili klasicky u piva, ale štvalo nás to. Chtěli jsme to dělat jinak,“ vzpomíná Matěj Feldek, student politologie na fakultě sociálních studií, proč se spolužáky Ondrejem Lunterem a Bárou Rácovou projekt rozjeli. Dnes už diskuse pořádají i v dalších českých městech.

Informační systém
Pomůcka, bez které si studenti svoje fungování ve škole a pedagogové svoji práci nedovedou představit, budila při svém zavádění rozruch. „První impuls k jeho vytvoření dalo vedení univerzity v okamžiku, kdy se začalo uvažovat o prostupnosti studia. V té době to byla nevídaná myšlenka – využít víceoborovost univerzity k tomu, aby si studenti mohli vzdělání rozšířit i o předměty z jiných oborů, a dokonce fakult. K tomu byl informační systém nezbytný,“ zavzpomínal v rozhovoru pro Muni Michal Brandejs, šéf Centra výpočetní techniky Fakulty informatiky MU. Právě on IS z popudu tehdejšího vedení univerzity reprezentovaného rektorem Jiřím Zlatuškou spustil v březnu 1999. Za léta existence získala univerzitní technologie řadu cen a po úspěšné aplikaci ji kromě MU využívá i řada jiných vysokých škol.

Výzkum v Antarktidě
Polární oblasti zajímají vědce z Masarykovy univerzity už několik desetiletí. V roce 1999 přišli s nápadem vybudovat vlastní vědeckou stanici v Antarktidě. Od roku 2006 stojí na ostrově Jamese Rosse stanice Johanna Gregora Mendela, na niž každým rokem míří vědecké expedice z MU i dalších institucí. Výzkumníci už na nejjižnějším kontinentu zaznamenali několik objevů, například loni oznámili objev zcela nové bakterie, kterou pojmenovali po iniciátorovi myšlenky vědecké stanice Pavlu Proškovi Pseudomonas prosekii. Geologický, geomorfologický, paleontologický, klimatický, glaciologický a biologický výzkum neušel pozornosti a i díky významné vědecké činnosti může od loňského roku Česko spolurozhodovat o dění v Antarktidě.

Mendelovo muzeum a Mendel Lectures
Johann Gregor Mendel objevil základní zákony dědičnosti, a položil tak základy genetiky. Jeho práci a život dnes připomíná Mendelovo muzeum Masarykovy univerzity, které sídlí v jeho někdejším působišti, augustiniánském opatství na Starém Brně. Muzeum se zaměřuje na popularizaci vědy. Letos bude například pokračovat v cyklu Krok za krokem vědou na MU, v němž představí systematickou biologii a archeologii. Muzeum pomáhá také s organizací přednášek pro laickou i odbornou veřejnost. Jedním z nich je cyklus Lékařská genetika. Osobnosti světové vědy včetně nositelů Nobelovy ceny pak do muzea míří v rámci sérií přednášek Mendel Lectures, které se věnují oblasti buněčné a molekulární biologie a genetiky, a to od roku 2003.

Teiresiás
Středisko pro pomoc studentům se specifickými nároky neboli Teiresiás získalo svůj název podle bájného řeckého věštce, který byl slepý. Středisko však pomáhá nejen studentům se zrakovým postižením, ale všem, kteří mají problém s některým ze smyslů, fyzické omezení nebo třeba poruchu učení. Pracovníci Teiresiásu se snaží přizpůsobovat výuku a učební pomůcky tak, aby se z nich koncoví uživatelé dozvěděli stejné množství informací jako běžní studenti. Ale pozor, o pomoci by podle ředitele instituce Petra Peňáze neměla být řeč. „Nepomáháme, poskytujeme servis,“ říká s oblibou muž, který tuto filozofii spolu se svými spolupracovníky šíří i na další české školy.

Archeologický výzkum na Pohansku
Už 56 let zkoumají archeologové z filozofické fakulty velkomoravské hradiště Pohansko u Břeclavi. Terénní výzkum začal v těchto místech v roce 1958 František Kalousek. Podle současného vedoucího výzkumu Jiřího Macháčka je Pohansko svou rozlohou a zalidněním srovnatelné se západoevropskými centry, jako bylo Řezno. První práce v šedesátých letech se věnovaly především vnitřnímu hradisku obehnanému dvoukilometrovou hradbou, kde se našly zbytky kostela a bohaté pohřebiště. Mezi významné objevy posledních let pak patří pozůstatky církevní stavby a hrobů kolem ní, které se nacházely v jednom z předhradí. Loni se zase archeologům kilometr a půl od hradiště podařilo odkrýt hrob bojovníka s mečem.

Univerzitní kino Scala
Znáte jinou českou univerzitu, která má svoje kino? Nejen to je důvod, proč Scala do výčtu univerzitních nej nepochybně patří. Ten příběh máte asi stále v paměti, ale pro připomenutí. Ještě před pár měsíci se z ulice do vstupní haly kina nedalo ani nahlédnout, nepromítalo se, protože Turistické informační centrum města Brna už kulturní stánek nedokázalo provozovat. Ujala se ho tedy univerzita, pod jejímž vedením kinosál a přilehlé prostory prodělaly nutné opravy a dostaly moderní technické vybavení. Kino má ale v názvu přízvisko univerzitní ještě z jiného důvodu. Konají se v něm i další školní akce a počítá se s výukou a konferencemi.

Masarykova univerzita | Masaryk university